Určení měrné tepelné kapacity tělesa
Ahoj Ontoláci .
Potřeboval bych poradit s jednou věcí okolo Fyziky.
Ve středu jsme měli laboratorní práci s názvem Určení měrné tepelné kapacity tělesa.
Bohužel z Fyziky máme za profesora , takového ,kterého bych Vám nepřál.
Protože on Vám skoro nikdy nevysvětlí a pak Vám nadává , že nic neumíte !
Takže bych Vám byl moc vděčen , kdybyste mi to někdo nevysvětlil , jak dosadit jednotlivé údaje do vzorečků....
První jsme si tedy zjistili váhu tělesa ( m1 = 162,33g).Poté jsme vložili těleso do kádinky a tam ho zahřáli na teplotu
(t1 = 90°C). Mezitím jsme si nalili vodu do kalorimetru a tu jsme zvážili ( m2 = 161g) a změřili teplotu vody ( t2 = 19°C).
Následovalo vložení zahřátého tělesa kalorimetru , teplota na teploměru se ustálila na 31°C.
A vypočítat z toho máme jaké Teplo jsme dodali vodě.
Z toho máme vypočítat jaká je měrná tepelná kapacita tělesa.
Bude mi stačit , když mi poradíte jak ty údaje dosadit do vzorečků , já si to už pak dopočítám.
Za každou pomoc děkuji ;-)
Potřeboval bych poradit s jednou věcí okolo Fyziky.
Ve středu jsme měli laboratorní práci s názvem Určení měrné tepelné kapacity tělesa.
Bohužel z Fyziky máme za profesora , takového ,kterého bych Vám nepřál.
Protože on Vám skoro nikdy nevysvětlí a pak Vám nadává , že nic neumíte !
Takže bych Vám byl moc vděčen , kdybyste mi to někdo nevysvětlil , jak dosadit jednotlivé údaje do vzorečků....
První jsme si tedy zjistili váhu tělesa ( m1 = 162,33g).Poté jsme vložili těleso do kádinky a tam ho zahřáli na teplotu
(t1 = 90°C). Mezitím jsme si nalili vodu do kalorimetru a tu jsme zvážili ( m2 = 161g) a změřili teplotu vody ( t2 = 19°C).
Následovalo vložení zahřátého tělesa kalorimetru , teplota na teploměru se ustálila na 31°C.
A vypočítat z toho máme jaké Teplo jsme dodali vodě.
Z toho máme vypočítat jaká je měrná tepelná kapacita tělesa.
Bude mi stačit , když mi poradíte jak ty údaje dosadit do vzorečků , já si to už pak dopočítám.
Za každou pomoc děkuji ;-)
Odpovědi
Diskuze
http://www.gypri.cz/zde/fyzika/lp/lp5/lp51.html
Fyzika není "dosazování do vzorečků". Musíš to pochopit a pochopení se dobereš tím, že to nastuduješ. Tohle je úplně jednoduchá úloha. Nemáte snad učebnici? Nejdřív se podívej do učebnice nebo na web (můžeš začít tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrick%C3%A1_rovnice) a pak se zeptej na to, co ti neni konkrétně jasný a ne: Řekněte mi vzorečej a já to do něj dosadim.
Matematicky lze kalorimetrickou rovnici formulovat na základě předpokladu, že teplo Q1 odevzdané teplejším tělesem chladnějšímu tělesu se rovná teplu Q2, které přijme chladnější těleso od teplejšího tělesa, tzn.
Q1 = − Q2
Jestliže těleso 1 o hmotnosti m1 s měrnou tepelnou kapacitou c1 má počáteční teplotu t1, těleso 2 o hmotnosti m2 s měrnou tepelnou kapacitou c2 má počáteční teplotu t2 a po vyrovnání teplot mají obě tělesa stejnou teplotu t, přičemž t1 > t > t2, pak po dosazení za Q1 a Q2 dostaneme
c1m1(t1 − t) = c2m2(t − t2)
Pokud je neznámou veličinou c nebo m, za teploty se musí dosadit termodynamická teplota nebo teplota v jednotkách Celsia (přičemž Celsiova teplotní stupnice však nezačíná absolutní nulou, a proto výsledné rozdíly teplot t1 − t a t − t2 musí být v absolutní hodnotě - čili jde o výslednou kladnou velikost zvýšení/snížení teploty).
Z toho vypočítat měrnou tepelnou kapacitu je triviální
Množství tepla přijatého chemicky homogenní látkou lze určit ze vztahu
Q = mcΔT
kde m je hmotnost, c je měrná tepelná kapacita, ΔT je rozdíl počáteční teploty T1 a koncové teploty T2 (tzn. ΔT = T2 − T1).
Pro jistotu dodávám, co je tepelná kapacita, to se nauč:
Teplo potřebné k ohřátí látky o jeden teplotní stupeň se nazývá tepelná kapacita. Teplo potřebné k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň se nazývá měrná tepelná kapacita (měrné teplo).
Prosim poraďte , já nejsem líný , prostě ale nevím jak na to ...
Teplo je přece Q = mcΔT.
Ale nevím jak to tam dosadit ...
Q = mcΔT
znáš a který neznáš
Zkusil jsem si vypočítat ten příklad co sem před čtyřmi lety dal Anonym85245. Do vzorečku jsem to dosadil následovně:
c1*162,33*(90-31)=4180*161*(31-19)
c1*9577,47=8075760
c1=843,203
Co mě ale mate, a ve fyzice vždycky mátlo, je, jestli můžu v rovnici počítat s gramy (hodnota "m1" a "m2"), když hodnota "c2" je v "JkgK", tedy v kg. Nemusí ty hodnoty "c" a "m" o být ... ehm ... ve stejné váhové kategorii?