Jak se liší luminiscence a fotoelektrický jev

Anonym Kedupec26.02.2014 16:02 Nahlásit
Iuminiscence a fotoelektrický jev - jaký je rozdíl? U obou dopadá na látku záření, které u luminiscenci způsobuje excitaci elektronů, které při návratu do základní stavu emitují foton. U Fotoelektrického jevu dopadající záření způsobuje emitaci elektronu (při dosáhnutí mezní frekvence záření). Takže Luminiscence - emitace fotonů pomocí fotonů; Fotoelektrický jev - emitace elektronů pomocí fotonů? Chápu to alespoň trochu dobře? Luminiscenci využíváme u laseru, kde pomocí fotonu stimulujeme exitaci fotonů tak, aby byl paprsek koherentní...

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Qybymyn26.02.2014 20:29 Nahlásit
Luminiscence se také používá třeba u televizních obrazovek (dopad urychlených elektronů vybuzuje záření) nebo zářivek (dopad UV fotonů vyvolá záření ve viditelném oboru). U luminiscence postrčíme elektron na vyšší orbitu, a on nám při návratu emituje rozdílu energií hladin odpovídající kvantum záření.
U fotoelektrického jevu uvolníme elektron z povrchu látky, nejčastěji kovu, kde nejsou elektrony trvale vázány ke konkrétním jádrům ale volně se pohybují. Oddělujeme tedy elektrony z povrchu do okolního vakua.
Cenobita.27.02.2014 10:19 Nahlásit
fotoelektrický jev je vlastně fotočlánek (vznik elektrického napětí působením světla) a za něj dostal A. Einstein Nobelovu cenu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein

V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za „vysvětlení fotoefektu a zásluhy o teoretickou fyziku“.
Anonym Qybymyn27.02.2014 19:21 Nahlásit
Fotoelektrický jev využívá fotonka, což je jeden z druhů fotočlánků. Úplně přesně neznamená fotoelektrický jev vznik napětí, ale vyražení elektronů zářením z povrchu materiálu. Je možné uspořádat fotonku tak, aby "dávala" napětí, nebo na ni cizí napětí přiložíme a působením světla začne protékat proud.
V době AE byl fotoelektrický jev dávno známý, nikdo ale neuměl vysvětlit podstatu "nepochopitelného" chování. Konkretně to, jak to, že pokud má světlo větší vlnovou délku než je ta mezní, nevyrazíme z povrchu kovu žádný elektron, ať už je světlo jakkoli intenzivní.
Ale poté, co Max Planck objevil kvantovou podstatu vyzařování (horkého tělesa), leželo vysvětlení fotoelektrického jevu na chodníku (je to v podstatě zrcadlový princip). A byl to Einstein, kdo ho sebral. Stejně tak by se dalo říci, že se kousek vedle válela Speciální teorie relativity, že stačilo mít jen kus odvahy (tenkrát by možná řekli smělosti, nebo drzosti) a formulovat bláznivou teorii nahlas. Její rovnice už prakticky byly hotové, ne nadarmo je podstatou tzv. Lorenzova transformace. Docela něco jiného je ovšem obecná teorie relativity, tam bych si určitě netroufl říct, že se válela na chodníku.
Všimněte si, že dosud obě teorie nazýváme teoriemi, a přestože OTR byla určitě největším přínosem AE a zlomem ve fyzice, Nobelku dostal AE "jen" za popis fotoelektrického jevu.
Přidat komentář do diskuze ▾