Ontola > Fyzika > diskuze
| Nahlásit

Rosa za jasné noci a po horkém dni

Dobrý den,nevím si rady s touto otazkou/Proč po horkém dni bývá rosa vydatnejsi?Proč vzniká jenom za jasných nocí?
Témata: fyzika

10 reakcí

| Nahlásit
Teplý vzduch je schopen pojmout podstatně více vodních par než vzduch studený. Za jasné noci dochází k vyzařování tepla do vyšších vrstev atmosféry, takže dochází k jeho intenzívnímu ochlazování. Důsledkem je nárůst vlhkosti vzduchu. Pokud tato vlhkost dosáhne 100%, vzduch je zcela nasycen vodními parami (tento okamžik se v meteorologii nazývá rosný bod) vodní pára začne kondenzovat, a to nejdříve na zemi (trávě ap.), kde je teplota nejnižší, ale může se vyskytnout i výše (na stole), někdy dokonce až na střeše. Nemusí být jasno po celou noc, stačí, když se vyjasní cca 3-4 hodiny před východem slunce a splní se předchozí podmínky. Ke stejnému jevu může dojít i na podzim, kdy při zemi poklesne teplota mírně pod 0°C a vodní páry "přeskočí" kapalnou formu (rosu) a vysráží se rovnou v tuhou formu (tzv. resublimace), která se nazývá jíní, také se mu říká šedý mráz. Při teplotách -3°C a nižších a mírném proudění větru se vytváří jinovatka, na rozdíl od jíní i např. na stromech nebo na střechách.
Výklad je pro větší srozumitelnost zjednodušen, vnímání teploty a vlhkosti a s tím související výpočet rosného bodu je poněkud složitější.
| Nahlásit
Ad Pavel: Zdravím a děkuji za krásnou odpověď na otázku (i když jsem ji nepoložila já). Budu to aspoň moci srozumitelně vysvětlit dětem :-) .
| Nahlásit
Ještě by se dalo doplnit, že stejný původ má i jinovatka, což je taková zmrzlá rosa. Stav, kdy jsou spodní vrstvy vzduchu chladnější než ty nad nimi, nazýváme obecně teplotní inverze, a jednou z nejčastějších příčin je vyzáření tepla (do vesmíru, atmosféra je za jasné noci pro sálavé tepelné záření průhledná). Ve chvíli, kdy vyjde slunce a začne ohřívat povrch Země, v přízemní vrstvě vzduchu se začne zvyšovat teplota a stoupající teplý vzduch opět atmosféru promíchá. Sama rosa (nebo mlha) ale brání nějakou dobu rychlejšímu nárůstu teploty, protože kapičky vody se musí nejdřív ohřát a odpařit.

Pro příklad - odpolední bouřka při 30°C nasytila vzduch vodními parami, vše je mokré, vlhkost je nad 90%, to znamená, že každý m3 vzduchu v sobe nese skoro 30g vodních par. Pod ránem klesne teplota na 15°C, to znamená, že každý m3 už v sobě udrží pouze asi 13g vody. Zbytek zkondenzuje ve formě malých kapiček - buď ve vzduchu jako mlha či opar, nebo na předmětech, coby rosa. Samozřejmě, že i mlha, pokud kapky dost narostly, nám může klesnout k zemi.

Trávník, nebo jiná zeleň navíc odpařují vlhkost z půdy a z těl rostlin, takže přízemní vrstva vzduchu je "zásobovaná" vodou i zdola, což může vést k rychlejšímu dosažení 100% relativní vlhkosti a začátku kondenzace. Tančili jste někdy v tropické noci bosi na trávníku? Měl třeba ještě 20-25°C, ale už byl orosený.

A ještě malá poznámka - většina lidí má za to, že vlhký vzduch je těžší než suchý. Opak je pravdou, H2O (8+1+1) má menší atomovou hmotnost, než N2 (7+7) nebo O2 (8+8). Vodní páry mají tedy určitou snahu stoupat výš, kde pak v chladnějších vrstvách vzduchu kondenzují na mraky. Je to ale zanedbatelné, dominantní je termické vertikální proudění vzduchu.
| Nahlásit
Alisko, Tvoje spokojenost, moje radost
| Nahlásit
Ad Gotaber: rozšíření tématu budiž, ale jinovatka v žádném případě není zmrzlá rosa. V tropické noci jsem (zatím:-) ještě nikdy netančil, ale nejsem si jist, že by se při uváděné teplotě již vytvářela rosa. Při teplotě 25 °C a vlhkosti 50% je teplota rosného bodu 13,8 °C, při 20 °C je to jen 9,2 °C, a to už je na tlusté ponožky. Při vlhkosti 60% je to jen o něco "lepší" - 16,6 °C resp. 11,9 °C. Je třeba si uvědomit, že tropické noci (teplota nepoklesne pod 20 °C) obvykle předchází tropický den (maximum 30 °C a více), a to se přízemní vrstva ohřeje i na 50 °C, kterou po západu slunce "předává" svému okolí, což zpomaluje zvyšování vlhkosti vzduchu.
| Nahlásit
K tomu tančení v trávě - pokud by byly podmínky, jak jsem popisoval, tedy 30°C a RH nad 90%, byl by rosný bod vyšší než 28,2°C. Nebo jinak, pro rosný bod 25°C vychází při 30°C RH 74,5%. Pokud bychom vzali DP tu nižší mnou uváděnou hranici 20°C, pak při 30°C by stačilo RH 55%. S tím bosým tancem v trávě to někdy zkuste :-).

Ohledně rosy, zmrzlé rosy a jinovatky se přít nehodlám, v podstatě je pro mě původ společný, jen rosa zkondenzuje a zůstane kapalná, zmrzlá rosa zkondenzuje a zmrzne a jinovatka přímo desublimuje do ledových krystalů. Nejsem si ale jistý, kolik lidí tyto dva poslední jevy od sebe vůbec odlišuje.
| Nahlásit
Domnívám se, že dotaz jsem zodpověděl uspokojivým způsobem. Vše další je nad jeho rámec, zejména úvahy typu kdyby, jestliže, pokud by byly ap. Nemám v úmyslu dělat dále trolla, přesto bych na závěr poznamenal už jen jedinou věc: při uváděném příkladu 30 °C a vlhkosti 90 % (Rywoqex nevím proč použil RH - relative humidity) je pocitová teplota neuvěřitelných 41 °C, a to bych na bosý tanec nepomyslel ani náhodou....
Nemám moc rád, když někdo vystupuje pod dvojím anonymním nickem.
| Nahlásit
Letní odpoledne, teplota 30°C, pak přijde krátká večerní bouřka. Po bouřce klesne teplota na 26°C, vše sice brzy oschne, ale RH vyleze na 94%. Je jako v prádelně, zatím se všichni potí a nikdo na tanec nemyslí. Spíš na orosené sklenice s nahořklým pěnivým nájem. Pak ale přijde soumrak a začne se pomalu ochlazovat. Povrch země chladne o něco rychleji, když klesne teplota trávy na 25°C, začne se na ní srážet rosa. Při teplotě 20°C už je slušně orosená... Je čas na procházku pod hvězdami s bosýma nohama v orosené trávě :-)
| Nahlásit
nápojem :-)
| Nahlásit
Poslední poznámka k tématu: je mi líto,ale to, co zde uvádí lihofeh je ukázka naprostého amatérismu, svědčící o neznalosti základních meteorologických jevů v ovzduší, vývoje tlaku vodních par, tepelné akumulaci země, vlivu oblačnosti atd. Je to čistě spekulativní pohádka o ničem.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek