Rosa za jasné noci a po horkém dni
Dobrý den,nevím si rady s touto otazkou/Proč po horkém dni bývá rosa vydatnejsi?Proč vzniká jenom za jasných nocí?
Odpovědi
Diskuze
Výklad je pro větší srozumitelnost zjednodušen, vnímání teploty a vlhkosti a s tím související výpočet rosného bodu je poněkud složitější.
Pro příklad - odpolední bouřka při 30°C nasytila vzduch vodními parami, vše je mokré, vlhkost je nad 90%, to znamená, že každý m3 vzduchu v sobe nese skoro 30g vodních par. Pod ránem klesne teplota na 15°C, to znamená, že každý m3 už v sobě udrží pouze asi 13g vody. Zbytek zkondenzuje ve formě malých kapiček - buď ve vzduchu jako mlha či opar, nebo na předmětech, coby rosa. Samozřejmě, že i mlha, pokud kapky dost narostly, nám může klesnout k zemi.
Trávník, nebo jiná zeleň navíc odpařují vlhkost z půdy a z těl rostlin, takže přízemní vrstva vzduchu je "zásobovaná" vodou i zdola, což může vést k rychlejšímu dosažení 100% relativní vlhkosti a začátku kondenzace. Tančili jste někdy v tropické noci bosi na trávníku? Měl třeba ještě 20-25°C, ale už byl orosený.
A ještě malá poznámka - většina lidí má za to, že vlhký vzduch je těžší než suchý. Opak je pravdou, H2O (8+1+1) má menší atomovou hmotnost, než N2 (7+7) nebo O2 (8+8). Vodní páry mají tedy určitou snahu stoupat výš, kde pak v chladnějších vrstvách vzduchu kondenzují na mraky. Je to ale zanedbatelné, dominantní je termické vertikální proudění vzduchu.
Ohledně rosy, zmrzlé rosy a jinovatky se přít nehodlám, v podstatě je pro mě původ společný, jen rosa zkondenzuje a zůstane kapalná, zmrzlá rosa zkondenzuje a zmrzne a jinovatka přímo desublimuje do ledových krystalů. Nejsem si ale jistý, kolik lidí tyto dva poslední jevy od sebe vůbec odlišuje.
Nemám moc rád, když někdo vystupuje pod dvojím anonymním nickem.