Marada, Marady, Maradyi, Maradia, Maradík

Anonym43022811.06.2012 02:20 Nahlásit
Výše uvádím tvary příjmení mých předků podle zápisů v matrikách již ze začátku 17. st. Jak toto příjmení vzniklo a co znamená? Při sestavování rodokmenu vše ukazuje na uherský (maďarský) původ. Má někdo jiné poznatky?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

amálka211.06.2012 08:53 Nahlásit
Podle D. Moldanové, autorky knihy Naše příjmení, jde o varianty křestního jména Martin, případně Marek (z osobního jména Marcus = zasvěcený bohu Martovi. Stejně jako Martin = ze jména římského boha Marta). Další možnost z latinského březen.
L.Sarb11.06.2012 09:17 Nahlásit
marad (maď.) = zůstat, zůstává, nadále
Všechny odkazy na marad, směřují do maďarštiny a uvedeného významu.
amálka211.06.2012 14:32 (Upr. 11.06.2012 14:41) Nahlásit
L.Sarb, nevěříš etymoložce, která je pokračovatelem svého otce a zabývá se původem příjmení? Opakuji.
Uvádí, že příjmení Marada vzniklo tak, jak jsem napsala. Jméno latinského původu se v různých jazycích pozměnilo. Předkové mohli žít v Maďarsku, to nikdo netvrdí. Tvar Marady může být maďarské zakončení.
Gandalf11.06.2012 15:15 Nahlásit
Asi si tentokrát myslím, Sarbe, že to Amálka má vychytané a že ta maďarština by mohla být zavádějící :-)))
L.Sarb11.06.2012 16:47 (Upr. 11.06.2012 17:10) Nahlásit
Amálko, naprostá většina výkladů příjmení jsou hypotézy, a výklad je založen na pravděpodobnosti. To platí i o knize D. Moldánové, neuvádí, a ani nemůže, všechna shromážděná fakta.
Pro mne je určitým návodem www.paichl.cz/paichl/knihy/genealogie/Saga.htm k kde Přemysl Paichl uvádí ke svému příjmení i takové nepravděpodobnosti, jako je oblast v Mongolsku nebo jméno ryby z Jižní Ameriky.
Předpokládám, že tazatel se věnuje genealogii. Jednak uvádí různé tvary příjmení, ale také pravděpodobnost vzniku příjmení v tehdejších uhrách. Není tedy od věci uvést i jinou možnost nežli uvádí D. Moldánová, v té genealogii se to tak dělá.
Mimochodem, tvůj příspěvek jsem neviděl, až když jsem odeslal svůj, to se stává, že člověk 25 min neaktualizuje najetou stránku, protože k dotazu co je na ní něco hledá. :-)
Gandalfe, není to zavádějící pouze doplňující.
amálka211.06.2012 19:54 (Upr. 11.06.2012 20:03) Nahlásit
Pánové, oběma děkuji. L.Sarb, nemyslím ve zlém. Dívám se i do etymologického slovníku. Jistě, že je víc možností, ale zase je třeba promítnout i hláskové změny a varianty, jaké typy příjmení vznikají ze sloves, z podstatných jmen atd. Jenže jak bys toho Maradu pojmenoval česky? Zůstávající?

Ale dobře, že nejsem sama, Někdy je nesnadné něco obstojného vložit. Některé varianty jsou celkem jasné, jindy těžké - vliv matriky, latinský původ, německý původ, nářeční vlivy, hláskové změny atd.

Dívala jsem se do odkazu, on dotyčný všechny varianty slova, ale postupně vylučuje, třeba právě tu rybu i další varianty. Je třeba vzít v úvahu, kdy vznikla příjmení a že docházelo k migraci, ale z keteré oblasti?
L.Sarb11.06.2012 22:02 Nahlásit
Amálko, souhlasím s Tebou. Během cca. 500 let došlo ke změnám, jak v jazycích, migrací, nebo fonetickým přepisem. K tomu ještě migrace a přechod do jiných jazyků. Tak je to někdy těžké určit.
Ptáš se jak bych ho pojmenoval ? Podíval jsem se ještě do pár slovníků (součastných).

