Otázky k protokolu "Reakce kovů s kyselinami"

Anonym Hovabyc21.03.2018 21:36 Nahlásit
Dobrý den, potýkám se s problémy při vypracovávání protokolu z chemie. Na některé otázky odpověď tuším, avšak potřebuji mít jistotu, že jsou mé hypotézy správné :). Podotýkám, že jsme pracovali s kyselinou chlorovodíkovou, dusičnou a sírovou. Všechny zmíněné kyseliny jsme měli k dispozici v koncentrované a 20% formě. Co se týče kovů, tak jsme pracovali s železem, mědí a zinkem.
1. Proč se měď v některých případech v kyselině rozpouští, když je ušlechtilým
kovem?
2. Proč železo v některých případech s kyselinou nereaguje, byť se jedná
o neušlechtilý kov?
3. Proč se bezbarvý plyn vznikající u některých reakci s HN03 na vzduchu
okamžité méní v plyn typické barvy? Proč se tento barevný plyn začas beze
stop jako by rozplyne?
Děkuji za odpovědi.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Hukizim22.03.2018 08:22 Nahlásit
1: reakce neušlechtilých kovů probíhá podle obecné rovnice M + H+ = M+ + H; neušlechtilý kov redukuje vodíkový ion a sám se při tom oxiduje. Znakem této reakce je uvolňování vodíku. Pokud s kyselinou reaguje ušlechtilý kov, probíhá reakce jinak. Oxidační činidlo oxiduje kov a samo se při tom redukuje. Oxidovaný kov pak readuje s kyselinou za vzniku vody. Oxidačním činidlem může být samotná kyselina - HNO3, horká konc. H2SO4 a další. V této reakci se vodík neuvolňuje. Pokud se uvolňuje nějaký plyn, jde o produkt redukce oxidačního činidla, jak uvidíme v bodě 3.

2: Reakcí kovu s kyselinou může vznikat na povrchu kovu nepropustná (kompaktní) vrstvička, která zabraňuje kontaktu kovu s kyselinou a ani sama s kyselinou nereaguje. Tento jev se obecně nazývá pasivace. V případě železa vzniká na povrchu kovu vrstvička síranu, který je v koncentrované kyselině nerozpustný. Jiným příkladem je třeba pasivace hliníku ve zředěné HNO3, olova v H2SO4 a řada dalších.

3: Reakce mědi se zředěnou HNO3 probíhá podle rovnice 3Cu + 8HNO3 = 3Cu(NO3)2 + 2NO + 4H2O.
Vznikající bezbarvý NO se okamžitě oxiduje vzdušným kyslíkem na červenohnědý NO2. Ten se slučuje podle rovnice 2NO2 = N2O4 na bezbarvý dimer oxidu dusičitého N2O4.

OK?
Anonym Hovabyc22.03.2018 21:15 Nahlásit
OK, akorát
1. čili zjednodušeně řečeno: HNO3 a horká konc. H2SO4 jsou oxidující kyseliny, které jsou dostatečně silné na to, aby měď "rozpustily" Je to tak?
2. Vzniklým síranem je pravděpodobně Fe2(SO4)3 že? Může pasivace vzniknout okamžitě? (po několika minutách), protože nám železo se zředěnou H2SO4 nereagovalo, přestože je to možné. Může být tedy pasivace důvodem proč?
3. Děje se toto i u dalších, výše zmíněných kovů?
Mezek23.03.2018 08:54 Nahlásit
To silná bych nepoužíval, vhodnější termín je v tomto případě "oxidační síla". Měď docela dobře rozpustí i kombinace HCl + H2O2 nebo FeCl3 podle reakce 2FeCl3 + Cu = 2FeCl2 + CuCl2.
2: Vzniklým síranem je FeSO4. Chladná H2SO4 nemá výraznější oxidační účinky a kromě toho vrstva Fe3(SO4)2, pokud by vznikala, v kontaktu s Fe by se redukovala už při vzniku.
V tomto případě vzniká pasivační vrstvička z počátku velmi rychle a její tvorba se postupně zpomaluje, jak vzniklá vrstva brání kontaktu kyseliny s kovem.
Pasivace tohoto typu se u jednotlivých kombinací kyselina-kov dost liší a liší se i pochod, který pasivaci způsobuje.
Přidat komentář do diskuze ▾