Autobaterie a kondenzátor

Anonym Vivygig06.12.2020 19:21 (Upr. 07.12.2020 13:54) Nahlásit
Prosím o pomoc, předem děkuji.
• Je náboj v autobaterii uskladněn podobně jako v kondenzátoru?
• Jak vypadá závislost napětí na čase míře nabití u kondenzátoru a jak u autobaterie?
• Jaká pravidla platí pro sériové a paralelní spojování rezistorů a na jakých principech je možné tato pravidla odvodit?
• Jak je možné stanovit výkon elektrického proudu v daném spotřebiči (znát či umět odvodit všechny tři modifikace příslušného vztahu) a kde se v praxi využívá tepelná výměna mezi vodičem a okolím?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Rotasul06.12.2020 20:21 Nahlásit
Jak je možné stanovit výkon elektrického proudu v daném spotřebiči...

Co je to "výkon elektrického proudu"? Myslím, že plavete v základních pojmech (proud, napětí) a pokud obor "elektro" myslíte vážně, tak se to doučte, protože nebudete chápat ostatní souvislosti.

Proč opakujete dotaz "Jaká pravidla platí pro sériové a paralelní spojování rezistorů...", když už máte odpověď, za kterou jste poděkoval. Asi máte i chaos v mnoha věcech ;)
Anonym Vivygig06.12.2020 20:50 Nahlásit
Protože mi nikdo pořádně nevysvětlil, ano plavu, fyzika je pro mě náročná, distanční výuka ještě více, jste milý jinak pane, krásný advent...
Anonym Rotasul06.12.2020 22:50 Nahlásit
Distanční výuka je problém :( Netuším ve kterém jste ročníku, jestli je to "jen fyzika", nebo vaše budoucí povolání - elektro.
Mnoho věcí nejde tak snadno, mnohdy to chce čas až se podaří propojit části kterým rozumíte do jednoho celku - římám tomu "ucpaný tok informací" a někdy to stačí "prošťouchnout". V dnešní době internetu se dá dohledat spousta informací (i v podobě videa, návodů, diskuse atd.), takže pokud vám nepomůže studium z učebnice, tak zkusit Google. Faktem je, že je to podobné jako s matematikou - podceníte sčítání, tak nepochopíte násobení a problém se jen nabaluje.

Autobaterii a kondenzátor už tady někdo vysvětloval:
https://www.ontola.com/cs/ondi/hsmppi/elektricky-proud

Můj názor - a rada zároveň: pokud tazatel položí dotaz (problematiku) a v rámci ní se diskutuje, tak je to i tématicky přehledné pro ostatní, ale mnoho "neslušných" jedinců lenivě položí dotaz a když nedostanou do 10 min odpověď, tak dotaz zopakují. Popř. když něco nepochopili, tak vkládají nový. Pro mnohé z nás je už únavné "papouškovat" dokola stejné texty a sledovat jestli nový dotaz navazuje na nějaký jiný. Je to na vás :) Věřim, že slušní studenti zde vždy dobře pochodili, ale na 2. stranu se nedá všechno úplně servírovat (opakovat, co je v učebnicích).

A na závěr: na elektřinu se dá mnemotechnicky koukat jako "na vodu" (drát je "hadice", proud vody je "elektrický proud"), Ohmův zákon je základ: vztah mezi "napětím, proudem a odporem" (ale ať to neni pesimistické, můj spolužák to ochopil před maturitou - do té doby to jen "mentoroval" a kupodivu měl velmi dobré známky). V této době by vám mohli pomoci rodiče (táta - technický typ), nebo starši sourozenec, blízký kamarád/kamarádka apod.

