Spalováním methanu, příklad

Anonym Qymyhig18.05.2023 13:05 (Upr. 18.05.2023 13:05) Nahlásit
Dokonalým spalováním methanu vzniká oxid uhličitý a voda. Kolik mol CO2 vznikne ze 2 mol methanu?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek18.05.2023 14:45 (Upr. 18.05.2023 14:46) Nahlásit
Když se podíváš na rovnici CH4 + 2O2 = CO2 + 2H2O, vidíš (doufám), že z 1 molekuly CH4 vznikne kromně jiného také jedna molekula CO2, ze dvou dvě, z 1 molu CH4 jeden mol CO2. A už končím , abys se náhodou neurazil.

OK?
Anonym Xuxygis18.05.2023 17:54 Nahlásit
Možná by stálo za vysvětlení, že mol je jednotkou počtu částic, může být atomů (He) nebo molekul (v našem případě třeba CH4 nebo O2), někdy iontů. To, že tomu říkáme látkové množství nic nemění na tom, že jde jen o prostý počet kusů. Jen částice nepočítáme po jednotlivých kusech, ani po tuctech kopách nebo miliardách, ale po balíčcích "podivné" velikosti (6,02214076×10^23 ks). Proč zrovna počítáme po takových velikých balíčcích je už nastíním níže, nicméně tomu počtu kusů, který obsahuje jeden balíček jménem mol, říkáme Avogadrova konstanta.

Nebudu zabíhat do podrobností, ale přibližně platí, že takový podivný počet atomů vodíku (1 proton) musíme nasypat do balíčku, aby vážil 1g. Pokud bychom tam sypali uhlík, který má 12 nukleonů v jádře, tak by balíček s tolika atomy už vážil 12g.
Anonym Wavozuz18.05.2023 21:29 Nahlásit
Když už tu je ta diskuze o molech, tak proč je mol základní jednotka SI? To mi není jasné. Vždyť je to jen ten obyčejný počet kusů, to jako by základní jednotka SI byl tucet.
Co vedlo k tomu, že to je základní jednotka SI?
Anonym Gujukyr19.05.2023 08:42 Nahlásit
Dobrá otázka, navíc to číslo už ani není k ničemu přivázané, ale je definované napevno. My jsme se myslím ještě učili, že je to počet atomů uhlíku 12, který váží právě 12g. Tím, že to číslo pevně zafixovali, tak už Avogadrova konstanta nemá žádný přímý fyzikální význam.

Chápu to už jen jako číslo, pomocí něhož přeskakujeme mezi výpočty v mikro a makro světě. Kdyby žádné moly nebyly (tzn. pracovali bychom s počtem ks), dokázali bychom asi vše spočítat i tak, jen bychom se občas museli otravovat s hodně malinkými nebo hodně velikými čísly. Určitou zajímavostí (dědictvím minulosti) je i to, že neudává (přibližně) počet nukleonů, který váží 1 kg (= základní jednotce SI), ale v 1 g.
Anonym Xuxygis19.05.2023 16:47 Nahlásit
Ještě se dalo zmínit, že molární objem je pro ideální plyny stejný, a představuje asi 22,4 l pro 1 mol při normálním tlaku a 0°C. Vezmeme-li tedy jako příklad vodík H2 a naplníme-li jím velký kýbl 11,2 l, bude nachytaný vodík vážit asi 1 g. Pokud bychom ho měli mít 1 kg, potřebujeme mít těch kbelíků 1000. Nebo také 2, pokud plyn stlačíme na 50MPa (docela šílený tlak 500 bar).

Pokud H2 použijeme jako palivo do auta, jak asi daleko dojedeme na 1 kg paliva... A také, kolik energie předtím požralo stlačení na 500 barů? takové příklady by se měly učit ve škole. Možná by potom opadlo nekritické opojení zelených aktivistů vizí vodíkové budoucnosti.
Přidat komentář do diskuze ▾