Základem všech variant je Marad, beze zněny, mění se jen koncovka.
Maradík = (česká koncovka)
maradi = tmář (Marady, Maradyi – nenalezeno)
maradia/ie = konzervativci

Marad =
1) - Zdržet se - kde (pobýt), zůstat – kde (setrvat)
2) - zůstat (zbytek ap.), zbýt
3) - držet se - kde (na jisté úrovni)
(Három napig maradunk. = Zdržíme se tři dny.)
Maradék = zbytek čeho

Nejspíše by vyhovovalo = Setrvávající. Ať již ve víře (tmář), v hodnotách (konzervativec), či na místě, atd.
Tímhle samozřejmě není dotčen výklad D. Moldánové, jen je tím rozšířen.

K mému odkazu. Právě to, jak shromáždí všechny varianty a vyloučí neadekvátní možnosti, se mě líbí. Pokud někomu zadáš příklad, a dozvíš se jenom výsledek, bez toho, že by jsi mohla zkontrolovat postup, tak potom minimálně nevíš jak k němu dospěl, a nemusíš tomu věřit, byť je to správně.
Anonym45119807.09.2012 11:39 Nahlásit
Děkuji za hezkou diskusi nad mým dotazem k mému rodinnému příjmení a omlouvám se za rozsáhlejší reakci níže. Už jsem dospěl zase trochu dál. Získal jsem další indicii - v r. 1636 zápis příjmení v matrikách v Uhrách (oblast Skalice, Myjavy) Maragya, Maradia i Marada. Původně téměř jistě migrující pastýři, kováři a zvěrokleštiči, i právo nosit zbraň k obraně přechodů na Slovensko a konkrétně v době 30leté války hraničního hradu Brumov. Zúčastnili se asi i povstání Valachů (možná tedy původem Valaši?) proti Habsburkům kolem r. 1640. Přikláním se tedy k výkladu, že někdo někam šel (nebo musel jít) a tam zůstal, setrval nějakou dobu, nebo zůstal například někomu věrný (měl takovou výraznou mravní hodnotu), například když se účastnil obrany hradů v Uhersku, asi konktétně hradu Putnok (další výrazný výskyt příjmění v minulosti kolem maďarského Miškolce), nebo se přesunovali se svým šlechticem (důkaz se dá vysledovat), nebo naopak zůstal někomu něco dlužen - i tento výklad je prý možný.
Další výklad se nabízí ten, že to byl obyvatel uherské vesnice v Srbsku s názvem Maradek, tedy Maradík - která zanikla při turecké invazi do Velkého Uherska v 16.st. a obyvatelé (možná poté zvaní Maradéci, Maradíci, Maradi) se přesunuli na hranici moravsko-uherskou, kde jsou kolem r. 1632-1636 první matriční záznamy v několika hraničních obcích.
Ještě přikládám názor své konzultace:
> Vaše meno naozaj sa podobá na novodobé maďarské slovo "marad", ale
> bohužial som nenašiel zatiaľ žiadny zdroj, ktorý by potvrdil, že
> krstné meno Maradi, Maradek obsahuje tento význam. Toto krstné meno
> malo ochranný účinok.

> O priezvisku z roku 1417 hovorí kniha: Régi magyar családnevek
> névvégmutató szótára (Univerzita ELTE Budapest, 2009), ktorá je
> dostupná na internete: mek.oszk.hu/08900/08923/08923.pdf. Táto
> kniha obsahuje najčastejšie priezviská od 14. do 17. storočia a
> zaraďuje ich do jednotlivých skupín, vo Vašom prípade sa jedná o
> priezvisko ukazujúce na otca. Zdroj uvádza len rok, v ktorom prvýkrát
> uvádzajú toto priezvisko.
>
> Ako ďalší zdroj som našiel zoznam starých maďarských krstných mien
> vychádzajúc z toho, že priezvisko kedysi nosil, ako krstné meno,
> mužský člen rodiny.
> Táto stránka obsahuje staré maďarské krstné mená. Meno Maradi, Maradek
> sa vyskytol v starej písomnosti, ktorá sa volá v preklade Zoznam alebo
> súpis z Dömös z roku 1138. Je to vlastne zoznam majetku a ľudí
> žijúcich na cirkevnom územi v obci Dömös.
> Ako ste v liste uviedli, "ten, co zustal" môže mať spojenie s daným
> priezviskom, ale ja sa prikláňam k verzii, že sa jednalo kedysi o
> krstné meno a z toho sa vytvorilo Vaše priezvisko. Keď moja varianta
> je pravdivá, tak môžete si byť istý, že Vaše maďarské korene siahajú
> až do doby dynastie Árpádovcov, prvých maďarských kráľov.

Děkuji za trpělivost při čtení mého komentáře. Přiznám se, že po tříletém pátrání po rodinných kořenech jsem se dozvěděl mnoho zajímavého. Původ od Martina nebo Marka již vylučuji. Nedají se asi křesťanští či židovští svatí, případně bohové Olympští, naroubovat na všechno. Nejsem odborníkem na genealogii, ale přimlouvám se na širší pohled na vznik příjmení. Ta se vyvíjela a komolila různými "zápisy" v matrikách, docela jsem se při pátrání po rodném příjmení své matky pobavil. Ale to už je jiný příběh. :-)Petr
L.Sarb07.09.2012 12:12 (Upr. 07.09.2012 12:30) Nahlásit
Díky, je to zajímavé.
PS : Na tak dlouhé hledání je to poměrně stručný výtah. :-) Já mám o vlastním příjmení šestistránkový elaborát. :-)
Anonym45143007.09.2012 23:22 Nahlásit
No a ještě jeden další původ se v rodině traduje: jsme nelegitimními potomky španělského šlechtice původem z Valencie, generála Valdštejnova vojska, který sloužil Habsburkům v době 30leté války. Bojoval proti Turkům a Tatarům, uherským vzbouřencům a evangelickým pánům na území, kde jsou také první mnou matričně potvrzené písemné zmínky o příjmení Marada a jeho variantách (někde zapsáno v matrikách i jako Marrada) na moravsko-slovenském pomezí a v Uhersku, a jmenoval se Don Baltazar da Marradas. Měl sice v pozdějším věku jednoho legitimního dědice, ale kdo ví...
Samozřejmě, že by se dalo rozvést mé pátrání na několik stran, ale mně jde spíše o exkurz do minulosti a nalezení kořenů a cesty putování mého příjmení včetně sestavení co nejpodrobnějšího rodokmenu. Pokud je ale maďarská varianta nejpravděpodobnější, a vymyká se tedy jednoduchému výkladu etymologického slovníku, pro který horuje paní Amálka, bylo by to báječné. Byl bych skokem ve 12. století. Určité naděje z hlediska územního původu kladu ještě do celosvětového výskytu příjmení... ;-)) Objevil jsem ho již na Maltě, je v arabských zemích, v Indii...
L.Sarb08.09.2012 09:17 Nahlásit
Bylo by to krásné, 12. století. Mě se to díky významu příjmení podařilo vzít to zkratkou do roku 1563. To ale je opravdu výjimečné. Nedávno jsem v jedné bakalářské práci našel potvrzení závěrů, které jsem si vyhledal již dříve sám.
Etymologové se mohou mýlit. Ostatně, A. Kotík a D. Moldánová se občas ve výkladu liší.
Anonym45238310.09.2012 21:29 Nahlásit
Ostatně Hunové nebyli při příchodu na úzenmí dnešního Maďarska jisto jistě křesťané. Stejně tak Turci, Tataři, Kozáci, kteří se tu v oblasti Dunaje a Moravy proháněli až do zač. 18. st. a přinesly s sebou svá jména, která pak byla přizpůsobena zápisy v místních matrikách a interpretována na základě úvah o podobnosti "čemu by se to tak asi mohlo blížit". Umělé vývody u neprvoplánových příjmení, kde není na první přečtení zjevný základ jména (většinou povolání, vlastnost, činnost, dobrý či zlý skutek, vztah dotyčného k realitě, rodině, mladší-starší, otec-syn, velký-malý, okolnosti záskání označení osoby, postavení v ději, a možná i tradovanému aktuálnímu systému svatých jmen, a tedy i osob, staré max. 300 let, se sice dají naroubovat bez bližšího zkounání na cokoli, ale při hlubší sondě do historie může být všechno jinak. Novodobý obsah příjmení je velmi často na kilometry vzdálen tomu, proč se stalo a dotyčný byl pojmenován či zván tak, jak ho oslovovali po mnoho let. A stačil jeden nahluchlý kněz, který jméno zapsal jinak, ve švabachu se např. sloučila podobná písmena(splynulo třeba a s er pouze v a, malé w bylo zaměněno s b, velké psací W napsáno místo M atd...) a kde je celá etymologie s výkladem příjmení :-) Pak nezbývá než prozkoumat stovky stran zápisů a zjistit, kde to všechno začalo. Ale je to hezká cesta... V oblasti střední Evropy, kde se to stovky let mlelo, to ani jinak nejde.
