Pomoc s otázkami z chemie
Odpovědi
Diskuze
Proč klesá v rámci jedné periody atomový poloměr klesá se zvyšujícím se Z (protonovým číslem)?
Proč klesá v rámci jedné skupiny atomový poloměr roste se zvyšujícím se Z?
Proč elektronegativita v rámci jedné periody stoupá se zvyšujícím se Z?
Proč uhlík vytváří s vodíkem nepolární vazby? Proč jsou prvky VIIIA skupiny (vzácné plyny) nereaktivní?
Proč mají prvky ze stejné skupiny podobnou reaktivitu?
Jaký je rozdíl mezi σ- a π- vazbou?
Na zakládě teorie MOLCAO odvoďte jakého řádu bude vazba v molekule He2 +. Za jakých okolností mohou být mezimolekulové interakce odpudivé?
Jak bude reagovat molekula s dipólovým momentem na vnější elektrické pole?
Jaký druh interakce nastane mezi dvěma molekulami vzácných plynů?
Proč u vzácných plynů stoupá jejich teplota varu s rostoucím protonovým číslem?
Bude rozdíl mezi změnou vnitřní energie a entalpie, bude-li reakce probíhat v kapalině nebo v pevné látce?
Jaký je rozdíl mezi stavovými a nestavovými veličinami? Jaký je význam Gibbsovy energie?
Jak se změní Gibbsova energie roztaje-li 1 kg ledu o teplotě 0°C na vodu o teplotě 0°C?
Jsou živé organismy jako termodynamické systémy v rovnováze s okolím?
Jak se mění entropie při syntetických reakcích? Jak se změní teplota varu, zvýšíme-li vnější tlak?
Uveďte alespoň jeden příklad využití. Jakým směrem se rozběhne reakce, odebereme-li z rovnovážné reakční směsi produkt?
Proč těsto kyne rychleji v teple? Proč z hlediska kinetiky potraviny uchováváme v chladu?
Proč se výrazně zvýší reaktivita pevné látky rozetřeme-li ji na prach?
Je neutralizace reakcí exotermní nebo endotermní?
Jak dělíme disperzní soustavy podle velikosti částic?
Proč musíme v odstředivce použít vyšších otáček pro oddělení lehčích látek než látek těžších?
Proč jemné suspenze sedimentují velmi pomalu? Jak působí voda na biomolekuly?
Doporučil bych pro začátek:
Klikorka: Obecná a anorganická chemie; Vacík: Obecná chemie
Obijí najdeš na ulozto.cz v pdf.
Protože při sedimentaci se uplatňují dva zákony: gravitační zákon (táhne částice k zemi F=m*g) a odpor prostředí (Stokesův zákon F=6πηrv) porovnáním:
m*g/(6πηr) = v
Pro kouli platí: V=4/3πr³
ρ=m/V
ρ*4/3r²*g/(6η) = v
==================
Z uvedeného plyne, že pro velmi malé hmotné částice o hustotě ρ je rychlost sedimentace malá a pro částice o větším poloměru rychlost roste.
b)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Odpor_prost%C5%99ed%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace
Sedimentace v lékařství
V lékařské praxi se sleduje například rychlost sedimentace krvinek, především erytrocytů, v krvi, která dává informaci o případném průběhu zánětlivých onemocnění. Ta se označuje zkratkou FW, podle iniciál jmen lékařů Fahraeuse a Westergrena, kteří ji zavedli. Sedimentace erytrocytů je běžné laboratorní vyšetření, které udává rychlost klesání erytrocytů ve vzorku nesrážlivé krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky (tzv. "penízkovatění erytrocytů"), které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny. Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se s věkem zvyšuje. Muži mají rychlost sedimentace 2–5 milimetrů za 1 hodinu, ženy 3–10 milimetrů za 1 hodinu. Výsledek se tedy musí přepočítat na věk a pohlaví pacienta. Tato vyšetřovací metoda je již dnes postupně nahrazována vyšetřením hodnoty CRP (C reaktivního proteinu). Sedimentční vyšetření neposkytne přesné informace o typu nemoci, ale přidá další vodítko pro určení diagnozy. Pro odběr krve se používá speciální černá zkumavka "Vacuette".
