Chemie - hydrolýza

Anonym Zajiqir06.09.2018 17:29 Nahlásit
Dobrý den. Potřebovala bych poradit s následujícím úkolem do chemie:

Jak budou reagovat soli v roztocích - bude probíhat hydrolýza nebo ne?

chlorid amonný, siřičitan vápenatý, síran měďnatý, chlorid železitý, chlorid barnatý, uhličitan draselný

S chloridem amonným jsem problém neměla, ale u ostatních solí mám potíž vůbec zjistit, z čeho vznikly, abych mohla posoudit, jestli aniont/kationt nepatřil silné kyselině nebo zásadě. Tak třeba u siřičitanu vápenatého... Ten vznikl z kyseliny siřičité a ...? Jen z Ca? Vím, že pokud nezvládám tohle, nemůžu zvládat hydrolýzu, ale na látku jsem zrovna chyběla, takže jsem jaksi úplně mimo.

Za vzorový postup aspoň k první soli bych byla moc vděčná :)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Soudruh_K06.09.2018 17:43 Nahlásit
Siřičitan vápenatý - CaSO3 -> pro rychlou analýzu použijeme silnou zásadu Ca(OH)2 a středně silnou kyselinu H2SO3 -> Pravděpodobně zásaditý

Síran měďnatý - CuSO4 -> opět pro rychlou analýzu použijeme slabou zásadu Cu(OH)2 a silnou kyselinu H2SO4 -> Výsledný roztok bude kyselý

Atd.
Mezek06.09.2018 17:52 (Upr. 06.09.2018 17:56) Nahlásit
CaSO3 vodou disociuje na ionty Ca(2+) a SO3(2-); ion Ca++ je iontem silné zásady i při disociaci do druhého stupně, takže s vodou reagovat nebude (nebude hydrolyzovat). Ion SO3-- je iontem kyseliny, která je silnou kyselinou při disociaci do prvního stupně (H2SO3 -> HSO3- + H+), ale slabou kyselinou při disociaci do druhého stupně. Ion SO3-- tedy bude hydrolyzovat:
SO3-- + H2O = HSO3(-) + OH- a roztok bude reagovat zásaditě.
Ostatní: CuSO4 - CU++ je iontem slabé zásady; Fe(3+) je iontem slabé zásady, navíc Fe(OH)3 je mimořádně málo rozpustný; BaCl2 - sůl silné kyseliny (HCl) a silné zásady (Ba(OH)2), takže nic nehydrolyzuje. K2CO3 - sůl silné zásady a slabé dvousytné kyseliny (slabé při disociaci do obou stupňů). Ustaví se tedy rovnováha aniontů CO3(2-), HCO3(-) a OH-.
Pokud se nejedná o běžné soli, neobejdeš se bez tabulky disociačních konstant. Obecně platí, že sůl slabé zásady reaguje kysele, protože kation váže OH-: Cu++ + 2H2O = Cu(OH)2 + 2H+,
naproti tomu sůl slabé kyseliny reaguje zásaditě CO3(2-) + H2O = HCO3- + OH-.

Ještě nějaké nejasnosti?
Anonym Zajiqir06.09.2018 17:56 Nahlásit
Moc děkuji! Mohla bych se ještě zeptat, jak zjistím, zda pH bude kyselé nebo zásadité? Když jsme ještě nebrali logaritmy?
Soudruh_K06.09.2018 22:15 (Upr. 06.09.2018 22:16) Nahlásit
Docela jednoduše z názvu - kyselina - "vyhrává-li v síle nad zásadou", tak je roztok kyselý, naopak "vyhrává-li zásada v síle nad kyselinou", tak je roztok zásaditý.

Obecně si musíš pamatovat (nebudu uvádět výjimky), že silné kyseliny mají velký rozdíl koeficientů vodíku ku kyslíku - např. HClO4, takže obecně H(n)XO(n+3) a halogenovodíkové kyseliny (HF NE!). Slabé kyseliny pak jsou většinou H(n)XO(n), třeba HClO a organické kyseliny.

Zásady slabé jsou pak např. hydroxidy prvků bloku d (Cu(OH)2), silné jsou hydroxidy skupiny II.A (s2), (Mg(OH)2), velmi silné jsou hydroxidy prvků skupiny I.A (s1), (NaOH).

A pak už docela jednoduše, nebudeš-li mít složitější případ, například soli HCO3(-) či CO3(2-), tak nad tím nemusíš ani moc přemýšlet a využít:
- Silná kyselina > slabá zásada -> kyselý roztok
- Slabá kyselina < silná zásada -> zásaditý roztok
- Silná kyselina = silná zásada -> neutrální roztok
- Slabá kyselina ~ slabá zásada -> přibližně neutrální roztok (pak hodně záleží na disociačních konstantách)
Přidat komentář do diskuze ▾