L.Sarb11.09.2012 00:03 (Upr. 11.09.2012 00:17) Nahlásit
Máte pravdu, jenom je k tomu třeba připočíst i změny v jazyce, a to, že faráři bývali i odlišné národnosti.
Zpětně se něco nechá rekonstruovat. Až k praindoevropštině :
Viz :bher - ber (melťština) - berber (barba; Babik – Barwig)
a.da.mek.sweb.cz/lang/pie/lex/bh.htm#bher
Anonym45648424.09.2012 14:50 Nahlásit
Studoval jsem teď několik nocí zdroje starých maďarských křestních jmen 10.-14.st s jejich překlady a maradék (Googlem přeloženo jako zbývající) je v turečtině Kálmán. No, to se nám to pěkně posunuje :-) Asi začnu sledovat turecké telenovely ;-)
Anonym45679224.09.2012 23:44 Nahlásit
Nevím, zda je to nějaký příbuzný :-( Podle mých výpisů z matrik, nějaký Martin Waradin se 1690 oženil v Ratíškovicích a Annou Kanárovou, tentýž rok byl jako kmotr zapsán jako Maradin, 1692 jako kmotr Waradík a poté velmi velmi pravděpodobně žil s příjmením Waradínek. Zde je podobnost s příjmením Marada, Maradik, Maradi. Je dokonce možné, že to příbuzný byl, protože do Ratíškovic se po vypálení Vacenovic Kurucy 1705 přestěhoval na čas jistý Georg Marada (můj předek) a nějaké nevěsty Maradovi se v této obci vdaly. 1644 v Biskupicích se zase vdala vdova po Jurovi Waradiovi Anna za Waclava Kaškarika. Objevil jsem ještě podobné příjmení Maraczik (pouze v jednom výskytu v oblasti, kde se 1634-1666 vyskytovala již jen příjmení Marada (M na začátku a případně koncovka -dik, -din), kde muž pocházející z vesnice Navojná je zapsán jako otec se stejnými (určitě rodinnými) kmotry jako později mužové se jménem Maradík či Marada. Tak kdoví, jak to bylo... Dotaz, na který odkazujete, byl ode mě. Děkuji za odpověď.
Anonym45915302.10.2012 15:07 Nahlásit
A ještě pro ty, kteří sledovali naši diskusi:
Procházením reakcí Sarba na jiná příjmení jsme narazil na 2 zdroje:
1. uvádí, že Marada bylo v r. 1688 ve Čkyni v jižních Čechách povolání manžela nebo otce jakési Magdaleny, která je podle něho zapsána ve Zpovědních seznamech jako Mag Maradova. Nastává otázka, co to ten Marada dělal?
viz
O našich příjmeních
Josef Beneš
Naše řeč, ročník 28 (1944), číslo 7
cituji
Velmi zajímavý je rozbor ženských jmen uvedených ve jmenovaných již Zpovědních seznamech. Ženy jsou v nich zapsány křestními jmény s označením 1. zaměstnání, 2. příbuzenského vztahu a 3. ve spojení se jménem přídavným nebo podstatným, utvořeným ze jména nebo názvu zaměstnání mužova, otcova a p.
....
3. skupina: a) -ova: Dor [ota] Karáskova (Skočice 1672), Mag [dalena] Maradova (Čkyně 1688); Agnes ševcova (Lhota 1672), Mariána ševcova (Drahonice 1673). b) -ka: Anna Beranka (Hradčany 1671), Kateřina bečvářka (Drahonice 1673), Marg [areta] vinopalka (Čkyně 1678), Cathar[ina] molitorissa (= mlynářka) (Bílsko 1676), Dorot [a] sartorissa (=ševcová) (t. 1677). Dnešnímu usu odpovídají ženské tvary příjmení přídavných jmen: Mariana Lázenská (či spíše lázeňská?) (Čkyně 1688), Mand. Zelená (VI. Březí 1671).

