| Nahlásit

fyzika

Dobrý den, mám na Vás prosím prosbu. Můžete mi prosím pomoci zodpovědět tyto otázky? 1)Jaká je průměrná velikost a) jádra atomu b) celého atomu? 2)Jakou strukturu má atom vodíku? 3)Proč je emisní spektrum prvků čárové? 4)Co je izotop? Děkuju Vám za pomoc
Témata: fyzika

4 reakce

| Nahlásit
Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho prvku.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Izotop

O emisním spektru se dočteš tady:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_spektrum

Atom vodíku, který je tvořen jedním protonem a jedním elektronem.

http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=755

S termínem "průměrná velikost atomu a jeho jádra" jsem se zatím nesetkal.
| Nahlásit
Průměr jádra cca 10^-15m, průměr atomu cca 10^-10m (např. v atomu vodíku se elektron vyskytuje nejpravděpodobněji cca 0,5.10^-10m od jádra, ostatní atomy jsou pochopitelně větší (až na helium, to by asi v základním stavu mělo být trochu menší než vodík)).
| Nahlásit
Atom vodíku se stejně jako ostatní atomy skládá z kladně nabitého jádra a elektronového obalu. V případě vodíku je v obali jen jeden elektron a jádro je tvořeno jedním protonem (nejběžnější izotop) nebo jedním protonem a jedním či dvěma neutrony (tzv. deuterium a tritium) .
| Nahlásit
Existence elektronů vázaných na jádro atomu je podmíněna jejich určitou energií. Velikost této energie závisí na vzdálenosti od jádra, ale nemůže nabývat libovolných hodnot, ale jen určitých. říkáme, že je kvantována. V Bohrově modelu atomu je tato skutečnost zobrazena soustřednými kružnicemi s rostoucím poloměrem. Tyto úrovně se označují velkými písmeny K,L,M,N,O,P,Q.. nebo správněji t. zv. hlavním kvantovým číslem 1,2,3,4,5,6,7.. Elektron se snaží zaujmout místo s nejnižší volnou energií, ale přechodně se může po dodání energie ocitnout i na vyšší hladině. Pak říkáme, že je excitovaný. Pokud elektron přejde z vyšší hladiny na nižší, vyzáří rozdíl v energiích jako kvantum elektromagnetického záření - foton s energií, rovnou rozdílu energií na těchto hladinách. Energie a tedy i kmitočet je tím větší, čím větší je rozdíl hladin, ale je omezený. Samozřejmě energie hladin a rozdíl sousedních hladin závisí podstatně na náboji jádra, takže přeskok elektronu mezi dvěma hladinami, třeba 4->3 je u různých prvků různý. Komplikovanější situace je u molekul, protože tam vznikají kobinace těchto struktur, takže se emisní čáry rozštěpí nebo se mohou objevit i zcela nové.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek