Bohužel, pokud jde o rozpustnost anorganických látek ve vodě, tak spolehlivé univerzální pravidlo neexistuje. Obecně platí, že sloučeniny s větším rozdílem poloměrů vázaných iontů a s větším rozdílem elektronegativit bývají většinou dobře rozpustné. Pokud budeme látku posuzovat podle kationtu, tak nejlépe rozpustné jsou sloučeniny alkalických kovů. Naopak nejhůře rozpustné jsou obvykle soli stříbra, také hliník, rtuť nebo olovo netvoří mnoho dobře rozpustných sloučenin. Pokud budeme látku hodnotit podle aniontu, tak nejlépe rozpustné bývají dusičnany, dusitany, chlorečnany a chloristany. Ale pozor na velkou řadu výjimek, takže se to stejně musíš naučit.
