Jaký vzor má slovo brambory?
Odpovědi
Diskuze
Obojí je možné - ten brambor i ta brambora.
IV. Dělení slov
Je-li nutno slovo na konci řádku rozdělit, platí při tom následující pravidla:
Dělí se jen slova víceslabičná, a to na hranici slabik. Zpravidla se však na řádku nenechává jediné písmeno, i když označuje slabiku. Kde nejsou hranice slabik jednoznačné, je tato zásada doplňována zřetelem ke složení slova:
1. a) Slova, která se zřetelně pociťují jako složená, se dělí především podle částí složeniny: tmavo-vlasý, velko-výroba, země-koule, boje-schopnost, samo-uk, míru-milovný, kolem-jdoucí.
b) U slov, u nichž lze zřetelně rozeznat slabičnou předponu, se odděluje především tato předpona: do-mluvit, na-jde, na-zdar, nej-lépe, ne-jsem, ne-lze; ne-bez-pečí, pře-tlak, roz-hraní, sou-struh, pod-robit (např. národ) proti po-drobit (např. ubrus), nad-užívat, roz-ohnit se.
c) Kde je jasná hranice mezi základem slova a koncovkou nebo příponou začínající na souhlásku, je tato hranice zpravidla také hranicí pro dělení. Např. starost-mi, hlub-ší, soutěž-me, vrať-me, padnuv-še, tisk-li; kost-ka, dět-ství, stateč-ný, tvár-livý, kamen-ný, měst-ský, zvlášt-ní, abstrakt-ní, stár-nout. Jestliže už je stavba slova ze současného hlediska nezřetelná, je možno dělit slovo na kterékoli jeho slabičné hranici, např.: zam-knout i za-mknout, nad-chnout i na-dchnout; bás-ně i bá-sně; cit-ron i ci-tron; dok-tor i do-ktor; hr-dlo i hrd-lo; myš-lenka i my-šlenka; se-stra, ses-tra i sest-ra; vlastnos-ti i vlastno-sti; čes-ký i če-ský; všich-ni i vši-chni; pras-kat i pra-skat atd.
Pozn. Hranice slabik je také mezi dvěma samohláskami, které netvoří dvojhlásku: individu-ální, mili-on (ovšem jen lou-ka, pau-za, leu-kemie, neboť ou, au, eu jsou tu dvojhlásky).
2. Cizí slova se mohou dělit podle týchž zásad jako slova česká, tj. přihlíží se pouze k jejich výslovnosti v češtině: alle-gre-tto, Rou-sseau (vysl. ru-so), Bo-cca-ccio (vysl. bo-ka-čo).
Kde je složení cizího slova jasné, může se dělit v souhlase s ním: Ant-arktis, inter-regnum, knok-aut.
Vždy je možný i způsob dělení, který je obvyklý v příslušném cizím jazyce: Boc-cac-cio, South-end, Read-ing, Han-nover.
Pozn. Zpravidla se neodděluje spojení neslabičné předložky se jménem a spojení zkratky rodného jména s příjmením; např. k vlasti, s matkou, v práci, z nás, J. Novák, popř. k vla-sti, s mat-kou, v prá-ci. Pokud možno se neoddělují ani spojení jako 10 m, 5 kg, 100 Kč, 50 % atp.