Vyberte správné tvrzení o oxidačně redukčních reakcích

Anonym Zyhifyt11.02.2015 14:53 Nahlásit
Vyberte správné tvrzení o oxidačně redukčních reakcích.Redukční činidlo v reakci předává jiné látce své elektrony.
Oxidační činidlo v reakci snadno neposkytuje elektrony.
Prvek činidlem redukovaný nezvyšuje své oxidační číslo.
Oxidovaný prvek nenabývá v reakci záporné oxidační číslo.

(Mohou být správně všechna?)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek11.02.2015 15:10 Nahlásit
První výrok - Redukční činidlo v reakci..... je správný. Ostatní výroky jsou buď zcekla nesprávné nebo alespoň nejednoznačné.
Cenobita.11.02.2015 15:22 (Upr. 11.02.2015 15:24) Nahlásit
1. Redukční činidlo v reakci předává jiné látce své elektrony. (ANO)

2. Oxidační činidlo v reakci snadno neposkytuje elektrony. (ANO - snadno neposkytuje, nerado se vzdává, tedy vlastně snadno, ochotně a rádo přijímá elektrony)

3. Prvek činidlem redukovaný nezvyšuje své oxidační číslo. (ANO - snižuje svoje ox. číslo)

4. Oxidovaný prvek nenabývá v reakci záporné oxidační číslo. (NE, oxidace je zvyšování ox. čísla, tedy může to skončit záporným ox. číslem takto: X(2-) -> X(1-) + e(-) )
Anonym Zyhifyt11.02.2015 15:26 Nahlásit
takže oxidovaný prvek nabývá v reakci záporné nebo kladné oxidační číslo .
Mezek11.02.2015 16:18 Nahlásit
oxidací se oxidační číslo zvyšuje. Oxidační činidlo je proto oxidační, protože od oxidované látky elektrony přijímá. Pokud je třeba i velmi nesnadno poskytuje, nejde o oxidační činidlo. Redukovaný prvek vždycky snižuje svoje oxidační číslo. Kdyby jej neměnil, nešlo by o oxidačně-redukční reakci, kdyby je zvyšoval, šlo by o oxidaci.
Termín "oxidační činidlo" se vtahuje nejen k látce, ale i k reakci, do které látka vstupuje. Na příklad peroxid vodíku se někdy chová jako oxidační činidlo a v jiných reakcíxh jako redukční činidlo.
Cenobita.11.02.2015 16:20 (Upr. 11.02.2015 16:26) Nahlásit
Anonym Zyhifyt: ne tak to není

Oxidace je proces, a ne stav. Při oxidaci dochází ke zvětšování oxidačního čísla tedy např, oxidace mědi:

Cu(0) -> Cu(1+) + 1e-

oxidační číslo se zvětšilo z 0 na 1+ tedy rostlo, tedy docházelo k oxidaci.

Pokud by jev probíhal opačně:

Cu(1+) + 1e(-) -> Cu(0)

šlo by o redukci (měď se redukovala), oxidační číslo se snižovalo.

Oxidace a redukce jdou vždy spolu ruku v ruce, proto se reakcím říká souhrnně redox (redukčně-oxidační).
Cenobita.11.02.2015 16:33 (Upr. 11.02.2015 16:40) Nahlásit
Název oxidace je historický, v případě redox reakcí je třeba si uvědomit, že nejde o stejnou oxidaci jako způsobuje kyslík: 4Fe + 3O2 -> 2Fe2O3 (oxidace železa - koroze nebo třeba jeho spalování v kyslíku).

Například v tomto specifickém případě je oxidován kyslík a oxidační činidlo není kyslík ale fluor:

1/2 O2 + F2 -> OF2

V přírodě však většinou kyslík vystupuje jako oxidační činidlo a podle něj dostala v redox reakcích oxidace své historické jméno.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Difluorid_kysl%C3%ADku

OF2 je díky svým silným oxidačním vlastnostem velmi nebezpečná látka. Proč? Protože:

O(2+) + 4e(-) -> O(2-)

Jeden atom kyslíku O(2+) příjme až 4 (!) elektrony - velmi silné oxidační činidlo a když je přijímá, musí je jiný prvek odevzdat a ten je silně oxidován.
Anonym Zyhifyt11.02.2015 17:27 Nahlásit
ale může tedy oxidavaný prvek v reakci skončit i záporným číslem ?
děkuji
Mezek11.02.2015 17:46 (Upr. 11.02.2015 17:50) Nahlásit
Pokud jej při vstupu do oxidačního děje nemá, tak ne. Uvědom si, že -1 je větší než -2:
S(2-) + S = S2(2-) => S(-II) + S(0) = 2S(-I)
Sulfidový anion S(-II) se sírou oxidoval na disulfidový anion. Síra s ox. č. O odebrala sulfidovému aniontu jeden elektron a získala tak ox. č. -I, redukovala se. Takovému pochodu se říká synproporcionace (dva atomy téhož prvku s různým ox. číslem spolu reagují a výsledkem je stejné ox. číslo obou). Opačný pochod je dysproporcionace:
2H2O2 = 2H2O + O2 : 2O(-I) = O(-II) + O(0)
Anonym Zyhifyt11.02.2015 17:50 Nahlásit
Pokud jej při vstupu do oxidačního děje má pak ano , bylo mi řečeno že to je možné tak nevím ?
Přidat komentář do diskuze ▾