Fyzika, čtyři otázky

witek77705.12.2012 20:24 (Upr. 08.12.2012 14:26) Nahlásit
dikes

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb05.12.2012 21:11 (Upr. 06.12.2012 08:23) Nahlásit
Zmrzlina potřebuje chladící lázeň (oddělenou) : Používal se led + NaCl : 3/1 = -20 °C (led se dříve "těžil" v zimě a uskladňoval).

NaCl, při rozpouštění ve vodě sníží teplotu roztoku "jen" o 2,5 °C.
Dusičnan sodný při rozpouštění dokáže snížit teplotu roztoku o 18°C (z 13,2 na -5,3 °C).
Podle tabulek : na 100 dílů vody a) 36 b) 75 dílů soli.
Cenobita.05.12.2012 22:37 Nahlásit
1) ještě si pamatuji ledničky/chladničky na zemní plyn - pohonem byl tzv. vařič (byla to tzv. absorpční lednice)

cs.wikipedia.org/wiki/Ledni%C4%8Dka

2) dochází k rozkmitání systému a tzv. stojatému vlnění

3) v solném prostředí se nemnoží bakterie, které by jinak maso rozložily
tzv. puštění šťávy je proto, že sůl se snaží rozpustit a chce přejít do roztoku, proto vytahuje vodu s masa

viz:

cs.wikipedia.org/wiki/Konzervace_potravin

4) těžiště loďky je hluboko - někdy i pod hladinou (tzv. balanční zátěž) - když ji chceme vychýlit, musíme těžiště zvedat vysoko, což spotřebuje hodně práce, proto je energeticky výhodnější, když "loďka není vychýlena"
Uphillman05.12.2012 22:43 Nahlásit
ad 2) Tipuju, že prouděním větru nad hladinou vzniká podtlak, nebo přetlak a to způsobí to rozkmitání.
Mezek06.12.2012 08:17 Nahlásit
ad 3: Vysoká koncentrace soli nebo cukru znamená vysoký osmotický tlak na buněčných membránách. To vede k dehydrataci buněk potraviny - voda proniká přes buněčnou membránu do solného nebo cukrového roztoku - potravina "pouští šťávu". Stejnému procesu podléhá i většina bakterií a plísní, takže v takovém prostředí nemohou existovat.
Cenobita.06.12.2012 19:43 (Upr. 06.12.2012 19:46) Nahlásit
ad 5)

1. ze severního pólu (klasická úloha)

PS-1: ze severního pólu se můžu vydat na jih po libovolném poledníku - tedy je možné říct, že tímto způsobem má úloha nekonečně mnoho řešení

2. to je trošku složitější na představu

- nacházím se na specifické rovnoběžce na jižní polokouli říkejme ji rovnoběžka alfa a na poledníku omega v bodě X
- poletím po poledníku omega k jihu k rovnoběžce beta, jejíž obvod je právě o=1200 km/h*(5:20)=6400 km
- pokud poletím 5:20 hod na východ rychlostí 1200 km/hod, dostanu se opět k poledníku omega (po kterém jsem přiletěl) (obletěl jsem tedy celou rovnoběžku beta)
- otočím se na sever a pokud poletím 5:20 hod na sever rychlostí 1200 km/hod dostanu se do výchozího bodu X

PS-2: na rovnoběžce alfa je možno zvolit nekonečně mnoho bodů X a vydat se na jih po libovolném poledníku - tedy je možné říct, že tímto způsobem má úloha nekonečně mnoho řešení
Uphillman06.12.2012 22:23 Nahlásit
ad 2) Bude to ještě složitější počítání.
Zatímco letím 5:20hod k jihu, Země se pode mnou otočila o 360°/24*(5+1/3) stupňů.
Kdybych si na Zeměkouli namaloval poledník tak, že bych ho uviděl z letadla a pak
letěl podél té čáry, tak nepoletím na přímo na jih, ale na "jiho-jiho-jiho-východ",
budu se blížit k jižnímu pólu po spirále.
Cenobita.07.12.2012 00:24 (Upr. 07.12.2012 01:00) Nahlásit
Uphillman: komplikátore :) já ale psal že letím po poledníku (!)

PS-3: co kdybychom tu Zeměkouli na 5:20 * 3 hodin zastavili ?

návod k použití:

ktc.wz.cz/img/liberec.jpg
L.Sarb07.12.2012 00:46 Nahlásit
Zase jeden co chce zastavit Zemi, aby mu vycházel jeho příklad.
Cenobita.07.12.2012 01:03 Nahlásit
Je úplně jedno zda Země rotuje nebo ne - jsou to inerciální soustavy. Země se zastavuje pouze pro představu, pak se zase může roztočit. Jestli to ovšem není moc složité pro vaše hlavinky :-)))
Uphillman07.12.2012 01:32 Nahlásit
:)
Zastavit Zemi...to je dobrý nápad! Vážně.
Můžeme zapomenout na rotaci a nakonci ji připočítat.

Začneme v bodě x, absolvujeme ty tři fáze letu a ocitneme se v nějakém bodě y.
A teď si vzpomeneme na tu rotaci. Letěli jsme dohromady 16 hodin, Země se za tu dobu pootočila
o 360/24*16 = 240°.
Bod y bude na stejné rovnoběžce jako x.
Bod y bude mít zem. délku o 240° posunutou na západ.

Vlastně se jen jakoby posuneme po rovnoběžce o 120° na východ, zbylé dvě třetiny rotace za nás zmákne Země sama.
Cenobita.07.12.2012 02:28 Nahlásit
Ta rotace, kterou do toho vnášíš nemá podle zadání příkladu smysl, letadlo se při pohybu po poledníku pohybuje po přímce.

Pokud budeš ale pozorovatel mimo soustavu Země, budeš pozorovat pohyb jak jsi říkal po "spirále" (v prostoru inerciální soustavy: Sluneční soustavy), ale není to vlastně "spirála" je to křivka tzv. loxodroma.

• navigační křivka loxodroma:

cs.wikipedia.org/wiki/Loxodroma

Pro tento případ ale nemá smysl se zabývat loxodromou, protože letadlo letí podle poledníku a v soustavě Země-vzduch (Země-zemská atmosféra) je to stále pohyb po přímce. A neuvažujeme nějaké dramatické změny v dynamice atmosféry.

Může nastat případ (se kterým operuješ ty), kdy se prostředí atmosféry opožďuje oproti rotaci Země (jako skořápka vejce proti žloutku). Pak se bude letadlo pohybovat vůči zemskému povrchu po loxodromě jak naznačuješ. Myslím, že ale toto nebylo v zadání příkladu.

• další navigační křivka je ortodroma:

cs.wikipedia.org/wiki/Ortodroma

PS: možná že by pomohlo si představit, že Země je koule s pevným povrchem a neletíme letadlem, ale jedeme po jejím povrchu

PPS: Ale hlavně už do toho netahej Coriolisovu sílu :)

cs.wikipedia.org/wiki/Coriolisova_s%C3%ADla
Cenobita.07.12.2012 09:57 (Upr. 07.12.2012 13:41) Nahlásit
Prostě po Zemi (na kouli) je nejkratší vzdálenost ortodroma, ale naviguje se snadněji po o něco delší loxodromě.
L.Sarb07.12.2012 10:17 Nahlásit
Dva otevřené odkazy a přehlédnutí. :-(
L.Sarb07.12.2012 10:39 Nahlásit
Ad witek777. K tomu aby se letadlo letící po třech daných úsečkách vrátilo do výchozího bodu, je třeba, aby vykonalo pohyb tvořící trojúhelník, v daném případě rovnostranný. Pohyb se děje ve směru poledníků a rovnoběžky. Tato podmínka je splněna pouze na pólech, kde se kryje geografický bod (pól) s místem startu/přistání. Podmínka platí pro Severní pól Pro Jižní pól by se letadlo muselo celou dobu pouze vznášet, což při rychlosti 1200 km/hod nejde.
Cenobita.07.12.2012 13:36 (Upr. 07.12.2012 13:39) Nahlásit
L.Sarb:

• ale úloha 5) v zadání praví:

1. na jih X km
2. pak na východ (nebo na západ) X km
3. pak na sever X km

... toto platí pouze na severním pólu, na jižním to NEPLATÍ.

Pokud by totiž letadlo přiletělo ze severu na jižní pól, tak není možné jednoznačně určit kde je východ - na jižním pólu (na -90°) totiž pojem východ (ani západ) neexistuje !!!

Na severním pólu (na 90°) rovněž neexistuje pojem pojem východ (ani západ).

• Na jižním pólu by musela být úloha formulována jinak:

1. na sever X km
2. pak na východ (nebo západ) X km
3. pak na jih X km

• druhé řešení (tedy to další místo na Zemi, kde zadání platí) je zde:

Cenobita. 06.12.2012 19:43 (Upraveno 06.12.2012 19:46)

Je to:

1. přílet na specifickou rovnoběžku ze severu o X km
2. oblet specifické rovnoběžky o délce X km
3. návrat na sever o X km
Přidat komentář do diskuze ▾