zdravím všechny,co takhle příjmení HARAMULA? díky
Odpovědi
Diskuze
www.kdejsme.cz/prijmeni/Haramula/hustota/
Nebo chceš vědět něco jiného ?
Nejprve jak je to příjmení staré. Jde až do husitských dob, tedy před změny (posuny hlásek) v češtině i němčině..
Zdeněk Haramula und andere.***) Ueber Schlan waltete nunmehr die ganze weitere Dauer des Hussiten- krieges hindurch die Stille des Grabes. *)
(předposlední řádek)
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2748192
Hara, hera, here, herež, herežt, citoslovce označující: a) opovržení; b) povzbuzení = ha!
hara, hera, interj., och! ze střhněm. herâ!
harapanna (z interj. hara a subst. panna) f. = nevěstka (složené slovo)
(interiectio = citoslovce; substantivum = podstatné jméno)
herež, interj.; souvisí s hera, hara,
Hara, y, f. = u voziarov hrubá plachta, kterou prikrývajú zpotené alebo na zime stojace kone. Gemer. Slov. Dbš. — H. — nůše. Val. Brt. D. 213. Obrajt mu strhl haru ze zadů. Sš. P. 536. — H. = kopka zemáků v zimě na poli slamou přikrytá. Slez. Tč.
Hárati, iter. od hořeti, brennen, lodern. — v čem: v hněvu. — na koho: Hněvivě na Leontara hárala. Johann. — 2. H. = vařiti. — H. = prudce, skokem jíti. — kam. Lišky do zahrad háraly. Samson Act, IV. — se =- b) hráti se, honiti se. Kráva se hárá, rindert. Us. — b) = vařiti se. Voda se hárá. Chm. — se kde. Už se knedlíky v hrnci hárají. U Blatné. — H. = raditi, anrathen. — komu. Us., Jg.
Haraburda, y, f., haraburdy, pl., hara- burdí, í, n., staré burdí, stará želízka a jiná nádobí, harampátí, burdí, Gerümpel, Trödel, Plunder. Jg. H. prodávati, D., vykládati. Reš. I tarmarečníci s haraburdím svým handlíři slouti chtějí. Kom. — Jg.
Hárati. — abs. Hárající svíce. Vrch. — kde. Šílenství ti hárá v oku. Čch. Bs. 11. V mé hrudi hárá žár. Vrch. Plný pohár zlatem svým před ním hárá. Vrch. — nač = žehrati. Laš. Brt. D. 213.
Harabiti, hospodařiti, schraňovati, wirth- schaften.
Harabura, y, f. = křik. Tá kura h , ktorá svojím kodkodákaním robí h-ru. Slov.
Bura = houře; v ostatních odkazech se prolínají nářeční tvary pro horu (brambor) a slovesa (hárat = hořet).
Mula = samozřejmě mezidruhový kříženec samce osla se samicí koně (kobylou).
Mula = měla
Mula, y, f., na Slov., bahno, Schlamm, m.
Múliti, il, en, ení, bahnem pokrytí. Vz Mula.
Mulář, e, m. = zedník. U Místka. Škd. Vz Ohrobec (dod.). Mulare, mulare, pytam vas pre Boha, spravcež mi okenko do mileho dvora. Sl. sp. 79.
Mulatý, buclatý, dickbackig.
Múlať = mouliti, den Mund kaum bewegen. Slov.
Mouliti, il, en, ení; žmouliti, jísti podlo, v ústech něco převalovati, muffeln. — co. Co to moulíš? Us. — M., durditi se, brun- diti, schmollen, maulen. Jg. — M. v již. Čech. nesrosumitelně mluviti, unverständlich reden.
Žmouliti, il, en, ení = mouliti, žvýkati, lange kauen, muffeln, mumpfeln.
Mula = výmol, pod břehem vymytá (vymletá) dutina
(k tomu – mulda = hrbol ???)
Na Krymu - mula, domácí hospodář i hostitel. kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=3918775
Myla Mula = Mula od mel ná-měl, mul, pod-mola, výmol.
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4473178
Asi nejrelevantnější význam ze všeho = ústa (huba)
...mula (něm. maul)...
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4792331
OK ?