Peroxid vodíku a oxidační čísla??

N4tk404.05.2021 11:08 (Upr. 04.05.2021 11:17) Nahlásit
Dobrý den, jaká oxidační čísla má prosím peroxid vodíku H2O2? H2+I a O2-II? V tom případě má každý atom kyslíku na sobě jakoby jeden elektron z jednoho vodíku? Nějak tomu nerozumím, je toto sloučenina kyslíku s dalším kyslíkem (dva atomy kyslíku) a proto nemá jeden jeho atom číslo -II, ale jakoby oba dohromady? Nebo je to jinak? Děkuji
Jo a ješt prosím - je sloučenina kyslíku s dalším kyslíkem taková, kde je počet atomů kyslíku 2 a více? Takže například (teď píšu neexistující blbosti, ale pro pochopení) Cl2O je sloučenina kyslíku (oxid), zatímco ClO2 už je sloučenina kyslíku s dalším kyslíkem a každý atom kyslíku má -I oxidační číslo a oba dohromady -II, nebo má každý jeden atom -II a dohromady -IV? Snad jsem to napsala srozumitelně...

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Soudruh_K04.05.2021 13:25 Nahlásit
Peroxidy jsou takové sloučeniny, kde existuje vazba -O-O-, tedy třeba peroxid vodíku H-O-O-H. Zde má tedy vodík oxidační číslo +I, kyslík má náboj -I, protože od kyslíku, vůči kterému je elektroneutrální (mají stejné hodnoty elektronegativity), žádný elektron ani nezíská, ani mu nevěnuje, ale je elektronegativnější než vodík, proto od něho by elektron získal, jeho oxidační číslo je tedy -I. Náboj pak píšeme obvykle za oba kyslíky, jejich náboj je tedy 2-, ale oxidační číslo má každý zvlášť -I.

Peroxidy jsou tedy definované prostě vazbou -O-O-. Oxidy takové vazby nemají. Vždy jde o kovalentní nebo iontovou vazbu s nějakým prvkem, podívej se např. na strukturu P4O10 - oxidu fosforečného nebo naopak CO2 - oxidu uhličitého. Vždy uvidíš prvek střídání vazeb nějakého prvku a kyslíku. To jsou oxidy, kde má kyslík (alespoň ve vzorci) ox. č. -II.
Mezek04.05.2021 13:28 (Upr. 04.05.2021 13:59) Nahlásit
Tak napřed - sloučeniny nemají oxidační číslo, to mají jen atomy. Oxidační číslo atomu je dánou "součtem oxidačních čísel" jednotlivých vazeb. Za každou jednoduchou vazbu má atom oxidační číslo 1. +I pokud partner na druhém konci vazby má vyšší elektronegativitu, v opačném případě má -I. Za vazbu s atomem téhož prvku mají oba ox.č. O. Tohle platí, pakud k vytvoření vazby dodá každý partner jeden elektron. V některých případech poskytne jeden atom k vytvoření vazby dva elektrony - vazba donor-akceptor. Za takovou vazbu mají oba partneři +II nebo -II podle elektronegativity.
Peroxid viodíku má strukturu H-O-O-H. Kyslík má větší elektronegativitu než vodík, má tedy za vazbu H-O -I, za vazbu O-O má nulu. Oba vodíky mají tedy oxidační číslo +I (celkem +II) a oba kyslíky po -I (celkem -II).
V těch dalších: Cl2O => Cl-O-Cl je struktura, chlory mají +I každý, kyslík za každou vazbu -1, celkem -II.
ClO2: Struktura O-Cl-O . Pro každou vazbu pokytne chlor elektronový pár. Kyslíky tak mají oxidační číslo -II každý, chlor má za každou vazbu ox. č. +II, celkem tedy +IV.

Proč tomu tak je, by vyžadovalo obsáhlejší vysvětlení. Na jakou školu a do které třídy chodíš?
N4tk404.05.2021 17:29 Nahlásit
Díky za vysvětlení :)
Mezek - Úplně jsi mi odpověděl tím druhým odstavcem. :) Oxidy mají vždy ve sloučeninách oxidační číslo -II, pokud se tedy nejedná o sloučeniny s dalším kyslíkem - to tedy znamená, že ve sloučeninách, kde je pouze jeden atom kyslíku má daný kyslík ox. číslo -II a když je atomů kyslíku více - jedná se o sloučeninu s dalším kyslíkem - tak tedy každý atom kyslíku bude mít oxidační číslo jiné než -II, například -I? Chápu to dobře?
Jinak nikde nepíšu, že sloučeniny mají oxidační číslo, vím, že oxidační čísla mají pouze jednotlivé prvky... Jinak chodím do třeťáku na školu, kde chemii za celé čtyři roky vůbec nemáme, proto můj dotaz možná působí hloupě a podivně neorganizovaně, zmateně... :D
Mezek04.05.2021 18:08 (Upr. 04.05.2021 18:11) Nahlásit
Kyslík má ve většině sloučenin oxidační číslo 2, Vyjímkou jsou peroxidy. a některé další sloučeniny - superoxidy, sloučeniny s fluorem, kde má kyslík dokonce kladné oxidační číslo a ještě by se něco našlo. Uvědomíme si, že největší elektronegativitu má fluor, následoovaný kyslíkem. Proto tyto dva prvky vystupují většinou (fluor vždycky) se záporným oxidačním číslem. Vezmi si síru. Ta má 6 elektronů a 6 použitelných valenčních orbitalů. Může tedy vytvořit 6 vazeb. Takže SF6 - fluorid sírový. Fluor může vytvořit jen jednu vazbu. proto je jich 6. Kyslík naopak má 6 elektronů, ale jen čtyři použitelné orbitaly. Na dvou orbitalech jsou elektronové páry a na dalších dvou jsou singl elektrony. Proto kyslík nejčastěji vytváří dvě vazby. U H2O je to jednoduché. U H2SO4 je to složitější. Jeji strukturu bychom mohli popsat jako (HO)2SO2. Kyslíky Skupin OH tvoří jednu vazbu s vodíkem a druhou se sírou a zbývající dva kyslíky každý se sírou tvoří dvojnou vazbu. Tím jsou vazebné možnosti síry vyčerpány. Existuje ale kyselina peroxosírová H2SO5. Pátý kyslík se nemůže vázat na síru, musí se vázat na jiný kyslík, proto to peroxo- jak ti vysvětlil kolega.
Pokud jde o jednotlivou nejasnost, někdo ti s tím asi pomůže. Pokud bys ale chtěla studovat chemii důkladněji, doporučil bych Klikorka: Obecná a anorganická chemie. Je i jako pdf, takže bych ti ji mohl poslat.
N4tk404.05.2021 18:21 Nahlásit
Díky za nabídku, ale daný dokument jsem našla i volně na internetu, stáhnu. :)
Přidat komentář do diskuze ▾