prosím o dovysvětlení příkladu
5,0025 g vzorku obsahujici Na2CO3 a NaHCO3 bylo rozpusteno a doplneno vodou na 500 ml. Titrovalo se 25 ml roztoku na methyloranz, spotreba byla 7,32 ml 0,10008M HCl. Pri titraci tehoz objemu na fenolftalein byla spotreba stejne HCl 2,14 ml. Kolik bylo ve vzorku uhlicitanu a hydrogenuhlicitanu? (hmotnostni obsah)
Vaše řešení:A - fenolftalein: n(Na2CO3) = 0,00214*0,10008 *(500/25) = 0,00428mol Na2CO3
B-methyloranž: n(HCl) = c*V = 0,00732*0,10008*500/25 = 0,01465 mol HCl
n(HCl) = n(NaHCO3) + 2*n(Na2CO3) => n(NaHCO3)= n(HCl) - 2*n(Na2CO3) = 0,01465 -2*0,00428 = 0,00609mol NaHCO3
M(NaHCO3) = 84,0066g/mol; M(Na2CO3) = 105,9884g/mol
m(Na2CO3 = 0,00428*105,9884 = 0,454g; %(Na2CO3) = 0,454*100/5,0025 = 9,07%
m(NaHCO3) = 0,00609*84,0066 = 0,5116g; %(NaHCO3) = 0,5116*100/5,0025 = 10,23%
Nerozumím hned ze začátku, jak píšete A)fenolftalein a počítate n uhličitanu a u methyloranze počítate už n(HCl). Proč u A) počítate uhličitan, když se tam take jedna o chlorovodikovou?A pak ten hned nasledujici krok n(HCl)=n(NaHCO3) + 2*n(Na2CO3). Proč zrovna tak? Zbytku rozumim, díky :)
Vaše řešení:A - fenolftalein: n(Na2CO3) = 0,00214*0,10008 *(500/25) = 0,00428mol Na2CO3
B-methyloranž: n(HCl) = c*V = 0,00732*0,10008*500/25 = 0,01465 mol HCl
n(HCl) = n(NaHCO3) + 2*n(Na2CO3) => n(NaHCO3)= n(HCl) - 2*n(Na2CO3) = 0,01465 -2*0,00428 = 0,00609mol NaHCO3
M(NaHCO3) = 84,0066g/mol; M(Na2CO3) = 105,9884g/mol
m(Na2CO3 = 0,00428*105,9884 = 0,454g; %(Na2CO3) = 0,454*100/5,0025 = 9,07%
m(NaHCO3) = 0,00609*84,0066 = 0,5116g; %(NaHCO3) = 0,5116*100/5,0025 = 10,23%
Nerozumím hned ze začátku, jak píšete A)fenolftalein a počítate n uhličitanu a u methyloranze počítate už n(HCl). Proč u A) počítate uhličitan, když se tam take jedna o chlorovodikovou?A pak ten hned nasledujici krok n(HCl)=n(NaHCO3) + 2*n(Na2CO3). Proč zrovna tak? Zbytku rozumim, díky :)
Odpovědi
Diskuze
1: Na2CO3 + HCl = NaHCO3 + NaCl; NaHCO3 + HCl = NaCl + H2O + CO2
Přítomnost iontu CO3-- indikuje vyšší pH, na které reaguje fenolftalein. Titrací na fenolftalein tedy stanovíme množství Na2CO3 podle první rovnice. Při titraci na fenolftalein probíhá jen první rovnice, takže
n(HCl) = n(Na2CO3). Protože potřebujeme látkové množství Na2CO3, tak i látkové množství NaHCO3, vypočteme z titrace na fenolftalein přímo látkové množství Na2CO3.
2: při titraci na methyloranž probíhají dvě reakce. V souhrnu můžeme psát:
Na2CO3 + 2HCl = 2NaCl + H2O + CO2; NaHCO3 + HCl = NaCl + H2O + CO2; v souhrnu
n(HCl) = n(NaHCO3) + 2*n(Na2CO3) => n(NaHCO3) = n(HClcelk.) - 2*n(Na2CO3)
Látkové množství HCl, potřebné na rozklad hydrogenuhličitanu tedy zjistíme tak, že od celkového látkového množství HCl odečteme dvojnásobek látkového množství Na2CO3. Tak zjistíme látkové množství hydrogenuhličitanu.
Při rutinních stanoveních se často postupuje tak, že se titruje na fenolftalein. Po odbarvení se zapíše spotřeba, přidá se methyloranž a pokračuje se v titraci do cibulového zbarvení. Od celkové spotřeby se odečte dvojnásobek spotřeby na fenolftalein a získáme spotřebu na NaHCO3.
Stačí?
Jak to že se neodečítá dvojnásobek spotřeby na methyloranž?
pH = (pKa1 + pKa2)/2 = (6,38 + 10,25)/2 = 8,315. Fenolftalein má přechod 8,3-10; pH roztoku hydrogenuhličitanu leží tedy na spodní hranici přechodu fenolftaleinu.
Pokud titrujeme uhličitan, třeba Na2CO3, kyselinou, převádíme jej nejprve podle rovnice na hydrogenuhličitan. Ukončení této části signalizuje odbarvení fenolftaleinu. Methyloranž má přechod v rozmezí pH = 3,1-4,4; její přechod tedy signalizuje úplné rozložení Na2CO3 i NaHCO3 na NaCl, vodu a CO2.
Když tedy máme směs Na2CO3 (A) a NaHCO3 (B),pak při titraci na fenolftalein je potřebné množství HCl n(HCl) = n(A).
Když tuto směs budeme titrovat na methyloranž, pak n(HCl) = 2*n(A) + n(B).
Při titraci na fenolftalein se NaHCO3 nerozkládá, pH při ukončení titrace je příliš vysoké. Jen se Na2CO3 převede na NaHCO3 podle rovnice Na2CO3 + HCl = NaHCO3 + NaCl => n(Na2CO3) = n(HCl)
Při titraci na methyloranž se nejprve převede Na2CO3 na NaHCO3:
n1(HCl) = n(Na2CO3); tím vznikne látkové množství NaHCO3, rovné látkovému množství Na2CO3. Nyní budeme rozkládat NaHCO3 podle rovnice NaHCO3 + HCl = NaCl + H2O + CO2.
n(HCl) = n(NaHCO3) = n(Na2CO3) + n(NaHCO3) = n1(HCl) + n2(HCl)
Když tedy budeme titrovat tentýž vzorek nejprve na fenoftalein, dostaneme v prvním kroku n1(HCl) a při pokračování na methyloranž spotřebu n(HCl) = n1(HCl) + n2(HCl).
Pokud budeme titrovat dva stejné vzorky, jeden na fenolftalein a druhý na methyloranž, bude spotřeba na fenolftalein tedy n1(HCl) a spotřeba na methyloranž n(HCl) = n1 + n1 + n2.
Omlouvám se, ale líp to asi nevysvětlím.
díky moc, asi to už chápu!!
jsi skvělej:))