• Proč musíme v odstředivce použít vyšších otáček pro oddělení lehčích látek než látek těžších?
Plyne to z výše odvozeného, kde je ovšem kladen důraz na velikost částice, v tomto případě se bavíme o "tíze částic". "Tíha částice" není přesný pojem, buď by měl být označen hmotností, nebo hustotou. Velikost částic již byla vysvětlena, co se týká hustoty:
ρ*4/3r²*g/(6η) = v
==================
Čím vyšší hustota, tím rychlejší sedimentace a naopak.
Neutralizace je exotermní reakce. Kyseliny nebo zásady jsou chemické látky s vyšším chemickým potenciálem, který se sníží neutralizací a uvolní se reakční teplo.
• Proč se výrazně zvýší reaktivita pevné látky rozetřeme-li ji na prach?
Čím je povrch chemické látky větší, tím více atomů nebo molekul mohou současně vstupovat do reakce. U pevných látek může reagovat jen povrch a co je uvnitř musí počkat až zreaguje povrch. Proto je rychlost rozetřené látky při reakci vyšší než nerozetřené.
Chemické reakce probíhají obecně rychleji, pokud mají vyšší teplotu. Souvisí to s vnitřní energií, pokud je potřeba část tepla, které se uvolňuje při reakci potřeba použít k ohřevu reagentů, je to ztráta energie, pokud jsou látky ohřáté, energie se nemusí reakci dodávat běží rychleji. Další faktor je, že energeticky nabité reagenty jsou ve větším pohybu než chladné látky a proto mají statisticky větší pravděpodobnost reagovat a rychlost reakce je vyšší.
Potraviny uchováváme v chladu, aby probíhaly rozkladné reakce pomalu, či "skoro" reakce rozkladu zastavíme.
Živé organismy (živočichové) potřebují ke svému životu energii, tu získávají metabolizováním: štěpením uhlovodíků, část této energie spotřebují a část se uvolňuje jako tělesné teplo. Tento stav je rovnovážný, protože živočichové přijímají právě tolik energie kolik potřebují a vydávají právě tolik, aby udrželi svoji tělesnou teplotu.
Živé organismy (rostlin) potřebují ke svému životu energii, tu získávají fotosyntézou ze Slunce. Tato se ukládá ve formě uhlovodíků (cukrů, celulózy apod.) Takže se vlastně tímto způsobem skladuje Sluneční energie na Zemi. Takto uskladněnou energii následně metabolizují živočichové. I u rostlin platí rovnováha, protože tolik energie, kterou získají přemění na biomasu.
Pře běžném koloběhu CO2: Rostliny nemohou žít bez živočichů a živočichové bez rostlin. Avšak: rostliny dokáží bez živočichů žít, pokud získají CO2 ze sopečných erupcí/plynů.
Obecně platí, že čím je protonové číslo ve skupině vyšší, tím má daná látka vyšší atomovou hmotnost a většinou i vyšší hustotu. A naopak s nižším protonovým číslem má nižší hustotu. Čím je hustota nižší, tím je nižší bod varu, proto se nejrychleji odpařuje helium He a nejpomaleji argon Ar.
Všechny prvky touží po tom doplnit si svoji valenční sféru na oktet nebo se zbavit přebytečných elektronů a také dosáhnout oktetu (8 elektronů ve valenční sféře).
Ty co mají nadbytek elektronů se jich raději zbavují (jsou v periodě vlevo) a ty co jich mají více je raději získávají v reakcích od jiných prvků a stojí v periodě spíše vpravo. Prvky co již mají oktet zaplněný, jsou vzácné plyny a ty se vyznačují tím, že se nehodlají elektronů ani zbavovat ani je přijímat - jsou neutrální.
• Proč jsou prvky VIIIA skupiny (vzácné plyny) nereaktivní?
Protože mají valenční orbitál doplněný na oktet, což je stabilní elektronová konfigurace. Vzácné plyny nejsou ochotny se elektronu zbavovat ale ani je přijímat. Proto jsou inertní (netečné v reakcích).