příjmení Charvát - původ

Anonym Macynuc21.08.2022 10:48 (Upr. 21.08.2022 21:08) Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Gujukyr22.08.2022 09:30 Nahlásit
Příjmení Charvát bude spíš souviset s příslušností ke kmeni/etniku (Bílých) Chorvatů než s územím Chorvatska. Kde přesně žili Chorvaté v raném středověku na našem území není úplně jisté, později se částečně přesunuli na jih, kde vytvořili Chorvatské království. Poměrně významné zastoupení měli Charváti třeba na jižní Moravě - je tam i Charvátská Nová Ves, ale jinak také Valtice, Poštorná, Pasohlávky, Hovorany apod.
Anonym Vivuxun22.08.2022 10:46 Nahlásit
@Gujukyr: Já vycházel ve svých úvahách spíše z toho, že příjmení jsou až někdy z 15 až 17.(?) století a později a to se Slavonie (dnes severní část Chorvatska podél hranic s Maďarskem) postupně stalo součástí uherského království, resp. později Rakouska-Uherska. Podél dnešní maďarsko-rakouské hranice (stát Burgenland) žije hodně etnických Chorvatů a v minulosti jich tam přicházelo tolik, že německé obce, které zůstaly německé, se vysloveně přejmenovaly na Německé (Wagram -> Deutsch Wagram). To osídlení je od Chorvatska až po jižní Moravu.

Možná to ale jsou pozůstatky toho odchodu na jih nebo vytlačení k rakouské straně po vpádu Maďarů do Panonské nížiny v 10.století. Zajímavé. Jestli budu mít čas a vzpomenu si, tak si zkusím něco přečíst na Wikipedii.
Anonym Xuxygis22.08.2022 18:55 Nahlásit
Označení Bílých Chorvatů (Bělochorvatů) a Bílých Srbů (později i Bílých Rusů - Bělorusů) se objevuje na mnoha místech, třeba u Konstantina Porfyrogenneta. Běločeši už jsou něco docela jiného :). Bělocharvati bývají spojováni s Karpatami. Do Dalmácie pak odešli spolu se Srby snad na pozvání konstantinopolského císaře, v rámci společného boje proti Avarům. U nás se ta doba promítla protiavarským povstáním pod vedením Sáma (začátkem 7. století).
Co přesně znamená přívlastek "bílý" není úplně jasné, možná totéž co západní, nebo svobodní, nebo křesťanští, nebo nosící bílé oděvy... V té souvislosti mě napadá také Bělehrad (bílé město) což se u nás přetransformovalo v Velehrad. Také znám Bílou Cerkev (=kostel), kde za války bojovali Svobodovi vojáci proti Němcům.
Osud Charvátů, kteří se během staletí postupně rozplynuli ve většinovém obyvatelstvu, můžeme dobře srovnat třeba se Srby. Ještě ve 20. století byla v Německu výrazná národnostní menšina Lužických Srbů, kteří bohužel zanikají právě dnes.
Příjmení Chorvát může tedy odkazovat na přistěhovalce z Balkánu, stejně jako na tradiční Charváty, žijící na našem území. Protože ale Charváti byli jako etnikum na našem území v době dávání příjmení běžně známi, chápali to asi současníci spíš jako označení příslušníka národa, než ve vazbě k území státu.
Anonym Xuxygis22.08.2022 19:11 Nahlásit
K těm příjmením - dědičnost příjmení po otci zavedl 1780 fanatický reformátor Josef II. Jejich povinné užívání (zapisování do matrik) pak nařídil o pár let později. Z této doby tedy pochází většina příjmení, která dnes nosíme. Samozřejmě, mohla se tradovat v nějakém rodu už dřív, ale bylo to spíš neoficiální. Trochu výjimkou jsou šlechtické přídomky, ty jsou pochopitelně starší. A ve městech bylo mnoho lidí, takže se příjmí užívala také dříve, jen se obvykle nedědila.
Přidat komentář do diskuze ▾