Druhá termodynamická věta, co říká

Anonym Vybukac03.04.2021 20:22 Nahlásit
Druhá termodynamická věta říka, že:
a) maximální účinnost tepelného stroje je 1-Q1/Q2
b) nelze sestrojit stroj, který by trvale konal práci, aniž by přitom spotřeboval ekvivalentní množství jiné energie.
Správná odpověď je pouze odpověď a). Není b) ale také správně? A kde se v 2. term. větě mluví o a)? Děkuji za odpovědi.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Gohugec05.04.2021 09:41 Nahlásit
b) se týká 1.termodynamického zákona (pojednává o tom, že energii nelze vytvořit ani zničit, hodně stručně shrnuto - nelze sestrojit perpetuum mobile 1. druhu)

2.termodynamický zákon říká, že nemůže existovat těleso, které by teplo jenom přijímalo bez toho, aby ochlazovalo jiné těleso (takže musí existovat systém ohřívač-stroj-chladič)

a) se týká účinnosti tepelného stroje (viz výše)

je to jasnější?
Anonym Xuxygis14.04.2021 20:57 Nahlásit
No, já bych to řekl možná trochu jinak. Klíč k pochopení 2.TZ je veličina, zvaná entropie. Někdy se překládá jako neuspořádanost. Horký hrnec v studené (izolované) kuchyni představuje menší míru entropie než když hrnec ochladne, vzduch se ohřeje a vše se ustálí na nějaké společné průměrné teplotě. Tomu se říká nárůst entropie. Nikdy nepozorujeme, že by tomu bylo naopak, že by se hrnec sám ohřál a místnost ochladila. 2.TZ nám říká právě toto, entropie VŽDY narůstá.
Tyto nevratné děje nejsou diktovány fyzikálními zákony (ty jsou všechny na mikroskopické úrovni reverzibilní, časově symetrické) ale statistikou. Prostě přechod tepla ze studeného na teplé těleso není vyloučen, ale je extrémně nepravděpodobný. Z tohoto pohledu není 2.TZ ani fyzikální zákon, je to empirie, také se kvůli tomu někdy TZ nazývají jen větami.
Jeden z důsledků 2.TZ je i poznání, že většina energií se dá mezi sebou (teoreticky) bezestrátově měnit, jen přeměny z tepla na jinou energii trpí významnými teoretickými omezeními. Dosažitelná účinnost přeměny na jinou energii je vždy menší než účinnost tzv. Carnotova cyklu, která zase závisí na teplotách. Proto má spalovací motor účinnost třeba 30% (podobně i elektrárny), neboť jsme omezeni teplotou okolí a tepelnou odolností oceli. No a to je ten vzoreček za a).
Přidat komentář do diskuze ▾