Ontola > Fyzika > diskuze
| Nahlásit

Jak jsou dokázány zákony ve fyzice?

Jsou nějak dokázány třeba Newtonovy pohybové zákony, gravitační zákon nebo zákon zachování energie?
Témata: fyzika

12 reakcí

| Nahlásit
To na co se ptáš se jmenuje verifikace, viz : cs.wikipedia.org/wiki/Verifikace
Verifikace (z latinského verum facere, činit pravdivým) je ověřování, kontrola pravdivosti výroku, hypotézy, argumentu, logického systému, nebo funkce přístroje konfrontací s fakty, nebo ověřování platnosti úsudku formální analýzou.
Tvá otázka je jeden ze základních požadavků vědy, viz : cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda
Na vědu se kladou požadavky objektivity, pravdivosti a metodiky (případně i terminologické jednoznačnosti. Věda je hledání hypotéz, jejich ověřování (verifikace) a testování pokusy na falzifikaci jednotlivých důsledků.
| Nahlásit
Dík za odpověď, ano, to je to, na co se ptám. Moje otázka tím ale zodpovězena není. Zajímá mě: jsou nějak dokázány výše uvedené zákony?
| Nahlásit
První Newtonův zákon
Tento zákon lze experimentálně dokázat jen při vyloučení nebo kompenzaci všech vnějších sil, což je v plné míře nemožné, částečně to však vyřešit lze. Odporové síly, které působí v látkovém prostředí i ve vzduchu, lze odstranit umístěním tělesa do vakua. Gravitační sílu lze kompenzovat odstředivou silou, například v kosmické lodi na oběžné dráze kolem Země.
První gravitační experimenty provedl Galileo Galilei (1564-1642). Sledoval volný pád, šikmý vrh, pohyb po nakloněné rovině a závislost periody kyvadla na délce závěsu. Objevil základní zákony těchto pohybů, včetně zákona o skládání rychlostí. Poprvé v dějinách použil experiment k ověření myšlenkových konstrukcí.
www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/newton.html
Zákon zachování energie - pokus : clanky.rvp.cz/clanek/c/G/2099/ZAKON-ZACHOVANI-ENERGIE-NETRADICNE.html/
Nu a tady máš mylné představy : clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/1171/INTUITIVNI-PREDSTAVY-O-GRAVITACNIM-PUSOBENI.html/
| Nahlásit
Děkuju za odkazy, prošel jsem si to. Takže je dokázán pouze experimenty, vyplývá pouze z pozorování. Což striktně vzato není důkaz, nebo přesněji, je to pouze empirický důkaz, takže není vůbec jisté, jestli skutečně platí a mohou být v budoucnu vyvráceny.
Takže vlastně není ani dokázáno, že nelze sestrojit třeba perpetuum mobile, protože "důkaz", že ho nelze setstrojit, se odkazuje na zákon zachování energie a ten také není dokázán jinak, než empiricky. A protože empirické důkazy nedávají žádnou jistotu, není vůbec jisté, že perpetuum mobile nelze sestrojit. Ne, že bych si myslel, že jde, ale tvrdit, že to je dokázané, je trochu přehnané.
| Nahlásit
Takže jsi došel k závěru : "Věda pracuje s přesnými čísly, na základě nepřesných podkladů". To ovšem není nic nového.
A se sestrojením perpeta mobile, budeš mít asi problém. :-)
| Nahlásit
Děkuju, že se se mnou o tom bavíš, ale chtěl jsem se dostat k podstatě problému, nemělo jít jen o takový povrchní pokec. "Věda pracuje s přesnými čísly, na základě nepřesných podkladů" říká něco jiného, než k čemu jsem došel a ani mi nejde o sestrojení perpeta mobile, jak jsem již psal. Jde mi o způsob dokazování ve vědě, co se považuje za dokázané a co to znamená a jak se liší dokazování v matematice a v přírodních vědách.
| Nahlásit
Nepřesné podklady jsou ty empiricky zjištěné, k čemuž se věda hlásí, a bez čehož by nemohli vznikat nové oběvy. A k perpetu mobile, tam je potřeba rozlišovat uzavřenou soustavu, (např. vesmír).
I nezávislý pokec a oponentura, tříbí myšlenky. :-)
 ni
| Nahlásit
Je asi vhodné upozornit na to, že jedna věc je realita a jiná věc je matematický model. A důležité je, nakolik je model přesný (odpovídající realitě).

