Kyselost reakcí

Yogo12.04.2013 17:12 Nahlásit
Hoj, rád bych poprosil o polopatické vysvětlení proč je odpověď za b)Cu(NO3)2 správná v této otázce: Vyberte sloučeninu, která ve vodném roztoku reaguje slabě kysele:
a) MgF2 b) Cu(NO3)2 c) K2(COO)2 d) NaHCO3

d - uhličitá kyselina, jelikož je slabá, bude ve vodě disociovat do prvního stupně a to ne všechny své molekuly, kdežto silná zásada jako je Na disociuje pravděpodobně všechny své molekuly, tedy bude převažovat zásaditost ve výsledném roztoku... Jak bych si toto mohl zdůvodnit na samotné hydrolýze? H2CO3 + H2O -> HCO3- + H3O+ (vznikají oxoniové kationty v malém mmnožství, koncentrace OH- bude převažovat)
NaOH + H2O -> ?

c - opět slabá kyselina se silnou zásadou, to stejné o řádek výše

b - vůbec netuším jak poznat, jak reaguje Cu(2+) s H2O, k. dusičná zřejmě odštěpí většinu svých H+ za vzniku velkého počtu H3O+

a - tady jsem opět úplně ztracen, HF je mám pocit nejslabší halogenovou kyselinou, jak reaguje hořčík ve vodě vůbec netuším...

Výše zmiňovaná otázka je z loňského přijmacího testu na LF MU.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek12.04.2013 17:42 Nahlásit
Především - ionty kyselin a zásad, které jsou ve vodném roztoku zcela disociovány, nemají důvod hydrolyzovat. Hydrolyzují takové ionty, které pocházejí ze středně silných nebo slabých kyselin a zásad. Tyto ionty musí být totiž v rovnováze s nedisociovanou kyselinou nebo zásadou. A aby se vytvořila potřebná koncentrace nedisociované kyseliny nebo zásady, podlehne iont hydrolýze. Samozřejmě na rovnováze se podílejí nejen ionty, pocházející ze soli, ale i H3O+ nebo OH-, pocházející z jiných látek. Tak přídavkem kyseliny je možné potlačit hydrolýzu solí slabé zásady a přídavkem zásady potlačit hydrolýzu iontů slabé kyseliny.
Zvláštním případem jsou látky, které mohou vystupovat jako kyselina i jako báze. Nejčastěji jde o hydrogensoli vícesytných kyselin, ale může to být třeba amoniak:
NH3 + H+ = NH4+ (amoniak je báze); NH3 + OH- = NH2- + H2O -v amidech vystupuje amoniak jako kyselina. U těch hydrogenuhličitanů se ustavuje rovnováha v důsledku dvou reakcí:
HCO3- + H2O = H2CO3 + OH-; HCO3 + OH- = CO3-- + H2O
Výsledné pH kromě velmi nízkých koncentrací je průměrem obou pKa: pH = (pKa1 + pKa2)/2
Pokud se týká toho Cu++ + H2O = Cu(OH)2 + 2H+, roztok tedy bude reagovat kysele. Jinak tomu bude jen u rozpustných solí slabých kyselin, třeba octanu měďnatého. Tam bude výsledné pH opět důslakem hydrolýzy obou iontů.
A ještě MgF2 je velmi málo rozpustný, takže k hydrolýze nedojde.

Stačí?
Yogo12.04.2013 19:02 (Upr. 12.04.2013 19:03) Nahlásit
Upřimně bych to potřeboval asi více polopatě. Iont je nestabilní častice (je reaktivní). Proč by tedy neměl důvod hydrolyzovat? Je to tím, že vzájemné koncentrace obou iontů úplně disociované sloučeniny jsou si rovny?

Od té části, kde se zmiňujete o přidavcích kyseliny a zásady začínam být poměrně mimo mísu... Přidám kyselinu, takže dostanu více jejich iontů, tedy více vyrovnám koncentraci s ionty zásady, tedy potlačím hydrolýzu iontů zásady? Omlouvám se, ale tahle problematika mi nikdy moc nešla...
Anonym52239112.04.2013 20:18 Nahlásit
Iont je nestabilní tehdy, jestli může s jinou látkou v roztoku vytvořit sloučeninu, která je energeticky chudší. Některé ionty jsou ve vodném roztoku velmi stabilní, třeba ionty alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. Jiné méně - pokud reagují s molekulami rozpouštědla, mluvíme o hydrolýze. Řada těchto reakcí je rovnovážná a vratná, podle podmínek může probíhat oběma směry.
Přídavek silné kyseliny do roztoku sice vnese do roztoku ionty kyseliny, ty jsou ale z hlediska hydrolýzy málo důležité. Důležitější je, že budou vneseny i ionty H+, které přímo ovlivňují jak disociaci kyselin, tak zásad. Disociaci kyselin přímo, disociaci zásad nepřímo, protože snižují koncentraci OH-.
Podívejme se teď třeba na Roztok KCN. Iont K+ je iont silné zásady, která je ve vodném roztoku zcela disociovaná. Iont tedy s vodou reagovat nebude.
Iont CN- je iontem slabé kyseliny. Aby mohl v roztoku existovat, musí si vytvořit rovnovážnou koncentraci HCN:
CN- + H2O = HCN + OH- ; Kb = c(HCN)*c(OH)-/(c(CN-); protože Kb je konstanta, pak přídavek iontů OH- potlačí vznik HCN, protože součin c(HCN)*c(OH-) je v konstantním poměru s koncentrací CN-. Koncentrace CN- se přídavkem hydroxidu nezměnila, nesmí se tedy změnit ani součin c(HCN)*c(OH-).
Už je to jasnější?
Mezek12.04.2013 20:19 Nahlásit
Omlouvám se, nebyl jsem přihlášený.
Yogo13.04.2013 00:33 Nahlásit
Myslím, že už jsem doma. Kdyby mi ještě něco bylo nejasné, tak se ozvu. Každopádně diky za pohotové odpovědi!
Přidat komentář do diskuze ▾