| Nahlásit

Poradíte mi prosím s překladem do Angličtiny?

Co znamená v hovorové angličtině toothing?
Témata: angličtina

5 reakcí

| Nahlásit
zazubení? (ozubení)
| Nahlásit
nebo máš na mysli něco takového http://www.lupa.cz/clanky/a-pak-verte-mediim/ ?
| Nahlásit
I když bych si myslel, že je to spíš to, co Vlaďka uvádí jako první tvar, ve slovníku je uvedeno právě to druhé, tedy ozubení. Ale on ten hovorový jazyk v jakékoliv řeči na to moc nehledí....
| Nahlásit
Vánoce ve Švédsku
Mezi dlouhými temnými nocemi a krátkými tmavými dny, kdy se slunce objevuje na obloze doslova jen na pár hodin, jsou tyto svátky šťastným důkazem toho, že světlo a teplo začíná vítězit nad mrazivou tmou, jako za slunovratu. Slavnostně osvětlená a vyzdobená nejsou jen města, ale i z oken balkónu, zahrad a chaloupek září vánoční stromečky a symboly, zvláště svícny a hvězdy.
Oslava Vánoc je i v severských zemích spojena s různými tradicemi. Rozhodující jsou zde dva prameny původu oslav. Jeden vychází z křesťanské tradice narození Ježíše Krista, druhý z pohanských oslav slunovratu. Ty probíhaly v severní Evropě kdysi po celých čtrnáct dnů a švédsky se tomuto období říkalo Jul. To, že název pochází z germánského "jubeln" - radovat se, oslavovat, je jen domněnka Němců, již nelze nijak doložit. Podle jedné ze starých legend to byl křesťanský král Hákon, jenž vydal nařízení, že Jul se bude slavit v den křesťanských vánočních svátků. Pod velkou pokutou za neuposlechnutí měl každý uvařit určité množství svátečního piva juleol a vánoční čas pak světit tak dlouho, dokud pivo vystačí. Předznamenáním švédských vánoc byla, a na venkově je dodnes, zabíjačka. Při té musel sedlák dávat zvláštní pozor na vepřovou hlavu, neboť to byla jednak potrava bohů, ale také uznávaná ozdoba vánoční tabule. V tento čas se výjimečně jedlo čerstvé maso, všechno ostatní ze zabíjačky se kdysi nakládalo jako zásoba na celý rok.
Stejně jako u nás se tady o první adventní neděli zapaluje první svíčka na čtyřramenném svícnu a děti si na zeď pověsí adventní kalendář. Každý den pak otevřou jedno okénko a v komůrce naleznou malou čokoládu. Tento zvyk přišel do Švédska z Německa. Jedním z nejvýznamnějších adventních dnů a předzvěstí Vánoc je ve Švédsku 13. prosinec, svátek svaté Lucie, jež se stala svatou v sicilských Syrakusách, a jejíž jméno latinsky značí zářící nebo svítící. Při pronásledování křesťanů byla zabita roku 304. už od poloviny 18. století v tento den děti přinášejí otci ráno do postele snídani: kávu, závin a zázvorová kolečka. Všechny jsou bíle oblečené a jedna z dívek má na hlavě věneček z brusinkových větviček. Dříve v něm byly upevněny hořící svíčky, dnes se dává přednost spíše elektrickým. Tato dívka představuje Lucii. Každý člen rodiny má svou úlohu: tu nejlehčí má tatínek v posteli, nejtěžší pak Lucie, která si až při snídani u stolu oddechne, že vše šťastně dopadlo, protože se zapálenými svíčkami na hlavě je to přece jen role dosti nebezpečná. Ostatní dívky mají na hlavách věnečky ze staniolu nebo z řetízků, chlapci zase kuželové čepice polepené třpytivými hvězdami. V ten den se ve městech vyzdobených girlandami světel konají luciánské průvody a svátek nositelky světla se slaví i ve školách, nemocnicích, úřadech, restauracích a obchodech, kde všude zní známá píseň "Santa Lucia".
Blíží se Štědrý den -Julafton. Čistě uklizené domy a byty jsou vyzdobeny vánoční zelení, především větvičkami smrku, jedle a borovice, i snítkami brusinek a cesmíny. Vánoční symboly nesou i ubrusy a záclony. Při výzdobě přicházejí ke slovu také tradiční figurky vánočního slaměného kozlíka a především trpasličího dědečka Jultomte, který je jakýmsi švédským Mikulášem i Ježíškem a o Štědrém dnu nosí dárky. Podle jedné verze převeze Jultomte se svými malými trpasličími pomocníky Julnissar dárky na saních tažených soby, a když spěchá, letí často i vzduchem. Jiný zdroj uvádí, že nadílku přináší z nedalekých lesů v pytli a hází dárky otevřeným oknem do místnosti. Nezapomene ovšem předtím zaklepat a zvolat: Julklap! Toto vánoční klepání má svou obdobu v germánských takzvaných Klopfnächte, neboli nočních klepání, připomínajících zvyky prvních křesťanů, kteří se tak svolávali na tajné bohoslužby. Průběh Štědrého večera se od našeho sice liší, ale ne příliš. Vánoční tabule je připravena na způsob "švédského stolu", na němž se servírují ryby v různých omáčkách, paštiky, malé párky, tlačenka i studená pečená žebírka. Z teplých jídel jsou oblíbené zvláště kuličky z mletého masa, vepřové nožičky, zapečené ančovičky s bramborami a cibulí, z ryb pak uzený nebo marinovaný losos a uzený úhoř. Uprostřed stolu trůní vánoční šunka, kýta pečená v troubě a pomazaná vejcem a strouhankou. Z šunky si kdykoliv muže kdokoliv ukrojit plátek a sníst s ostatními přílohami. Tabuli doplňují tvrdé sýry, ovoce, ořechy a závěrečná rýžová kaše s malinovou šťávou a mandlemi. Z vánočního cukroví jsou ve Švédsku nejznámější především tradiční perníčky pepparkakor, které děti mlsají už v adventní době právě jako oblíbené sirupové nugátové a marcipánové bonbony. Dospělí k tomu všemu pijí vánoční svařené víno s cukrem, vodkou, pomerančovou kůrou a přísadami od hřebíčku až po vanilku a skořici. Nápoj se nazývá julglögg. Do horkého nápoje se přidávají rozinky a mandle připravené v miskách.
Pokud jde o vánoční stromeček, který Švédové znají od poloviny osmnáctého století, má oproti nám dvě odlišnosti. Už na první pohled je prostší, zdobený převážně červenými jablíčky a slaměnými ozdobami. Pro nás jsou nespornou zvláštností šňůrky s miniaturními švédskými modrožlutými vlajkami. Pod stromečkem často stává slaměný vánoční kozlík ozdobený červenými pentlemi. Něco jako vánoční kolekci ve Švédsku neznají.
Po večeři, jak psala ve svém životopise slavná herečka Greta Garbo, jde celá rodina tančit kolem vánočního stromečku. Naše půlnoční mše tady není běžná, spíš se chodí až na Boží hod ráno do sedmi hodina na slavnostní mši nazývanou Julotta. Na ni se na venkově dříve sjížděly celé rodiny i ze vzdálených míst na saních tažených koňmi.
Na Štěpána obcházely dříve domy záhadné postavy, mezi nimi i do kožešin a slámy zahalený vánoční kozlík Julbock a Julgeita. Popřáli sousedům, někde i zazpívali dostali výslužku jako koledníci u nás. Děti se v ten čas věnují už obvykle svým zábavám i taškařicím a převlékají se za vánoční skřítky. Krásným vánočním zvykem je uvazovat na bidlo nebo na strom snop obilí plný zrní. Je to tradiční dárek pro ptáčky v době, kdy jsou všude kolem jen závěje sněhu, a když se ptáčků slétne hodně, znamená to, že bude dobrý rok. Poslední prosincový den je věnován návštěvám přátel, jezdí se, dnes už převážně auty, i na vzdálené farmy. Všichni si připijí na zdraví do nového roku.
| Nahlásit
NIKY
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek