Pohyb elektronu ve vodici po pripojeni napeti
Mohl bych se zeptat, jak funguje posun volnych elektronu uvnitr vodice po pripojeni napeti? Elektrony se nepohybuji az ke konci vodice ze?Ze by se nashromazdili u kladneho potencialu. Nebo dokonce zneho unikaji dal do obvodu? Jak vznika tedy ten ustaleny elektricky proud?
Odpovědi
Diskuze
Konec konců, 1 Coulomb je definovaný jako náboj přenesený proudem 1 A za 1 s. To by nedávalo smysl, kdyby se elektrony nepohybovaly.
Bez napětí se elektrony v kovu pohybují taky, ale jen chaoticky, neuspořádaně.
Při střídavém kmitají sem a tam, ale ne že se nehnou z atomu, prostě dolezou, kam stihnou a pak zase zpátky :-)
viz např. http://fyzika.jreichl.com/main.article/print/238-elektricky-proud-jako-dej-a-jako-fyzikalni-velicina
Kdo je zvědavý, pogůůglí :-)
V tom kovu to víří tak divoce, že se to asi navenek nemůže nijak projevit - je tam jakási dynamická rovnováha. Ale ty atomy, jejichž elektrony se vydaly hopsat kamsi na elektromagnetickou diskotéku, jsou v podstatě kladné ionty.
V roztocích a plynech je to jiné, tam pracují právoplatné ionty a chemické reakce tam probíhají běžně (třeba uvnitř článku - baterky).
To mi připomíná úryvek o tritiu z knížky Zavíráme, pokračování Hlavy 22 od Hellera. Nenašel jsem to česky, ale ani by to tak asi nevyznělo, nevím jak byl přeložený vtip o vzduchu.
"Customers frequently reported receiving as much as forty percent less of the tritium than they had paid for and forty percent less than had been packed and shipped, with no indications of theft, diversion, or leakage.
The tritium simply was not there when delivered.
Not long before, a test shipment from merely one building to another to comprehend this loss resulted in no new information and the disappearance of three quarters of the tritium packed for the test. It was inaccurate to say, said a sheepish spokesman, that it disappeared into thin air. They were monitoring the air. The air was not thin and the tritium wasn't in it."
Pokud se té baterie týká, na záporné elektrodě se chemickou reakcí elektrony uvolňují (při oxidaci látky), na kladně nabité elektrodě se díky redukci jiné látky elektrony spotřebovávají. Obě reakce probíhají jen díky tomu, že se elektrony převádějí ze záporné elektrody na kladnou. Když se tento převod přerušením obvodu zastaví, nabijí se obě elektrody na příslušné napětí, odpovídající chemickému pochodu a koncentracím reagujících látek a tím se reakce zastaví. Reakce na elektrodách jsou často vratné. kdybychom v takovém případě na zápornou elektrodu přiváděli elektrony z jiného zdroje a zvýšili tak její záporný potenciál nad napětí při rozpojeném obvodu, bude probíhat opačná reakce. Jestliže se při vybíjení článku materiál elektrody spotřebovává, pak při nastalé elektrolýze naopak bude vznikat. To je rozdíl mezí tím, co běžně nazýváme galvanické články a akumulátory. V akumulátorech je vratná reakce využívána tak, že při vybíjení akumulátoru probíhá reakce v jednom směru a při nabíjení v opačném.