Chemie

Anonym Pyxyhur04.02.2025 16:21 Nahlásit
Prosím byl by někdo tak hodný a ukázal mi na jednom příkladu z názvu udělat vzorec a že vzorce název názvosloví kyslikatych kyselin.
A ještě se chci zeptat proč se u vzorce napr. u kyseliny siricite nebo kyseliny horecnate píše za H dvojka

Odpovědi

Mezek04.02.2025 23:13 (Upr. 05.02.2025 19:14) Nahlásit
Mám takovou fintu: u kyslíkatých kyselin platí, že sudé oxidační číslo centrálního atomu způsobí kladný počet disociovatelných vodíků a liché oxidační číslo i lichý počet těchto vodíků. Tak křemík má ox.č. IV a tvoří kyseliny
H2SiO3, H4SiO4, H6SiO5. Tohle pravidlo někdy nefunguje u řetězových molekul. Třeba H3PO4; H4P2O7; H5P3010 kde všechny atomy P/ mají ox.č. V.
0
Mezek04.02.2025 23:31 (Upr. 05.02.2025 08:13) Nahlásit
A ještě ty názvy. U toho křemíku ox. č. IV, koncovka -ičitá a předpona určí měnící se počet vodíků:
Kyselina dihydroghenkřermičitá ..... až hexahydrogenkřemičítá. U toho fosforu musíme přidat i počet fosforů:
Kyselina fosforečná, kyselina tetrtahydrogendifosforečna a nakonec pentahydrogentrifosforeřčná.
Naproti tomui máme H3PO3. 3 kyslíky - 3*-2 = -6. 3 vodíky je 3+, na fosfor tedy zbývá ox.č. 3+. Bude to kyselina fosforitá. HNO3 - 3*(-2) = -6 , 1*H+ znamená, že na dusík zbývá +5, jde tedy o kyselinu dusičnou. Ale máme i kyselinu dusitou: koncovká -itá znamená že N(3+). Liché ox.č. je lichý počet vodíků, zkusíme tedy 1*H a máme počet kladných nábojů 3+1 = 4, musíme tedy dodat 2 O(2-) a dostaneme vzorec HNO2.
Anonym Xiwusab05.02.2025 11:18 Nahlásit
Nemá tam být sudý místo kladný? ...*sudé* oxidační číslo centrálního atomu způsobí *sudý* počet disociovatelných vodíků...
Přidat komentář ▾
Přidat odpověď ▾

Diskuze

Přidat komentář do diskuze ▾