Máte to teď opravdu těžké a každý normální si to uvědomuje, proto nikoho nechci (nechceme) odradit, aby se nezeptali - od toho to tady je, ale v souladu s pravidly Ontoly. Nevzdávejte se, jak se říká: "kde je vůle, tam je cesta" :)
Taky vám přeji příjemný advent (i s pauzou od učení) a budujte vzděláni ná pevných základech, co ošidíte, to vás jednou doběhne.
Anonym Rotasul06.12.2020 23:36 Nahlásit
Rozdíl mezi kondenzátorem a baterií
https://cs.weblogographic.com/difference-between-capacitor-and-battery-15076

Cituji:
Jak je možné stanovit výkon elektrického proudu v daném spotřebiči (znát či umět odvodit všechny tři modifikace příslušného vztahu) a kde se v praxi využívá tepelná výměna mezi vodičem a okolím?
.......Tento dotaz si trochu ujasněte a vložte jako nový, zatím můžeme jen "odhadovat":
- výkon můžeme stanovit, ale musíme znát nějaké veličiny (napětí, proud, odpor)
- tepelná výměna, např.: ohřívací těleso (topná spirála); pomocí odporového drátu se řeže polystyrén (vyřezávají písmena); vlákno v klasické žárovce je "rozžhavený drát" (taková žárovka dává z dodané energie více tepla než světla)
Anonym Vivygig07.12.2020 07:06 Nahlásit
Děkuji, skutečně fyzice se v budoucnu nehodlám věnovat, studuji víceleté gymnáziu, tam jsou i předměty, které jsou mi tzv. cizí, děkuji.
Anonym Palupog07.12.2020 09:51 Nahlásit
Musím říct, že ne úplně všem radám výše rozumím. Ale je pravda, že v mnoha případech vystačíme s analogií elektřina voda. Napětí je pak rozdíl tlaků (baterie je třeba výše položená nádrž, dynamo čerpadlo), proud je stejně jako u elektřiny průtok (de facto počet částic za s), vodič třeba hadice. Stejně, jako u vody bude v libovolném uzlu (místě spojení více větví) množství do uzlu přitékající a odtékající vody sobě rovno (součet roven 0, pokud znaménky odlišíme přítok a odtok). Jen u vody to nazveme zákon o zachování hmoty a u elektřiny zákon o zachování náboje.
Podobně, u jakkoliv složité a pospropojované vodovodní soustavy, pokud vyjdeme z nějakého bodu a do TÉHOŽ bodu se zase po obejití nějaké smyčky (třeba po obejití bloku domů) vrátíme, naměříme v původním bodě tentýž tlak (pro ustálenou soustavu nebo jeden časový okamžik). Na různých nárožích bude voda z jiných vedení (uzly sítě) přitékat nebo odtékat, přípojky domů (také uzly) budou vodu odebírat, ale na UZAVŘENÉ smyčce, pokud budeme tlakové úbytky sečítat od uzlu k uzlu, bude jejich součet nulový (ve výchozím bodě musíme naměřit tentýž tlak).
Anonym Palupog07.12.2020 09:56 Nahlásit
Těmto dvěma pravidlům se říká Kirhoffovy zákony. Dále stačí znát Ohmův zákon U=RI (stejně se počítá u vody, pokud voda proudí tenkou trubkou) a P=UI. S tím vystačíte a vše ostatní se už dá odvodit. Pokud třeba za U dosadíme RI, vyjde nám výkon P=RI2 atd.
Anonym Palupog07.12.2020 10:14 Nahlásit
Člověk, aby byl plnohodnotná bytost, musí pochopit co nejvíc celkovou podstatu tohoto světa. Jsou věci, na něž se hodí analytický pohled, umění rozložit a na základě zákonů a pravidel vyhodnotit, jak věc funguje a jak by třeba mohla fungovat lépe. Pak jsou věci spíše syntetické, kdy nám jde o celkové působení. Třeba hudební skladatel nenapíše lépe symfonii, pokud ví, jaký kmitočet má komorní a. Znalost chromozomů XX a XY mi také nepomůže s psaním milostného dopisu.

