odvození vzorečku v0t + 1/2at^2 aneb proč počítáme průměr rychlostí

Anonym Xorypyn27.08.2019 18:54 Nahlásit
dobrý den, nechápu proč děláme aritmetický průměr rychlostí když počítáme dráhu u rovnoměrně zrychleného pohybu. Uvedu jak je to uvedeno v učebnici : Dráha = průměrná rychlost * čas

průměrná rychlost= aritmetický průměr počáteční a koncové rychlosti =>
=> v= v0+v = (v0 + (v0+ at))/2 = (2v0+at)/2 =v0+at/2 ; To co jsem zde napsal je vzorec prumerne rychlosti.

A ted jdeme počítat dráhu s= (v0t+at/2)*t = v0t+1/2at^2
A ted k tomu co mi na tom není jasné. Není mi na tom jasné proč počítáme aritmetický průměr rychlostí, to pak přeci dráha bude poté taky pouze průměrná a nebude přesná. A když v učebnici nalistuji pár stránek zpátky tak je tam napsáno toto : Průměrná rychlost = delta(s) / delta(t) a o aritmetickém průměru zde není nic psáno, tak mě to trochu zmátlo.
A také by mě zajímalo jestli ten vzoreček v=delta(s)/delta(t) lze využít nějak v příkladu na rovnoměrně zrychlený pohyb, protože až doted jsem tam pouzival pouze tu průměrnou rychlost počítanou aritmetickým průměrem viz průměrná rychlost = (v0+(v0+v))/2= 2v0/2+ at/2 = v0 + at/2

Zjednodušené shrnutí: Prostě a jednoduše nechápu proč nás jednou učí používat pro průměrnou rychlost vzoreček v= delta(s) / delta(t) a po druhé zas (v0+(v0+v))/2 = v0 + at/2 ;
Budu velice rád když se nad tím zamyslíte a vysvětlíte mi to někdo protože mě to opravdu zajímá, nerad se učím věci nazpaměť proto se učím vzorečky odvozovat.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek27.08.2019 19:15 Nahlásit
v = ∆s/∆t je obecný vztah pro okamžitou rychlost a pokud vypustíme ty "∆", tak pro průměrnou rychlost, nezávisle na druhu pohybu. Naproti tomu vztah vp = (v0 + v)/2 platí jen pro rovnoměrný (v0 = v) a rovnoměrně zrychlený pohyb. Mějme následující příklad:
Pepík nesl baičce, bydlící na samotě na komci ve vzdálenosti 2km. Cestou k ní šel rychlostí 2 km/hod, tedy 1 hodinu. Cestu zpět absolvoval rychlostí 4 km/hod, tedy 0,5 hodiny. Jaká byla jeho průměrná rychlost?
vp = ∆s/∆t = (2+2)/(1 + 0,5) = 4/1,5 = 2,667km/hod. Druhý vzorec selhává, protože nejde o rovnoměrně zrychlený pohyb a nejde ani o jeden rovnoměrný pohyb.
Anonym Jikahex27.08.2019 23:31 Nahlásit
Dobrý večer @Mezek, děkuji Vám moc za zpětnou vazbu, chci si ověřit zda jsem to pochopil, takže když to tak teoreticky bereme tak on vlastně během 0 sekund navýšil svoji rychlost o 2km/h a jelikož vzorec pro zrychlení je a = v/t , nelze říci, že se jednalo o zrychlení, protože v ten moment kdy on dorazil k babičce domů a šel jít dát nějaké věci se čas neměřil, když se vracel tak se už pohyboval od začátku konstantní rychlostí 4m/s , proto nemůžeme říci, že by se jednalo o nějaké navýšení rychlosti za nějaký čas. Tak jinak tento vzorec užíváme pouze ve výjimečných případech.
V případě, že bychom chtěli využít vzorec v=v0+at/2, museli bychom to definovat takto : Pepík šel k babičce, bydlící na samotě vzdálené 2km, konstantní rychlostí 2km/h, když se vrátil domů měl rychlost 4km/h a dosáhl jich po dobu dvou hodin , tak jinak jeho zrychlení bylo 2km/h na druhou, protože a = (v-v0)/t = (4-2)/2=2km/h na druhou,

