Chemie – Beketova řada kovů

UnknownColour13.02.2021 19:45 Nahlásit
Zdravím, komunito!

Nevím si rady s jedním příkladem z chemie. Najde se nějaká hodná duše, která mi pomůže, prosím?

Zadání: Říkáme, že měď je ušlechtilejší kov než zinek. Mimo jiné to znamená, že:
a) při ponoření zinkového drátu do roztoku měďnatých iontu na drátu vyloučí měď
b) při ponoření zinkového drátu do roztoku měďnatých iontů se část zinku oxiduje na zinečnaté soli
c) při ponoření měděného drátu do roztoku zinečnatých iontů se na drátu vyloučí zinek
d) při ponoření měděného drátu do roztoku zinečnatých iontů se část mědi oxiduje na měďnaté ionty

Správné odpovědi: a, b

"Má úvaha" be like:
● Stručná Beketova řada: Li K Ca Na Mg Al Zn Fe Sn Pb H Cu Ag Hg Pt Au
→ (zleva doprava) dochází k redukci (na příklad zinek, které má záporný elektrodový potenciál, je schopný redukovat měď, přičemž se zároveň oxiduje)
← (zprava doleva) dochází k oxidaci

Omluvte mě, jsem tak trochu autista a nedokážu si představit, co znamená, když se měď vyloučí.
Má otázka, jež se vztahuje k „áčku“, tedy zní následovně – Když se měď vyloučí, tak se oxiduje, či redukuje?
Podle mého názoru je měď v tomto případě redukčním činidlem, což způsobuje, že „ráda“ oxiduje železo a přitom se sama redukuje. V případě, že se oxiduje, tak se vylučuje (respektive uvolňuje/vydává elektrony) z drátu zinku?

Ano, uznávám. Mám v tom „guláš“, proto se obracím na Vás.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek13.02.2021 20:45 Nahlásit
Nebude to tak zlé.Především si uvědom, že oxidace je odnímání elektronů oxidované látce oxidačním činidlem, redukce je naopak předávání elektronů redukované látce.
Když tedy ponoříš zinkový drát do roztoku měďnatých iontů, vnutí těm měďnatým iontůmzinek své dbva elektrony. Neutrální atom zinku se tak stane zinečnatým iontem. Ion Cu(2+) převezme ty dva elektrony a stane se neutrálním atomem - součástí kovové mědi. Vzniklé neutrální atomy mědí vytvoří na povrchu zinkového drátu povlak mědi.
Máme několik způsobů, jak vyjádřit ohotu atomů zbavit se svých elektronů. Na jedné straně máme prvky, jejichž atomy se ochotně elektronů zvavují. V Beketovově řadě kovů jsou nahoře a mají záporný elektrodový potenciál. Protože se snaží někomu své elektrony předat, jsou silnými redukčními činidly. Když se posunujeme v téhle řadě dolů, záporný potenciál klesá až k 0, kterou jsme přiřadili vodíku. Za vodíkem postupně roste kladný elektrodový potenciál protože ionty těchto kovů získávají chybějící elektrony silnběji než vodík. Tady bychom našli nejen kovy ale i nekovy. Tyto prvky jsou oxidačními činidly se silou, přímo úměrnou jejich elektrodovému potenciálu.
Takže kov, který v Beketovově řadě stojí výše, má zápornější elektrodový potenciál a vyredukuje kovy, které stojí níž a mají elektrodový potenciál méně záporný nebo dokoce kladný.
Když budeš chtít, tak to doplníme.
UnknownColour13.02.2021 22:29 Nahlásit
@Mezek

Velice Vám děkuji za objasnění, vážím si toho. ❤️

Na základě toho jsem si uvědomil, že se vlastně jedná o galvanické poměďování. Zinkový drát je po ponoření pokrýván mědí (to jsou ty neutrální atomy mědi), jinými slovy, na zinkovým drátu se vylučuje/usazuje/ukládá měď.

V praxi se s tímto poznatkem můžeme setkat u lesklých nárazníků starších aut. Ty nárazníky nejsou vyrobené jen z jednoho kovu. Jde o to, že nanesením vrtsvičky ušlechtilejšího kovu zabráníme korozi a dodáme předmětu patřičný lesk.
Mezek14.02.2021 08:04 Nahlásit
S tím pokovováním je to trochu složitější. Pokud by zdrojem elektronůbyl pokovovaný kov (třeba železo, ponořené v roztoku modré skalice, byl by vzniklý povlak mědí pórovitý a při větší tloušťce měděné vrstvy by se loupal. Vytvoření kvalitního povlaku je třeba potřebné elektrony dodávat z vnějšku (elektrárný, baterie a podobně). A i lázeň, ve které pokovování probíhá, musí mit vhodné složení. Jako ve většině případů je pricipiálně jednoduchý proces v praktické realizaci složitý.
Přidat komentář do diskuze ▾