Elektronová kenfigurace kationtů

joanne25.01.2011 20:37 Nahlásit

ahoj, prosím vás, nevíte někdo jak se dělá elektronová konfigurace kationtů? nebo píš odkud, z jakého orbitalu odebrat elektron? např. Fe 3+ ? jako když to vezmeme podle energie orbitalů, tak to vlastně máme odebrat z orbitalu s, protože má nejmenší energii, ale zase výstavbový princip elektronů v orbitalech nám říká, že se nejdříve musí zaplnit, orbitaly s menší energií a pak až s tou vyšší a kdybychom elektrony odebraly z s, tak bude přece prázdný a ty vyšší budou plný...což si odporuje, ne?
Děkuju moc, narazila jsem na to a trochu mě to zmátlo.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek25.01.2011 22:03 Nahlásit

Valenční sféra neutrálního železa je 4s2 3d6. relativně stabilní konfigurace je, jestliže je orbitaúplně plná, úplně prázdná nebo degenerované orbitaly zaplněné jedním elektronem. Pak Fe(3+) bude mít konfiguraci 4s0 3d5. U přechodných prvků jsou energie s-orbitalu a pod ním ležícího d- orbitalu velmi blízké. Proto vznikají výjimky z výstavbového pravidla: Ti-4s2 3d2; V- 4s2 3d3, ale Cr - 4s1 3d5; Mn - 4s2 3d5 . Proto není příliš velký rozdíl mezi vazebnou energií 4s2 a jednoho elektronu z d- orditalu a železo pak příliš nepreferuje oxidační stav 2+/3+ a snadno mezi nimi přechází. Poněkud stabilnější je stav Fe(2+), ale v zásaditém prostředí je to kompenzováno malou rozpustností Fe(OH)3.

Anonym24980017.02.2011 22:55 Nahlásit

mám stejný problém, lze tedy poznat tyto výjimky nebo se je je potřeba naučit (chrom, stříbro,molybden a mnohé další)? děkuji

Mezek18.02.2011 08:10 Nahlásit

To, co jsem popsal nahoře, je pravidlo. Výjimku z něj tvoří wolfram s konfigurací neutrálního atomu Xe 6s2 4f14 5d4. V 11 skupině opět bez vyjímek je konfigurace ns1 (n-1)d10. Naproti tomu vyjímečně se chovají triády - skupiny 8,9,10:
8: Fe:4s2 3d6; Ru 5s1 4d7; Os 6s2 4f14 5d6
9: Co 4s2 3d7; Rh 5s1 3d8; Ir 6s2 4f14 5d7
10: Ni 4s2 3d8; Pd 5s0 4d10; Pt 6s1 4f14 5d9

joanne18.02.2011 16:07 Nahlásit

takže u přechodných prvků se ztrácejí z s orbitalu a kdyžtak i z d, aby to bylo po jednom elektronu...u některých jsou vyjímky...chápu..ale co třeba u nepřechodných prvků, jako je kupříkladu S, nebo O a jinak?

Anonym24987318.02.2011 16:22 Nahlásit

U nepřechodných prvků je postup výstavby jednoznačný: s1 - s2 - p3*1 - p3*2. Rozdíl energií s a p orbitalů je tak velký, že nepřichází v úvahu přeskok po ns2 np1 na ns1 np3 podobně jako u ns a (n-1)d orbitalů, jak jej vidíme třeba u V - Cr:
V Ar 4s2 3d3 ; Cr Ar 4s1 3d5, kdy u Cr přejde jeden elektron z 4s orbitalu do volného 3d orbitalu a d-orbital tak dosáhne stabilnější konfigurace orbitalu d - 5*1.

Anonym29711521.11.2011 20:31 Nahlásit

jo to je super ale jaky prvky sou kationty a jaky anionty byste mi nerekli? prosim

maly chemik

Mezek21.11.2011 21:42 Nahlásit

S těmi kationty a anionty je to složitější. O kationtech nebo aniontech mluvíme tehdy, pokud se sloučenina rozpouští v polárním rozpouštědle a disociuje na ionty. Takto se rozpouštějí všechny soli - sloučeniny, vzniklé reakcí kovů, oxidů a hydroxidů s kyselinami. V ostatních případech mluvíme o kladných a záporných oxidačních číslech. Výjimkou jsou alkalické kovy (1.skupina PSP a kovy alkalických zemin počínaje vápníkem a případně i hořčíkem, které vystupují výhradně s kladnými ox. č. +1(1.skupina), nebo +2 (2.skupina PSP kromě Be). Za iontové sloučeniny jsou považovány i sloučeniny s vodíkem. Jsou to jediné sloučeniny, ve kterých je vodík s ox. č. -1 považován za aniont. Ve všech ostatních sloučeninách vodíku je vodíku přisuzováno ox. číslo +1.

Přidat komentář do diskuze ▾