Jak jsou dokázány zákony ve fyzice?

Anonym41025026.04.2012 07:09 Nahlásit
Jsou nějak dokázány třeba Newtonovy pohybové zákony, gravitační zákon nebo zákon zachování energie?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb26.04.2012 07:34 Nahlásit
To na co se ptáš se jmenuje verifikace, viz : cs.wikipedia.org/wiki/Verifikace
Verifikace (z latinského verum facere, činit pravdivým) je ověřování, kontrola pravdivosti výroku, hypotézy, argumentu, logického systému, nebo funkce přístroje konfrontací s fakty, nebo ověřování platnosti úsudku formální analýzou.
Tvá otázka je jeden ze základních požadavků vědy, viz : cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda
Na vědu se kladou požadavky objektivity, pravdivosti a metodiky (případně i terminologické jednoznačnosti. Věda je hledání hypotéz, jejich ověřování (verifikace) a testování pokusy na falzifikaci jednotlivých důsledků.
Anonym41025026.04.2012 07:43 Nahlásit
Dík za odpověď, ano, to je to, na co se ptám. Moje otázka tím ale zodpovězena není. Zajímá mě: jsou nějak dokázány výše uvedené zákony?
L.Sarb26.04.2012 08:07 Nahlásit
První Newtonův zákon
Tento zákon lze experimentálně dokázat jen při vyloučení nebo kompenzaci všech vnějších sil, což je v plné míře nemožné, částečně to však vyřešit lze. Odporové síly, které působí v látkovém prostředí i ve vzduchu, lze odstranit umístěním tělesa do vakua. Gravitační sílu lze kompenzovat odstředivou silou, například v kosmické lodi na oběžné dráze kolem Země.
První gravitační experimenty provedl Galileo Galilei (1564-1642). Sledoval volný pád, šikmý vrh, pohyb po nakloněné rovině a závislost periody kyvadla na délce závěsu. Objevil základní zákony těchto pohybů, včetně zákona o skládání rychlostí. Poprvé v dějinách použil experiment k ověření myšlenkových konstrukcí.
www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/newton.html
Zákon zachování energie - pokus : clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2099/ZAKON-ZACHOVANI-ENERGIE-NETRADICNE.html/
Nu a tady máš mylné představy : clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/1171/INTUITIVNI-PREDSTAVY-O-GRAVITACNIM-PUSOBENI.html/
Anonym41025026.04.2012 09:07 Nahlásit
Děkuju za odkazy, prošel jsem si to. Takže je dokázán pouze experimenty, vyplývá pouze z pozorování. Což striktně vzato není důkaz, nebo přesněji, je to pouze empirický důkaz, takže není vůbec jisté, jestli skutečně platí a mohou být v budoucnu vyvráceny.
Takže vlastně není ani dokázáno, že nelze sestrojit třeba perpetuum mobile, protože "důkaz", že ho nelze setstrojit, se odkazuje na zákon zachování energie a ten také není dokázán jinak, než empiricky. A protože empirické důkazy nedávají žádnou jistotu, není vůbec jisté, že perpetuum mobile nelze sestrojit. Ne, že bych si myslel, že jde, ale tvrdit, že to je dokázané, je trochu přehnané.
L.Sarb26.04.2012 09:33 Nahlásit
Takže jsi došel k závěru : "Věda pracuje s přesnými čísly, na základě nepřesných podkladů". To ovšem není nic nového.
A se sestrojením perpeta mobile, budeš mít asi problém. :-)
Anonym41025026.04.2012 09:56 Nahlásit
Děkuju, že se se mnou o tom bavíš, ale chtěl jsem se dostat k podstatě problému, nemělo jít jen o takový povrchní pokec. "Věda pracuje s přesnými čísly, na základě nepřesných podkladů" říká něco jiného, než k čemu jsem došel a ani mi nejde o sestrojení perpeta mobile, jak jsem již psal. Jde mi o způsob dokazování ve vědě, co se považuje za dokázané a co to znamená a jak se liší dokazování v matematice a v přírodních vědách.
L.Sarb26.04.2012 10:09 Nahlásit
Nepřesné podklady jsou ty empiricky zjištěné, k čemuž se věda hlásí, a bez čehož by nemohli vznikat nové oběvy. A k perpetu mobile, tam je potřeba rozlišovat uzavřenou soustavu, (např. vesmír).
I nezávislý pokec a oponentura, tříbí myšlenky. :-)
ni26.04.2012 15:19 Nahlásit
Je asi vhodné upozornit na to, že jedna věc je realita a jiná věc je matematický model. A důležité je, nakolik je model přesný (odpovídající realitě).

