Vaznost prvků

Barbora02.01.2014 16:51 Nahlásit
Chtela bych se zeptat, jak je to s vaznosti - naprilad fosforu, chapu ze nemuze existovat treba sloucenina NCl5 protoze dusik je jen ctyrvazny , ale PCl5 existovat uz muze?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek03.01.2014 15:53 (Upr. 04.01.2014 08:47) Nahlásit
Aby vznikl nějaký typ kovalentní vazby, musí být k dispozici dva elektrony a u obou partnerů volný orbital. Dusík je ve druhé periodě PSP, takže má k dispozici jen čtyři orbitaly, proto je maximálně čtyřvazný. Na těchto čtyřech orbitalech může vytvořit až čtyři vazby sigma, z toho alespoň jedna musí být tak, že dusík je donorem. Tak uplatní svůj elektronový pár. Podmínkou je, že akceptorem je prvek v volným orbitalem. To může být třeba kyslík který uvolní jeden ze svých p-orbitalů. Protože kyslík vyžaduje dva elektrony, může se na dusík vázat další atom kyslíku dvojnou vazbou. Zůstává volný elektron. Na ten se může vázat halogen - (chlorid nitrylu) nebo další skupina NO2 za vzniku dimeru. Dusík nemůže uplatnit elektronový pár vůči halogenům se 7 elektrony, proto je vůči halogenům jen trojvazný.
Naproti tomu fosfor ve třetí periodě má k dispozici už i orbitaly d. Je tedy schopen svých 5 elektronů rozdělit hybridizací na sp3d a může být i pětivazný.
Obdobně kyslík je vůči všem prvkům dvojvazný (6 elektronů na čtyřech orbitalech) naproti tomu síra ve stejné skupině může být až šestivazná (hybridizace sp3d2).
Sher08.04.2014 13:36 Nahlásit
Dusík je ve druhé periodě PSP, takže má k dispozici jen čtyři orbitaly.. Nerozumím, bylo by možné to rozvést?
zuzinka12302.05.2016 12:07 Nahlásit
Nesouvisí počet těch orbitalů s umístěním ve skupině? Dusík je v V.B skupině, jinak taky nemůžu přijít na to, proč má jen čtyři orbitály a ne pět, ale obávám se, že se v tom teď úplně ztrácím... :)
Mezek02.05.2016 15:07 Nahlásit
Nesouvisí. Souvisí to s kvantovými čísla a pravidly výstavby elektronového obalu atomu.
Hlavní kvantové číslo n je prakticky číslem periody PSP, nebo bychom jej mohli považovat za pořadí orbity (složené z orbitalů) od jádra atomu. Nabývá celočíselné hodnoty počínaje 1.
Velejší kvantové číslo "l" (malé L) určuje typ orbitalu a nabývá hodnot od 0 do n-1. A konečně magnerické kvantové číslo m nabývá hodnot od -L přes 0 do +L. Takže
Perioda 1: n = 1; L = 0; m = 0 => 1 orbital
Perioda 2: n = 2; L = 0, 1; pro L=0 m = 0; 1orbital (s); pro L = 1 m = -1;0;+1; tedy 3 orbitaly p
Celkem mají atomy ve třetí periode s + 3*p = 4 orbitaly
Perioda 3: n = 3; L = 0;1;2; celkem 1*s; 3*p; 5*d;
Jiná věc je, jak se orbitaly obsazují při výstavbě atomů a jak se mohou účastnit na chemických vazbách.
Tak ve druhé periodě může být dusík maximálně čtyřvazný, ale protože může v jedné vazbě vystupovat jako donor páru, může mít ox.č. V. Ve třetí periodě jsou k dispozici i orbitaly d, na které se v páté skupině může uplatnit po excitaci elektron elektronového páru orbitalu s. Fosfor tak může být pětivazný: NF3 Fluor nemůže přijmout elektronový pár a tedy může vytvořit jen tři vazby s elektrony na orbitalech p. Fosfor ve stejné skupině ale s využitím jednoho orbitalu d vytvoří 5 vazeb - PF5 s hybridizací sp3d a síra bude excitovat dva elektrony a vytvoří 6 vazeb s hybridizací sp3d2

Stačí?
Přidat komentář do diskuze ▾