význam příjmení Mařík
Prosím pomozte
Odpovědi
Diskuze
Mařík, -a, masc., jm. osobní; prý z Mauritius Listy filol. 1900, 491,
- ne-li spíše masc. k fem. Maří. — Matziko balneator Reg. III, 1314, erga Marziconem Marian TomZ. 1382 n 122; Marzyk Lún. ks. 1386, Přech et Marſig t. 1356, Marzik UrbE. 68.
— Vzato za appellativum mařík, s významem podle znění, k mařiti přikloněným: S lenivým poctivosti nedojdeš, neb ť ho vždycky saused Mařijk s Lenochem…
—
Maříček, -čka, masc., jm. osobní, demin. z Mařík. — Marziczek TomZ. 1428 n 277, UrbE. 62.
Mařík – příjmení žertovné – tj. kdo něco maří ( pokud je užito knižně – Neruda)
Mařík = Mauritius – říkalo se po česku Mařík, mařek, Maříček
Mařík = posedl ho Mařík – náramný lenoch a nedbalec
Nakolik je význam mařiti (něco), homonymum nebo paronymum, ke jménu vzniklému z Mauritius či Máří, si netroufnu soudit.
Ženské jméno Maří žilo ve staré češtině vedle jména Marie, dnes se ho — vedle řidšího Máří — užívá jako domácké, hypokoristické podoby jména Marie. Neutrálně, bez hypokoristického zabarvení, a tedy i v úředním styku se užívá jména Maří jen ve spojení Maří Magdaléna, ovšem vedle spojení Marie Magdaléna.
Také slovo Magdaléna rozlišovalo Marii z Magdaly od jiných nositelek tohoto jména, především ovšem od Marie, matky Kristovy.
D. Moldanová: Naše příjmení
To mne nenapadlo, že Mařík se může vázat k několika jmémům, stejně jako Slávek.
K Marek - Mářík, stejně jako Petr - Petřík. Mařík - Mářin syn.
Tedy, že to je zdrobnělina. (Základními českými deminutivními příponami jsou -ek/-k, -ík (maskulina)).