srážecí reakce

Anonym Nigexyt26.02.2017 18:38 Nahlásit

jaké je využití srážecích reakcí v analytické chemii?? děkuji za odpověd

Odpovědi

Diskuze

Cenobita.26.02.2017 20:28 Nahlásit

V analytické chemii se některé kationty a některé anionty dokazují tak, že se přesně dodrženým postupem vysráží sraženina a dle barvy a činidel se pak dokazuje analytická kvalita: iont (kation nebo aniont)

Například dusičnan stříbrný dokazuje vysrážením bílé sraženiny chloridy: AgCl a naopak je možné dokázat stříbro Ag+ přidáváním Cl-

Mezek27.02.2017 08:15 (Upr. 27.02.2017 08:16) Nahlásit

Kolega to omezil jen na úzký okruh kvalitativní analýzy. I tady je využití srážecích reakcí daleko širší - zejména oblast dělení kationtů podle skupin. I. skupina se sráží Cl- v kyselém prostředí a dál se dělí rozpustností sraženin - PbCl2 v horké vodě, AgCl v amoniaku, Hg2(2+) se amoniakem disproporcionuje je Hg + Hg++.
V kyselém prostředí se sulfanem srážejí sulfidy II. skupiny i v kyselém prostředí a lze je dále dělit podle rozpustnosti sraženin v (NH4)2S a (NH4)2Sx.
Kovy třetí skupiny se srážejí amoniakem jako hydroxidy, mangan se sráží v neutrálním nebo slabě zásaditém prostředí po oxidaci peroxosíranem jako MnO2. Ca se dá odělit od Mg srážením (NH4)2CO3 a podobně.
V kvantitativní analytice existuje oblast gravimetrických stanovení, která vyžívá více nebo méně specifických srážecích reakcí a následným vysušením nebo vyžíháním odfiltrované sraženiny a vážením získaného definovaného produktu.
Srážecí reakce jsou využitelné i v některých volumetrických stanoveních, kde změna zabarvení indikátoru indikuje nadbytek titračního činidla, nebo se bod ekvivalence indikuje konduktometricky.

Tenhle výčet určitě není úplný, ale z hlavy toho víc nedám.

Přidat komentář do diskuze ▾