průměrná rychlost = (v0+(v0+a*t))/2 = v0+at/2 = 8

s= v0*t + vp = 2*2 + v0*t + 1/2at^2 = 4+8=12km

Chápu to tedy již správně, děkuji za zpětnou vazbu, od kohokoli

(odepisuji z jiného prohlížeče) proto mám jiný nick
Mezek28.08.2019 03:04 Nahlásit
To jsi pochopil špatně. Jde o dva pohyby, bezprostředně na sebe navazující. A pokud už bys to chtěl zkoumat podrobně: Náš Pepa vyvíjí nějakou sílu a protože síla, působící proti jeho pohybu je menší, začne se pohybovat. Po dobu daleko menší, než doba pohybu ustálenou rychlosti, dosáhne ustálenou rychlost 2km/hod. Protože čas počátečního rovnoměrně zrychleného pohybu je velmi krátký ve srovnání s časem rovnoměrného pohybu, je zanedbatelná i dráha a můžeme tedy tuto dobu zanedbat. Totéž platí i o změně rychlosti v bodu obratu. Tato zanedbání nemají významný vliv na vypočtenou velikost průměrné rychlosti. Vztah vp = s/t tyto podrobnosti nijak nezkoumá, proto je velmi univerzální. Ten příklad, který jsem napsal by fungoval tak , že Pepa šel v bodě obratu jolem dveří, tam upustil kabelu a pokračoval v opačném směruzpět vyšší rychlostí. Ale mohli bychom počítat jeho průměrnou rychlost i pro případ, že se na 0,5 hodiny zastavil na kafe: vp = (2+2)/1+0,5+0,5) = 2km/hod. Měli bychom použít takové vztahy, které nám dodají požadovaný výsledek s dostatečnou přsností co nejjednodušeji.
Anonym Zuxikum28.08.2019 09:29 Nahlásit
Tak, tak. Pleteš hrušky s jabkama.
Laicky, a já jsem laik, ten příklad trochu předělám. Snad srozumitelněji.

Pepa pojede k babičce do sousední vesnice autem. Řekněme že tam chce být co nejrychleji a přitom dodržovat dopravní předpisy. :-)
Sedne do auta a začne akcelerovat (rovnoměrně zrychlovat) na rychlost 50km/h. Pak těch 50km/h bude udržovat ke značce Konec obce, a tam začne znovu akcelerovat na povolených 90km/h. Před značkou Začátek obce - sousední - začne zpomalovat a brzdit, obcí pojede zase 50km/h a nakonec před babiččiným domem zastaví.
Pepa po cestě 2x rovnoměrně zrychloval, 2x rovnoměrně zpomaloval a 3x jel ustálenou rychlostí. K tomu náleží i počátek a konec, tedy 2x rychlost 0km/h.
Jeho průměrná rychlost je dána časem začátku a konce jízdy a ujetou vzdáleností.
Zrychluje jen v okamžiku kdy zvyšuje rychlost. Opakem k tomu je snižování rychlosti.

Teď, k čemu je to dobré.
Řekněme že Pepa má babičce dovézt zapomenuté brýle a má na to cca 20 minut. Pak jde babička na autobus a odjede. Stihne to?
To je běžný příklad ze života. Když někam jedeme, tak abychom tam dorazili včas.

Se zrychlením to je jiné. To nám, v případě toho auta, udává, jakou silou, tedy jaká výkon motoru je třeba, abychom v nějakém čase dosáhli požadované rychlosti.
Proto jsem zvolil automobil, protože Pepa, řítící se na kole mimo obec 90km/h po rovině je úsměvné, až nesmyslné. :-)
Přidat komentář do diskuze ▾