Proč elektrony nespadnou do jádra, když se elektrony a protony přitahují?
Působí tam odstředivá síla nebo nějaká jiná, která drží elektrony na svých drahách?
Odpovědi
Diskuze
Anebo snad jinak?
jsou v každém okamžiku v nějakém místě orbitalu.
Otázka nedává moc smysl, používat pojmy z makrosvěta k popisu mikrosvěta je prostě chybné. Je to stejně zcestné, jako se kupříkladu ptát, jestli se elektrony pohybují nadsvětelnou rychlostí při přeskocích na jiný orbital. Jediná rozumná odpověď v tomto případě je, že pravděpodobnost nalezení elektronu mezi orbitaly je nulová. V makrosvětě by to samozřejmě znamenalo přeskoky nadsvětelnou rychlostí, v mikrosvětě nic takového nedovozujeme.
Nemá smysl do kvantovky zatahovat analogie z makrosvěta.
A ano, v mikrosvětě platí jiná pravidla než v makrosvětě.
Žádný vědec na světě, ani ten největší mozek mezi nositeli Nobelových cen, vám neodpoví na otázku proč to tak je a co to znamená. Je notoricky znám příklad Einsteina, který se také nehodlal smířit s tím, že by měla platit taková zmatená pravidla, a proto věnoval hodně času pokusům nějak dokázat nesmyslnost kvantovky. Nejslavnější je důkaz, vymyšlený spolu se dvěma kumpány, tzv. EPR paradox (Einstein–Podolsky–Rosen). Byl to brilantně promyšlený a připravený útok na samu podstatu kvantovky, na relace neurčitosti. Opíral se o teorii relativity, že nic se nemůže šířit rychleji světla. Hádejte, do čí branky nakonec padl gól... Od té doby už neříkáme, že nic nemůže být rychlejší světla, už mluvíme raději o kauzalitě, o následnosti příčin a důsledků.
Upozorňuju, že na zpřesňující otázky nebudu odpovídat. Dopočítat sami. Nazdar a pravdě zdar!!!
Není to zrovna to video co bych potřeboval, ale na dokreslení postačí:
https://www.youtube.com/watch?v=ayoQl7YMnl8
Tak jak se chvěje ladička a není možné očima přesně vidět kde se její rameno nachází, kmitá v prostoru a čase a vytváří takový nejasný prostor, ve kterém vidíme kmitat rameno ladičky, ale je rozmazané a vyplňuje tento prostor. Tak tak nějak si představuji kmitající elektron v orbitalu, má přesně určený prostor, kde se může vyskytovat, je v každém okamžiku všude. Příčina proč mohou být v jednom orbitalu jen dva elektrony se dá pochopit jako že jsou fázově posunuty o spin a spolu vytvářejí stojaté vlnění. Kdyby byly posunuty jinak např. o 1/3 spin, docházelo by ke změnám amplitudy a tedy ke změnám energie.
... jen model.
Důvod, proč nespadnou elektrony do jádra je jednak to pole, co tu bylo zmíněno, ale hlavně i fakt, že hybnost mikroskopických objektů je kvantována. Hybnost elektronu tak může nabývat jen celočíselných (nikdy však nulových) násobků planckovy konstanty, tudíž se pod tu nejmenší hranici hybnosti (jeden násobek planckovy konstanty) nemůže dostat (pokud nezanikne). Právě hybnost ho pak dokáže držet pryčř od jádra, podobně, jako je to u planet obíhajíích kolem hvězd. Ovšem jak tu bylo řečeno, elektron není jako planeta - kulička obíhající kolem jádra - je rozprostřena všude ve svém orbitalu. Vysvětlení jen tohoto jevu by bylo na jednu přednášku, takže snad to takhle stačí.