Vraťme se ale k přírodním vědám, konkrétně fyzice. Pokud pozorujeme nějaký jev, tak pro jeho popis potřebujeme nějaký aparát (obvykle matematický), vytváříme nějakou hypotézu (teorii), o které předpokládáme, že platí, ale nevylučujeme její neplatnost. A každá hypotéza prochází takovýmto procesem. Pokud bych řekl, že jablko nebude za nějakých okolností padat a někdo by ukázal, že za oněch okolností padá, tak by dokázal, že má teorie neplatí.

A nakonec, k Newtonovi. Dnes už se ví (předpokládá), že jeho "gravitační zákon" nutně neplatí za všech okolností.
Anonym41025026.04.2012 15:59 Nahlásit
Dík, to je ono.

1. Jde mi o to, že některé věci v přírodních vědách vyplývají z jiných, čili tyto zákonitosti mají podobu logického vyplývání (když platí tohle a tohle, pak platí tohle), je to tak?
2. Ale základní kameny fyziky s logikou atd. nic společného, protože to jsou jen vypozorované empirické zákony. A nejsou nijak dokazatelné (nelze dokázat, že v přírodě platí), ano?
3. Jsou jen tedy vyvratitelné pokusem, ale i ten pokus nám zase nemusí dávat jistotu neplatnosti teorie, protože třeba může být udělá chybně (viz nedávné nadsvětelné neutrino), ano?
ni26.04.2012 16:25 Nahlásit
Přemýšlím nad nejlepší odpovědí. Fyzika se snaží popsat fungování světa, musí proto začít z nějakého pozorování - na základě těchto údajů vytvoří teorii, která dá jasnou předpověď - ať už je to model, nebo prohlášení, že ona jablka padají.

1. Pochopitelně, pokud vytvořím teorii o tom, že padají jablka, tak ji mohu zobecnit na padání všeho ovoce. Pokud mám teorii o tom, že když jablko padá, tak zrychluje a získává nějakou kinetickou energii, které se při nárazu přemění na nějakou deformační/tepelnou/kdovíjakou tak mohu říct, že i hruška se rozplácne.

Tohle asi odpovídá - ano, teorie jsou /logicky/ provázané a lze je stavět za sebe. Pokud platí něco, tak musí platit i něco jiného a pak... Samozřejmě, musíme stavět na určitých axiomech - zákonech - o kterých předpokládáme, že takové prostě jsou. Třeba čas. Jak bys definoval čas? :)

2. Ano, nedá se dokázat, že něco platí obecně - musel by jsi ukázat, že to platí pro všechny případy a za všech okolností, což nejde. Můžeš ale předpokládat, že to platí. A ta důležitá část je, že nepopíráš možnou neplatnost a hledáš příčinu - vysvětlení. Tohle odlišuje vědu od pavědy (a víry) - možnost verifikace/falsifikace.

3. Ano, pokus může ukázat, že je něco špatně, ale nemusí. Proto je potřeba aby byl proveden pořádně a nezávisle (třeba více týmy, na různých místech) - a problém s neutriny byla umělá bublina, aby se z EU dostaly peníze... na druhou stranu, ukazuje to, že v dnešním výzkumu záleží i na takových "maličkostech", jako je "špatná" poloha optického vodiče...
Anonym41025026.04.2012 18:25 Nahlásit
OK, jasně. Ještě o tom budu přemýšlet a kdyžtak něco k tomu připíšu. Dík.
Jarda 8309626.04.2012 20:25 Nahlásit
410250: Tuším, k jakému závěru se snažíš diskuzi přivést: Pokud neexistuje nějaký absolutní důkaz, nic vlastně neplatí a všechny teorie mohou být v budoucnu vyvráceny. Svým způsobem máš pravdu, protože veškeré LIDSKÉ poznání má také LIDSKÉ limity. S tím, jak se člověku dostávají do rukou stále dokonalejší a přesnější nástroje poznávání, se také mění jím vytvářené teorie (Newton x Einstein). Tohle zdokonalování nástrojů poznání ovšem nemůže pokračovat donekonečna - na kvantové úrovni už jen pouhý "pohled" na to, jak dopadl pokus, změní výsledek tohoto pokusu. Také matematika, univerzální vědecký jazyk, není něco daného, co lidstvo postupně objevuje a učí se užívat, nýbrž je cele lidským výmyslem a má tudíž obdobná omezení.
Přidat komentář do diskuze ▾