| Nahlásit

Jaký je rozdíl mezi legitimitou a legalitou + příklady

Témata: právo
Diskuze
| Nahlásit
legitimita = legitimnost, zákonnost, zákonitost
legalita = (z lat.) zákonný stav; legálnost, zákonnost
legitimní= (z lat.) založený na zákonném oprávnění; právně uznávaný, uznaný; zákonný, zákonitý
Rozdíl je malý, zákonný = vycházející ze zákona; zákonitý = vycházející z určitých skutečností, které mohu, ale nemusí být v souladu se zákonem.
Možná je to lépe vidět v negaci:
ilegalita, nelegalita = nezákonnost
nelegitimita = neoprávněnost (výstižněji než nezákonnost)
| Nahlásit
Legální jednání je jednání, které je v souladu se zněním zákona.
Legitimní jednání je jednání, které je v souladu se smyslem zákona.

Hodně v tom hraje roli morálka/etika/mravnost - někdy může ilegální (formálně protizákonné) jednání legitimní, je-li jinak v souladu s lidskými hodnotami, které má zákon chránit.

A obráceně - formálně legální jednání může být nelegitimní. Např. vláda komunistů druhdy v této zemi - byli (z)voleni podle platných zákonů, tedy legálně; ale jejich vláda byla nelegitimní, protože celý režim se fakticky hrubě protivil uznávaným lidským hodnotám.
| Nahlásit
Nejsem původní tazatel, ale měl bych doplňující dotaz. To legitimní jedná je v souladu se smyslem současné zákona nebo v souladu s etickými normami nebo něčím jiným (třeba nějakým obecným právem)? Protože některé jednání třeba za těch komunistů mi připadalo v rozporu se smyslem toho komunistického zákoníku, přitom ale nebylo neetické nebo prostě špatné.
| Nahlásit
legalita - formálna zhoda so zákonom

legitimita - zhoda s morálnymi, etickými princípmi všeobecne uznávanými
| Nahlásit
Rozdíl mezi tím už chápu, ale nevíte náhodou nějaký příklad?
| Nahlásit
Příkladem budiž např. komunistický režim v Československu. Mnoho lidí zaměstnaných státem se sice řídilo legálními zákony (tedy zákony tehdy schválenými), ale nelegitimně (tedy jednali tak, jak zbytek společnosti morálně odsuzoval).
| Nahlásit
Já bych zase nepoužíval tak silná slova, jako všeobecně uznávané etické principy. To snad platí o těch nejzákladnějších, jako nezabiješ. Ale například na otázku, jestli šikovnější obchodníci mohou využívat menších schopností svých zákazníků a manipulovat je k nákupu něčeho, co vůbec nepotřebují (nejlépe na úvěr), tak tam tu hranici položí každý asi někam jinam.

Otázka etiky je asi hodně závislá na soudržnosti společnosti - čím víc individualismu, tím méně etických imperativů. Pokud by existoval jen jediný člověk, asi by pojem etika ani nedával smysl.

Proto je i pojem legitimity ošidný. Snad by se to dalo vyjádřit tak, že ve společnosti převládá názor, že na danou věc má člověk právo. Zákonné i morální. Je jasné, že představy o společenské morálce podléhají změnám v čase, a proto i hranice legitimity se posunují. Podobně v různých skupinách mají lidé různé představy - něco jiného si myslí třeba politici a něco jiného studenti.

Ostatně ani legalita není jednoznačná, zákony nikdy nemohou pojmout všechno. Obvykle ani nechtějí, z různých důvodů. Výklad je pak oprávněn dělat jen soud.

Jako příklad nejasné legality i legitimity můžeme uvést třeba řadu privatizací. Které to jsou nebo nejsou, na tom se asi také všichni neshodnou.
| Nahlásit
nelegalni ale legitimni?
| Nahlásit
Nelegalni ale legitimni?
Může být.
Nelegální protest (nejsoucí ve shodě s právním řádem, se zákonem), může být legitimní (oprávněný, spravedlivý).
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek