Radioaktivní rozpady

Jabbuk02.12.2009 13:04 Nahlásit
Ahoj, chtěl bych se zeptat, co znamená v této rovnici 0/-1e + 1/1p ⇒ 1/0n co znamenají ta čísla? http://cs.wikipedia.org/wiki/Záření_beta

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

skarlettka02.12.2009 13:39 Nahlásit
horní index=hmotnost: elektron má zanedbatelnou, dole je hodnota náboje, záporný
proton má hmotnost i náboj
neutron má hmotnost, náboj ne.
S těmito čísly se počítá při rovnicích rozpadu.
V rovnici je vznik neutronu. Sčítají se ta čísla v indexech a poznáš, co vznikne.
neutron se rozpadá na proton a elektron.
proton se rozpadá na neutron a pozitron.
Jabbuk02.12.2009 13:53 Nahlásit
Díky Skarlettko, a ještě jsem se chtěl zeptat, na mu je to 1/12 klidové hmotnosti uhlíku 12, a je to asi 1,66053886 krátdesetnaminusdvacátousedmoukg, a přitom když sečtu hmornosti 6 protonů a šesti neutronů a vydělím 12 vajde nějakývh 1,6863155 krátdesetnaminusdvacátousedmoukg. Jak to že je to takhle podunutý ?
skarlettka02.12.2009 14:13 Nahlásit
Kdybys počítal i hmotnosti těch částic na přesnost mnoha desetinných míst, tak by ti to taky asi vyšlo. Jde jen o konvenci vědců, jak to počítat. Nejlépe na 50 míst.:)))))
skarlettka02.12.2009 14:14 Nahlásit
Ad Anonym172426:
copak elektron může mít protonové číslo, o ostaních částicích nemluvě. Toto jsou symboly u radioaktivity.
Anonym17242602.12.2009 14:15 Nahlásit
Nezapomeň na vazebnou energii jádra a hmotnost elektronů m=E/c^2
Anonym17242602.12.2009 14:18 Nahlásit
Elektron protonové číslo v jadernách reakcích o jednotku snižuje, proto to -1
Jabbuk02.12.2009 14:19 Nahlásit
Ne to podle mě nemá nic společnýho s desetinýma místama. v uhlíku 12 je 6 protonů a 6 neutronů, Když sečtu jejich hmotnosti a vydělím dvanácti, tak mě musí vyjít číslo mezi hmotností protonu a mezi hmotností neutronu, je to vlastně jejih průměr. Nemůže vyjít číslo menší než je hmotnost protonu jakožto lehčí částice, a to vyšlo. ?
skarlettka02.12.2009 14:20 Nahlásit
Anonym172426: Jaká vazebná energie a hmotnost elektronů? Tady jde o něco jiného...co to sem pleteš? Když nevíš oč jde a navíc tomu nerozumíš, tak sem nepiš:((((

Jabbuk: Hodnota konstanty vyjádřená v jednotkách SI: mu = (1,660 538 86±0,000 000 28)×10-27 kg (hodnota CODATA 2002, chyba je uvedena jako odhad směrodatné odchylky, tedy 1σ). Ale tos asi viděl.
skarlettka02.12.2009 14:21 Nahlásit
Ano, -1 je značka pro záporný náboj. Pozitron má stejný zápis,ale +1. U protonu se plus nemusí psát, ale je to jistější, když počítáš rovnici.:))
Anonym17242602.12.2009 14:24 Nahlásit
Ještě jsem se mrkl na ten odkaz na wikipedii, a tam jsou přímo uvedeny symboly A a Z, užívaná obvykle pro tato čísla.
Jabbuk02.12.2009 14:30 Nahlásit
Ano, to jsem viděl na wikipedii, ale ty výpočty mě neseděj.
Anonym17242602.12.2009 14:31 Nahlásit
Možná jsem to špatně pochopil, ale chtěl jsem říci, že hmotnost jádra se rovná hmotnost protonů + hmotnost neutronů + hmotnost jejich vazebné energie. Rozuměl jsem otázkce tak, že někomu nesedí, když vydělí hmotnost atomu izotopu uhlíku 12 počtem nuklonů s tím, když si sečte odpovídající hmotnosti VOLNÝCH nukleonů. Ale budu rád, když mi Skarletka rozšíří obzory a vysvětlí správnou podstatu otázky.
Jabbuk02.12.2009 14:39 Nahlásit
Takže jde i o vazebnou energii, s tou se taky musí počítat že ano?
Anonym17242602.12.2009 14:46 Nahlásit
No, jo, bez toho by nám těžko nefungovaly věci jako atomové elektrárny nebo vodíkové bomby.
Anonym17242602.12.2009 14:48 Nahlásit
...fungovaly... :-) a označujeme ji často jako Ws indexem B, počítáme ji podle uvedeného Einsteinova vzorce z hmotnostního schodku (to je asi to, na co ptáte).
skarlettka02.12.2009 15:06 Nahlásit
Jabbuku, máš lepšího poradce, omlouvám se. Já na to nemám. Ani na W s indexem B ani na hmotnostní schodek. Ani na hmotnostní konstantu.
A nikomu nehodlám obzory rozšiřovat, protože už zcela zřejmě není kam.
Anonym17242602.12.2009 15:41 Nahlásit
Ale není to zase tak složité, každá energie něco váží, a pokud bychom chtěli nukleony vytáhnout z jádra, budeme na to potřebovat energii, kterou si pak ty volné nukleony ponesou s sebou a budou tím pádem těžší(odevzdají nám ji zpět, až zase spolu vytvoří nějaké jádro). To je podobné, jako třeba hrouda kamení ve vesmíru, ta je také lehčí, než součet hmotností volných kamenů. Rozdíl je pouze v tom, že té gravitační energie bude zatraceně málo, takže asi nebudeme technicky schopni zvážit tento rozdíl - onen hmotnostní schodek. V jádře je ten poměr jiný, jaderná vazební energie (silná interakce) je "těžší" a měřitelně ovlivňuje hmotnost.
Jabbuk02.12.2009 16:26 Nahlásit
Tak proč je mu menší než průměr součtu protonů a neutronů?
Anonym17242602.12.2009 18:38 Nahlásit
Protože s volnými nukleony je spojená energie, která je potřeba na "vyzvednutí" nukleonu z jádra. Síla, která je držela v jádře je totiž opravdu silná (musí vzdorovat v makrosvětě nejsilnější elektromagnetické interakci), a tudíž také něco váží.
Naše mu je prostou 1/12 hmotnosti C12, (kde jsou "lehčí" nukleony v jádře), takže, i když k tomu za druhé straně připočteme hmotnost 6 elektronů, pořád je to ještě méně. Není totiž možné dávat rovnítko mezi hmotnost vypaseného protonu (nebo neutronu) volného a chcípáčka, namačkaného v jádře! V tomto případě jsou odchylky od zákona o zachování hmotnosti, tak jak ho známe z každodenního života, už citelné. Ale pořád je to jen takové rutinní vyměňování kursem 9*10^16 mezi hmotou a energií v Einsteinově směnárně. Je dobré si pamatovat, že u pokladny sedí vtipálek Heisenberg, který nám do toho vnáší krátkodobě pěkné zmatky.
Přidat komentář do diskuze ▾