Berlínská modř
Na internetu se setkávám se dvěma vzorci, které jsou oba označovány jako berlínská modř, na každé stránce jinak
- KFe[Fe(CN)6] a Fe4[Fe(CN)6]3...který je správně? jestliže oba, tak který mám napsat do olympiády?
- KFe[Fe(CN)6] a Fe4[Fe(CN)6]3...který je správně? jestliže oba, tak který mám napsat do olympiády?
Odpovědi
Diskuze
Nazývá se též žlutá krevní sůl,
KFe[Fe(CN)6] Pruská modř byla objevena náhodně lékárnou v Berlíně v a proto má alternativní jméno berlínská modř.
Berlínská modř: hexakynoželeznatan železito-draselný KFe+III[Fe+II(CN)6]
Turnbullova modř: hexakynoželezitan železnato-draselný KFe+II[Fe+III(CN)6]
Aha, ted mi to došlo, nahoře to mám: KFe[Fe(CN)6] Pruská modř byla objevena náhodně lékárnou v Berlíně v a proto má alternativní jméno berlínská modř. Takže to bude tohle, co oni mysleli.
tohle je z wikipedie
Reakcí s železitými ionty vzniká modrá sraženina, známá jako berlínská (pruská) modř (Fe4[Fe(CN)6]3)
Tady zas není ten draslík. Takže správně to bude asi s tím draslíkem?
Ale s chloridem draselným v tom odkazu nic není, podívej se na něj.
Jabbuku, to je hrozný.
hexakyanoželeznatanu draselného s chloridem draselným - to je zadání anonyma, ale měl asi napsat s chloridem želez.
Jabbuku, jsi super.
Ale kam se ten draslík pak ztratí? Přece se nemůže odpařit.
Co se týče těchto dvou modří, dříve se sice uvažovalo, že vznikají dvě různé sloučeniny, ale analýzou obou dvou sloučenin bylo zjištěno, že se jedná o jednu a tu samou látku a sice Berlínskou modř. Jinak řečeno, při reakci Fe2+ s ferrikyanidem, respektive F3+ s ferrokyanidem, vzniká sraženina o stejném složení.
Ale aby to nebylo tak jednoduché, při různých reakčních podmínkách a různých poměrech reagujících látek pak vznikají modré sraženiny o proměnlivém složení označovaných jako rozpustná Berlínská modř.