Člověk by ale neměl nikdy říkat, že se chce věnovat novinařině a fyzika ho proto nezajímá, nebo, že se chce věnovat elektrotechnice a historie je mu ukradená. Tak uvažuje jen omezený, nebo nezralý jedinec. Člověk by měl rozvíjet všechny aspekty osobnosti. Je zoufalé třeba vidět, jak politici nechápou fyzikální a chemickou podstatu energetiky a blábolí své ekologické vize. Příklon k ekologii potřebujeme jako sůl ale nemůže jít proti fyzice. Fyzice jsou naše ušlechtilé motivy ukradené, ta má vždy poslední slovo. Chyba pak není ve fyzice, špatnou cestou se vydali ti, co jdou proti ní, ať už je to potrhlá Greta nebo kancléřka.
Anonym Potafoq07.12.2020 10:46 Nahlásit
OK, tak elektrika nebude chlebíček...

Autobaterie (akumulátor) je zdroj el. energie, na základě chemického procesu, který samozřejmě netrvá nekonečně dlouho a záleží kolik energie odebíráme.

Kondenzátor, vycházejme, že je počátečně vybitý (na deskách není žádný náboj), pokud ho připojíme ke zdroji el. energie (např. na baterii), tak se na deskách naakumuluje el. náboj (tzv. kondenzátor se nabije). Na jedné desce je "+" a na druhé "-" náboj (podobně jako na baterii). Pokud ke kondenzátoru (kapacitně velkému) připojíme zátěž, např. žárovičku, podobně jako bychom připojili k baterii, tak... jen to "blikne" = kapacita kondenzátoru není tak velká, jako baterie. Ve výše uvedených odkazech je to popsané.

Čas nabití (i vybití) je u kondenzátoru velmi krátký (i to je popsáno v odkazu).

Zapojováni rezistorů bylo vysvětleno = Kirhoffovy zákony.

Škoda této distanční výuky :( Stačilo by jednou vidět na vlastní oči akumulátor, kondenzátor, jejich zapojení (nabití/vybití) k tomu ukázku zkratování kondenzátoru (jiskra s doprovodným zvukem "prsknutí" = zkrat) a jistě by to byla zapamatovatelné, podobně jako exkurze v nějakém podniku (zážitek).
Anonym Potafoq07.12.2020 10:50 Nahlásit
Kondenzátor - to byl popis pro stejnosměrné napětí (+/-), tak jako je i baterie. U střídavého napětí se chová jinak. Střídavé znamená, že jednou je tam plus a podruhé mínus (jistě jste se učili - nejčastěji sinusový průběh), ale tím už jsem nechtěl "motat hlavu" - jednoduše řečeno: v každém okamžiku bude na deskách jiný el. náboj (podle toho, jaké napětí tam právě bude).
Anonym Palupog07.12.2020 13:34 Nahlásit
Jenom pro malé doplnění - pokud ponoříme do elektrolytu dvě elektrody z různého materiálu (kovu) stane se z něj zdroj napětí. Velikost napětí je dána tím, z jakého kovu elektrody budou. Odebíráním proudu se povrch elektrod chemicky mění nebo rozpouští či usazuje. Vezmeme-li třeba dvě mince z různého kovu a připlácneme je k sobě přes nasliněný toaleťák, získáme primitivní článek a naměříme mezi mincemi napětí. Každý si může zkusit.

Akumulátory (sekundární články) během nabíjecího procesu obnovují povrch elektrod do stavu, kdy je na obou deskách požadovaný materiál. Například u olověného akumulátoru v autě se vybíjením obě desky pokryjí vrstvou PbSO4 (není rozdílný materiál, článek nedává napětí) a nabíjením se na jedné desce obnaží olovo Pb a na druhé usadí povlak oxidu PbO2. A tak pořád dokola.
Anonym Palupog08.12.2020 08:50 Nahlásit
Pro srovnání, už docela velký kondenzátor s kapacitou 1mF, pokud ho nabijeme na 1V, je v něm uskladněný náboj 1mC = 1mAs. Obyčejná tužková nabíjecí baterie má "kapacitu" asi 1000 mAh=3600000mAs. Několikamilionkrát výš při srovnatelných rozměrech i napětí.
Přidat komentář do diskuze ▾