Proč hydrostatický tlak působí všemi směry?

Anonym Labuqib10.03.2024 10:05 Nahlásit
Proč působí třeba i nahoru? Vůbec to nechápu. Šlo by to nějak zůvodnit třeba pohybem částic?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Vinoxec10.03.2024 10:59 Nahlásit
Hydrostatický tlak působí všemi směry, díky rozkladu sil mezi částicemi kapaliny do různých směrů.
Mezek10.03.2024 14:42 Nahlásit
Hydrostatický tlak je sumarizací sil, způsobených nárazy molekul kapaliny nebo plynu. Jejich molekuly se pohybují všemi směry (v uzavřené nádobě s plynnou nebo kapalnou náplní) a proto i hydrostatický tlak působí všemi směry.
Anonym Labuqib10.03.2024 19:33 Nahlásit
Děkuju za odpověď, na něco takového jsem právě myslel.
Ale proč vlastně z částicového pohledu je tlak u dna vyšší než nahoře?
Anonym Xymepyd10.03.2024 21:03 Nahlásit
A co takhle, že by za to mohla gravitace?
Máš to na wiki hnet tu první větu:
Hydrostatický tlak je tlak, který vzniká v kapalině její tíhou.
Anonym Labuqib10.03.2024 21:20 Nahlásit
Díky, ale zase nejsem úplně debilní, že za to může gravitace je jasné. Chápu, že z makropohledu sloupec vody tlačí na dno, ale ptám se, jak to vypadá na úrovni částic. Jak se liší situace blízko u hladiny a u dna.
Anonym Cywybox10.03.2024 22:38 Nahlásit
Řekl bych, že u dna se průměrná vzdálenost mezi atomy nebo molekulami (podle toho, co tvoří tu kapalinu) zmenší.

Při dostatečně velkém tlaku to vtlačí částice do tvaru struktury (mřížky) a kapalina ztuhne - viz fázový diagram (trojný bod atd.)
Mezek11.03.2024 07:50 Nahlásit
Obávám se, že je to trochu jinak. Předpokládám, že jsme přijali tézi, že ten tlak je důsledkem nárazu molekul látky, plynu nebo kapaliny. Uvažujme tedy jak se pohybuje jedna molekula v kapalině, kolmo k hladině a dnu nádoby. Momentálně se pohybuje molekula s nějakou kinetickou energií od hladiny ke dnu a gravitace ji urychluje. Pružný náraz na dno vyvolá malou část hydrostatického tlaku a naše částice se odrazí směrem k hladině. A protože stále působí gravitace, pohyb částice brzdí takže k hladině doputuje pomaleji, ne ž ke dnu, a tudíž energie nárazu na hladinu bude menší. To vcelku vystihuje částici plynu v uzavřené nádobě. V kapalině, ve které je nad hladinou volný prostor, se tento děj dál komplikuje. Kapalina je kapalinou proto, že na její částice působí přitažlivě ostatní částice kapaliny. Uprostřed objemu se takto vznikající síly vyrovnají, při pohybu od středu rostou přitažlivé a klesají odstředivé (od středu působící ) síly, za molekulou je víc molekul než před ní. Když naše molekula doputuje k hladině, přitahují ji všechny částice kapaliny. Osud naší částice závisí na tom, kolik jí zbývá energie. Pokud se na hladině nezastaví a nezačne se vracet, opustí objem kapaliny - kapalina se bude odpařovat. Protože molekuly na hladině nemají do čeho narážet, je hydrostatický tlak na hladině nulový. To tak musí být, má -li platit definice hydrostatického tlaku - tlaku vzniklého působením částic kapaliny nebo plynu.

Tak to bude konec. Nebo úvod k pokračování diskuze?
Anonym Gujukyr11.03.2024 09:19 Nahlásit
No já bych ještě připomněl, že v kapalině, na rozdíl od plynu, částice volně nelétají a nesrážejí se. Nejsou sice prostorově ukotvené (není tam žádná krystalická mřížka), ale jsou velmi blízko u sebe a se sousedními částicemi na sebe trvale silově působí. Třeba jako když máte bazén naplněný balónky, také se jeden každý opírá pružně o sousedy. V této analogii se dá najít i něco jako hydrostatický tlak.

Tím ale analogie s balónky končí, v kapalině mají částice významnou tepelnou energii, tedy různě kmitají a vibrují, což vede k tomu, že se částice promíchávají a mění své pozice. Trochu podobně, jako bychom měli mísu s míčky a třepali jí, také se budou hýbat a míchat.

Není to ale vůbec jako v PLYNU, na který můžeme pohlížet jako na VOLNÉ LÉTAJÍCÍ částice, které se jen tu a tam "srazí" s nějakou jinou. Srážkou rozumějme takové přiblížení, že se významně projeví odpudivé coulombovské síly elektronových obalů a letící částice změní směr. Velkou většinu času letí částice setrvačností, aniž by ni ně něco (významně) silově působilo.

V KAPALINĚ jsou částice ve stavu TRVALÉHO silového působení na těsné sousedy (působení na vzdálenější částice můžeme zanedbat).

Pozor, tento popis je hodně zjednodušený, pouze pro první představu, ve reálu mohou být částice kapaliny polární, disociovat na ionty apod. Pak je pochopitelně nejde brát jako prosté kuličky se záporným nábojem na povrchu.
Přidat komentář do diskuze ▾