2. výklad je vysvětlením obsahu samotného slova,
podle Vladimíra Šmilauera, Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 2

Marod
(Výklad slova se věnuje i významu "marad")
Slovo marod, tak dobře známé všem, kdož vojančili za Rakouska, je oblíbeným thematem etymologických výkladů. A. J. Storfer, jehož poslední kniha „Im Dickicht der Sprache“ našla ohlas také u nás, věnoval mu celou jednu kapitolu své starší knihy „Wörter und ihre Schicksale“. Zpravidla se spojuje slovo marod se slovem marodér, záškodník; proto se myslilo na vojáky císařského obrista z třicetileté války Meroda (ale byl i švédský plukovník téhož jména, jak upozorňuje Storfer). Tento výklad je však nemožný již proto, že francouzské slovo maraud, tulák, zná Villon už v XV. století. Storfer sám se přiklání k výkladu Sainéanovu, že základem je tu lidové slovo francouzského původu onomatopoického (mrou - mrou, kočičí koncert, potom toulavý kocour, tulák).
Naproti tomu Julius Böhmer v „Zeitschrift für Mundartfor-schung“ 13, 1937, 83 n. staví se ostře proti spojování slov marod a marodér. Únava, nemoc a tuláctví, záškodnictví jsou přece představy hodně od sebe vzdálené. Slovo marod, nemocný, je podle něho původu arabského.

Marid, marad znamená tam stav zeslabenosti, churavosti;

z arabštiny přišlo přes jižní Evropu do francouzštiny a odtud pronikalo dále. — I mezi staršími výklady byly etymologie arabské, ale ty se týkají spíše slova „marodér“ (z arabského maruda, nestoudný, nebo z maraba, povstalec). K výkladu Böhmerovu zaujal příznivé stanovisko i K. Lokotsch, autor slovníku orientálních prvků v evropských řečech.

Asi to bude opravdu mít něco společného s Turky, kteří dobyli Arábii a okupovali Uhersko... :-)
Anonym Tururop17.02.2017 00:26 Nahlásit
Chtěl bych na tomto místě ještě doplnit čerstvou odpověď na mail, který byl v roce 2016 zaslán paní profesorce Moldanové s mým výkladem původu příjmení "Marada", jak o něm byla výše vedena diskuze. Letos po vyzvání laskavě takto odpověděla:
Datum: 16. 2. 2017 15:59:33
Předmět: původ příjmení Marada
Vážený pane, jestli jsem na Váš mail neodpověděla, (většinou ale reaguji bezprostředně), je to možná proto, že jsem ho pochopila jako zajímavou informaci. Vzhledem k tomu, že se zabývám českými příjmeními, hledám vždy výklad v českém, jazykovém materiálu . Vždycky zdůrazňuji, že jde o možný výklad. To co uvádíte v historii svého rodu zní přesvědčivě. Co k tomu dodat. Jen snad to, že máte možnost do internetové databáze svůj výklad vložit. Srdečně D. Moldanová

Závěr? Škoda jen, že jsem se nedozvěděl, co za povolání ve Čkyni kolem roku 1688 vykonával muž jménem Marada, zařazený podle otce paní Moldanové, jazykovědce Josefa Beneše, v roce 1944 v textu s výkladem původu příjmení do skupiny 3. - označení podle vykonávaného povolání či řemesla viz diskuze výše, který jsem paní Moldanové poslal. Doufal jsem, že by mi tento význam mohla paní profesorka Moldavová osvětlit, např. pomocí poznámek a podkladů z pozůstalosti jejího otce. Josef Beneš musel mít pro uvedení příjmení Marada do 3. skupiny jistě přesvědčivý důvod. "V českém jazykovém materiálu" jsem já rozklíčování výkladu - obsahu svého příjmení dosud nenalezl. Odvození původu podle Martina nebo Marka je ale mylné. Nové další poznatky, které jsem získal, mi to potvrzují. O Al Marad je například zmínka již v bibli...
Přidat komentář do diskuze ▾