Proč výsledná reakce KOH + HNO3 bude zásaditá?

Anonym40393604.05.2012 08:10 Nahlásit
Do roztoku s 15g KOH přidáme 15g čisté HNO3. Jaká bude výsedná reakce roztoku ? Ar (K)= 39

správná odpověd : zásaditá

myšlenka:
HNO3 je silná kyselina, KOH silná zásada, draslík má však větší atomovou hmotnost než dusík, přesto nevidím vysvětlení.
Děkuji za pomoc

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek04.05.2012 10:53 (Upr. 06.05.2012 20:55) Nahlásit
Uvědom si, že o draslík a dusík nejde, ale když už, tak o ionty K+ a NO3-, ale hlavně o H+ a OH-.
Jde o jednosytnou kyselinu, takže n(H3O+) = n(HNO3) a jednosytnou zásadu, takže n(OH-) = n(KOH).
M(KOH) = 56,11g/mol ; M(HNO3) = 63,01. Už porovnáním je zřejmé, že ve výsledném roztoku bude přebytek hydroxidu:
n(KOH) = m/M = 15/56,11 = 0,267mol KOH; n(HNO3) = 15/63,01 = 0,238 mol HNO3.
V roztoku zůstane nv(KOH) = n(KOH) - n(HNO3) = 0,0289 molu nezreagovaného KOH.
OK?
Anonym42130015.05.2012 16:40 Nahlásit
děkuji moc!

Prosím Vás, dá se na takovou otázku správně odpovědět i bez výpočtů ? Třeba jen zkušeností, nebo nepsaným pravidlem. Jedná se mi o to, že takový typ otázek se vyskytuje u přijímacích zkoušek na lékařkou fakultu, a na otázku je cca 1,5minuty.
Na výběr odpovědí zde byly : zásaditá, kyselá, neutrální atd.


Děkuji moc, pomalu snad začínám chápat všechny principy, ve škole jsme se bohužel takovéto principy nikdy neučili, přitom se mi zdá, že to jsou super příklady
Mezek15.05.2012 18:14 Nahlásit
Pořád hovoříme o dvojici silná kyselina a silná zásada. Pokud jsou jejich hmotnosti stejné, je větší látkové množství toho, co má menší molární hmotnost ( vzpomeň n=m/M). jiné pravidlo bych asi nenašel.
Barbora12.11.2013 18:19 Nahlásit
pokud mi tedy vyšlo 0,028 jak určím že je to zásaditá reakce?
Mezek12.11.2013 19:12 Nahlásit
Pokud to 0,028 pytří KOH, Máš v roztoku sůl siné kyseliny a silné zásady, která pH neovlivňuje. A vedle téhle soli máš 0,028molu silné zásady, takže 0,028molu OH-. Takže roztok musí být silně zásaditý.
Anonym Qokicig07.06.2018 18:21 Nahlásit
Vidím že je toto docela starý příspěvek ..ale chtěla bych se zeptat, pokud platí u jednosytnych kyselin n(kyseliny)=n(H3O+), jak je tomu u dvojsytnych a vícesytných kyselin? n(kyseliny)=n(H3O+)/2?
Anonym Locuvuv07.06.2018 21:30 Nahlásit
Ahoj Qokicig, učíš se na 1.LF? Jak jsi na tom? Jen mi z toho trochu hrabe a mám pocit, že jsem nemožná. Jaké jsou tvé pocity? Potřebuji trochu soucitu :D
Mezek08.06.2018 08:54 Nahlásit
U vícesytných kyselin závisí velmi na síle (= disociační konstantě) do jednotlivých stupňů. Tak kyselina sírová je považována za silnou kyselinu při disociaci do obou stupňů, takže látkové množství kyseliny je polovinou množství H+. naproti tomu kyselina siřičitá je silnou kyselinou jen při disociaci do 1. stupně, při disociaci do druhého stupně je slabou kyselinou. V kyselém prostředí se tedy chová jako jednosytná, v nadbytku nebo stechiometrické rovnováze s OH- pro neutralizaci do 2. stupně jako sůl slabé kyseliny, při neúplné neutralizaci do 2. stupně jako pufr.

Stačí?
Anonym Qokicig08.06.2018 20:13 Nahlásit
Ano, stačí, děkuji moc :) nepotřebovala jsem to na nic konkrétního, jen mě to velmi zajímalo :)
Ano, ano, učím se teď co to jde :D a co se týkalo jenom chemických výpočtů, trvalo mi opravdu hooodně dlouho, než jsem si dala všechny vzorce a co kde použít dohromady :D a když vidím, kolik vzorců z fyziky bych měla umět zpaměti (vlastně úplně všechny :D ) ..tak s tebou soucítím, co to jenom jde :D
Přidat komentář do diskuze ▾