anomálie vody

Anonym Wadegah26.12.2013 14:26 Nahlásit
Dobrý den,
mohl by mi prosím někdo vysvětlit anomálii vody?
Chápu to správně, že když se u vody od 0 do 4 stupňů její hustota zvětšuje a objem zmenšuje, tak proto, že má voda větší hustotu nebude stoupat na hladinu, kde by jinak vlivem nízké teploty zamrzla?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek26.12.2013 14:42 (Upr. 26.12.2013 14:56) Nahlásit
Popisuješ to trošku zmateně. Je to tak, že voda 4°C má největší hustotu a je u dna. Pokud se voda ochlazuje, klesá ke dnu. Až se celý objem ochladí na 4 stupně, pokračuje ochlazování dál od hladiny, nejteplejší voda (4°C) se stále drží u dna, takže voda zamrzá od hladiny.
Cenobita.26.12.2013 14:51 (Upr. 26.12.2013 14:51) Nahlásit
Anomálie vody je také poznat z toho, že uzavřením vody do láhve a jejím zmražením, uvnitř vzroste tlak tak, že láhev i roztrhne - objem ledu bude totiž větší než objem původní vody (voda v pevném skupenství anomálně (nepřirozeně/nenormálně) zvětšila objem oproti očekávanému snížení objemu)
Anonym Wadegah26.12.2013 15:49 Nahlásit
Aha takže, když začne v zimě mrznout, teplota klesá třeba ze 12 na 4 stupně, tak se zmenšuje objem vody, tím pádem se zvětšuje její hustota. Voda, z důvodu velké hustoty klesne ke dnu a teplotu si udrží, jelikož jakmile začne mrznout od 4 do 0 stupňů tak se zvýší objem 'části' vody, tím pádem klesne její hustota - 'část' vody stoupá k hladině a bude zamrzat a tak 'ochrání' vodu, která má dole pořád ty 4 stupně? Je to tak? A co se děje když je pod nulou? to tento stav přetrvává? Já vím, že je to určitě triviální záležitost, ale mě to pořád nějak nejde do hlavy :(
Mezek26.12.2013 16:22 Nahlásit
Je to jak píšeš, než se začne tvořit led na hladině, musí se prakticky celý objem vody ochladit na 4°C. Teprve pak se začna ochlazovat vrstva vody na hladině a může se začít případně tvořit led. Led má hustotu menší než voda, takže plave na hladině. Přes vrstvu ledu je odváděno teplo z vrstvičky vody, která je v kontaktu s ledem. Takže voda na vzniklou vrstvu ledu namrzá zespoda. Skupenské teplo tuhnutí je velké - 334kJ/kg vody. To znamená, že jestliže budeme mít 335kg vody, která bude podchlazená na teplotu -1°C a vyvoláme její tuhnutí na příklad vhozením krystalku ledu, vytvoří se 1kg ledu a zbytek vody (334kg) se tím ohřeje na O°C. Potřeba odvodu velkého množství tepla při tuhnutí vody zpomaluje namrzání na spodní strany vrstvy ledu.
Mezek26.12.2013 16:25 Nahlásit
Díky této anomálii zůstávají oceány tekuté. Kdyby měl led vyšší hustotu než voda, hromadil by se u dna a oceány by postupně zamrzly. V látě by se pak vytvořila vrstva tekuté vody na povrchu, která by v zimě zase zmrzla.
Anonym Wadegah26.12.2013 19:54 Nahlásit
Aha takže vlastně ta závislost objemů na teplotě (a tím i hustoty) platí jen do 0 stupňů? pod nulou, když už led vznikl platí, že led vzniká dál tím, že 'teplá' voda pod ledem předává ledu teplo a tím se ochlazuje až z ní taky vznikne led?
Mezek27.12.2013 10:46 Nahlásit
Jistě. Teplo vždycky proudí z teplejšího místa na chladnější, jde jen o to, jak rychle. Anomálie vody má jako jeden z následků, že nejteplejší voda v zamrzlém rybníce je u dna. Teplo, uvolňované mrznutím vody, musí být odváděno přes vrstvu ledu.
Přidat komentář do diskuze ▾