Vraťme se ale k přírodním vědám, konkrétně fyzice. Pokud pozorujeme nějaký jev, tak pro jeho popis potřebujeme nějaký aparát (obvykle matematický), vytváříme nějakou hypotézu (teorii), o které předpokládáme, že platí, ale nevylučujeme její neplatnost. A každá hypotéza prochází takovýmto procesem. Pokud bych řekl, že jablko nebude za nějakých okolností padat a někdo by ukázal, že za oněch okolností padá, tak by dokázal, že má teorie neplatí.

A nakonec, k Newtonovi. Dnes už se ví (předpokládá), že jeho "gravitační zákon" nutně neplatí za všech okolností.
| Nahlásit
Dík, to je ono.

1. Jde mi o to, že některé věci v přírodních vědách vyplývají z jiných, čili tyto zákonitosti mají podobu logického vyplývání (když platí tohle a tohle, pak platí tohle), je to tak?
2. Ale základní kameny fyziky s logikou atd. nic společného, protože to jsou jen vypozorované empirické zákony. A nejsou nijak dokazatelné (nelze dokázat, že v přírodě platí), ano?
3. Jsou jen tedy vyvratitelné pokusem, ale i ten pokus nám zase nemusí dávat jistotu neplatnosti teorie, protože třeba může být udělá chybně (viz nedávné nadsvětelné neutrino), ano?
 ni
| Nahlásit
Přemýšlím nad nejlepší odpovědí. Fyzika se snaží popsat fungování světa, musí proto začít z nějakého pozorování - na základě těchto údajů vytvoří teorii, která dá jasnou předpověď - ať už je to model, nebo prohlášení, že ona jablka padají.

1. Pochopitelně, pokud vytvořím teorii o tom, že padají jablka, tak ji mohu zobecnit na padání všeho ovoce. Pokud mám teorii o tom, že když jablko padá, tak zrychluje a získává nějakou kinetickou energii, které se při nárazu přemění na nějakou deformační/tepelnou/kdovíjakou tak mohu říct, že i hruška se rozplácne.

Tohle asi odpovídá - ano, teorie jsou /logicky/ provázané a lze je stavět za sebe. Pokud platí něco, tak musí platit i něco jiného a pak... Samozřejmě, musíme stavět na určitých axiomech - zákonech - o kterých předpokládáme, že takové prostě jsou. Třeba čas. Jak bys definoval čas? :)

2. Ano, nedá se dokázat, že něco platí obecně - musel by jsi ukázat, že to platí pro všechny případy a za všech okolností, což nejde. Můžeš ale předpokládat, že to platí. A ta důležitá část je, že nepopíráš možnou neplatnost a hledáš příčinu - vysvětlení. Tohle odlišuje vědu od pavědy (a víry) - možnost verifikace/falsifikace.

3. Ano, pokus může ukázat, že je něco špatně, ale nemusí. Proto je potřeba aby byl proveden pořádně a nezávisle (třeba více týmy, na různých místech) - a problém s neutriny byla umělá bublina, aby se z EU dostaly peníze... na druhou stranu, ukazuje to, že v dnešním výzkumu záleží i na takových "maličkostech", jako je "špatná" poloha optického vodiče...
| Nahlásit
OK, jasně. Ještě o tom budu přemýšlet a kdyžtak něco k tomu připíšu. Dík.
| Nahlásit
410250: Tuším, k jakému závěru se snažíš diskuzi přivést: Pokud neexistuje nějaký absolutní důkaz, nic vlastně neplatí a všechny teorie mohou být v budoucnu vyvráceny. Svým způsobem máš pravdu, protože veškeré LIDSKÉ poznání má také LIDSKÉ limity. S tím, jak se člověku dostávají do rukou stále dokonalejší a přesnější nástroje poznávání, se také mění jím vytvářené teorie (Newton x Einstein). Tohle zdokonalování nástrojů poznání ovšem nemůže pokračovat donekonečna - na kvantové úrovni už jen pouhý "pohled" na to, jak dopadl pokus, změní výsledek tohoto pokusu. Také matematika, univerzální vědecký jazyk, není něco daného, co lidstvo postupně objevuje a učí se užívat, nýbrž je cele lidským výmyslem a má tudíž obdobná omezení.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek