Pády lze dělit na tzv. přímé a tzv. předložkové. Jak název napovídá, přímý je takový, který se používá bez předložky, a předložkový takový, který se používá s předložkou. Například v češtině je čistě předložkovým pádem šestý pád, který bez předložky nikdy použít nelze. Naopak první nebo pátý pád jsou pouze přímé (nikdy je není možné použít s předložkou). Ostatní pády v češtině lze použít jak jako přímé, tak jako předložkové. (7: Přišel s hadrem, utřel podlahu hadrem. 4: Petra znám, ale nikdy bych to do Petra neřekl. 2: Auta bych se nikdy nevzdal, bez auta nemohu žit. 3: Ke škole mířím, ale škole se vyhnu.)
V tom příkladu 4. pádu jsem se seknul, předložka "do" se pojí jen se 2. pádem. Takže nový příklad 4. pádu: Petra znám, ale ruku bych za Petra do ohně nedal.
