u rovnice je mi jasné že je vše 1:1, pak jsem si vypočítala n u amoniaku (0,089) a vody (0,04464). Poté mám už ale problémy. Ve vzorci n=c/V je tedy v 3 litry? Co dosadím za n? Proč to není 0,089 + 0,04464? Nebo dle stechiometrie pouze 0,089/3?
n(NH3) = V/Vm = 2dm3/22,4dm3/mol = 0,089 mol. Zadání požaduje molární koncentraci v mol/dm3. Takže
c(NH3) = n(NH3) / V(rozt.) = 0,089mol/1dm3 = 0,089mol/dm3. Amoniak je za normálních podmínek plyn, pro tento účel považovaný za ideální. Lze tedy předpokládat, že absorbcí 2dm3 NH3 se objem roztoku podstatně nezmění.
Objem 1 molu ideálního plynu je za normálních podmínek (101325Pa 273,15K) rovný 22,4dm3 (Vm). Můžeme tedy z objemu amoniaku vypočítat jeho látkové množství. Molární objem ideálního plynu Vm vypočítáme pro různé podmínky pomocí stavové rovnice ideálního plynu.
Omlouvám se že odepisuji až teď. Proč to dělím u c(NH3) jen jedním litrem, když jsou tam dva? Děkuji za informaci ohledně toho že je plyn, to mi nedošlo.
Dva litry jsou plynného amoniaku, ten jsme přepočítali na látkové množství. To je dělené objemem roztoku, nikoli objemem amoniaku. Jeho látkové množství je malé a za standardních podmínek nebude mít na objem roztoku závažný vliv.
Přesný výpočet by vypadal takto: 0,089mol amoniaku (M = 17g/mol) má hmotnost 0,089*17 = 1,513g, 1dm3 vody má hmotnost 1000g. Hmotnost našeho roztoku je tedy 1001,513g a hmotnostní zlomek amoniaku je
1,513/1001,513 = 0,00151 , to je 0,151%; Podle mých tabulek hustota 0,5% NH3 při 20°C je 0,996g/cm3, při 0°C bude tedy nepatrně vyšší než 1g/cm3. Ale i při hustotě 996g/dm3 by byl objem roztoku 1001,5132/996g/cm3 = 1,0055dm3 a c(NH3) = 0,089/1,0055 = 0,0885 místo 0,089. Jak vidíš, rozdíl je zanedbatelný.
