Původ příjmení - Rucki, Rucká

popsie1116.05.2012 21:35 Nahlásit
Zdravím, už dlouho mi vrtá hlavou, od čeho by se dalo toto příjmení odvodit...
Nejčastěji se vyskytuje v severních Čechách v Jizerkách a Krkonoších a na Moravě u hranic s Polskem.
Jedinou informaci o původu, možná ani není pravdivá, mám takovou, že děda mi vyprávěl, jak naši předci byli nějací loupeživí rytíři, tuším, že v Polsku...

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb17.05.2012 21:07 (Upr. 17.05.2012 22:43) Nahlásit
Původ příjmení - Rucki, Rucká
Pro původ příjmení je potřeba brát v úvahu vývoj jazyka cca 500 zpět. V daném případě tedy přichází v úvahu staročeština, která dané slovo nezná, a staropolština, kde nemám z čeho čerpat. Určitou náhradou jsou jižní slovanské jazyky, kde některá, pro nás již archaická slova zůstávají.
Rucki Slovinsky = Ručka
Rucki Chorvatsky = rukojeť, manipulovat, řešit, zvládnout
Česky je ručka, kromě jiného, také označení úchopu ručního nástroje, rukojeť.

Kloním se ktomu, že Rucki je ze staro polštiny a znamená ručka, a to v některém z těchto českých významů :
- zdrobnělina ruky
- význam ve smyslu – ručný = hbitý, obratný (ručnost, znamenala obratnost)
- význam ve smyslu – rukověť = stč. ručeň (kopí, sekery, a pod.)
- zdrobnělina ručnice – ručnička - ručka
- rúčiti = krásti
- pro úplnost, je tady i málo pravděpodobné odvození od rudy (horniny)
Jsou i další alternativy, pro to je nejlepší projít si i příbuzné významy na :
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4555149&mcp=&s=djvu&author=
kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4555150
Nechá se vygenerovat i PDF ze stran 146-150.

Polsky ruck = záhyb, plebs, vráska, mlýn,
Rumunsky Rucki = záhyb, plebs, vráska, mlýn,
Bulharsky Руски = rus, ruský

Česká příjmení vzniklá ze slova ručka = Roučka, Rouček.
Zkus se poshánět po staropolštině. Rodinné ságy mívají pravdu jen z části. Např. ta část o rytířském původu nejspíše stojí na vodě a zbytek je zčásti pravda.
Na tomhle odkazu si můžeš zadat rozšíření příjmení v různých státech, včetně Polska : www.verwandt.de/karten/
L.Sarb18.05.2012 07:56 Nahlásit
Ještě dodám. Může to být i od slovesa rušit (vztah k pol. a rum. významu) :
- rušit se = hýbat se (srovnej rúčit)
- rušiti, -šu, -šíš ned. rušit = porušovat; ničit, bořit; činit neplatným
- rušitel = kdo něco ruší, porušuje n. porušil - osoba vykonávající činnost, kvalifikovanou zákonem jako rušení držby, míru domovního, pozemního, výkonu náboženství, vlastnictví atd. (zemský škůdce, osoba v klatbě)

Rusek = jméno skotu barvy rusé ( barva vlasů ?)
Podobné příjmení - Ruckaj = slovenské/maďarské

Pátrání ve staropolštině by to mohlo rozřešit. :-)
amálka219.05.2012 11:44 (Upr. 19.05.2012 14:28) Nahlásit
Ještě další možnost - přepisem v matrice.

V polském etymologickém slovníku je příjmení Rucek - význam od rot - červený, od rostliny routa, z osobního jména Ruthard: hród = sláva, hart = tvrdý.

Z německého příjmení Rück(i) - z něm. obecného jména Rückem = záda; Z místního jména Rück v Dolních Francích; z rozkazovacího způsobu slovesa rücken = posunout.

Německý výraz Ruck = jeden z významů = blbec.
Anonym Hymorez17.10.2020 15:54 Nahlásit
Dobrý den ,to jsou bohužel všechno jen spekulace o bláboly,jméno Růčka pochází z valašského pojmenování pro malou řekli bychom příruční sekyrku,kterou valaši nosili sebou a sloužila jako takový "kapesní nůž". Tato se nazývala růčka ,byla vždy při ruce. Růčka Josef
Anonym Niwovuj17.10.2020 16:00 Nahlásit
Spekulace, bláboly... jenže ani Valaši nejsou "původem domácí", takže výše uvedené má své opodstatnění, větně matriky - že se pan Novák nechal přejmenovat na Růčku ;)
Anonym Palupog17.10.2020 20:08 Nahlásit
Kdo jste někdy listoval v matrikách, neuniklo vám, jak tvar jmen kolísal. Třeba koncovky. Psalo se často švabachem, česky i latinsky (úroveň znalostí latiny byla různá) přepisovalo se to tam i zpět. Poněmčovalo a odněmčovalo se běžně.
Anonym Palupog17.10.2020 20:34 Nahlásit
K tomu snad nepravděpodobnému označení od "rudy" bych jen připomněl, že bychom to museli vztahovat k původnímu významu slova (krev a také špína). Rudá je barva krve (tedy rudy), červené kamení je ruda (pro srovnání hematit - hema=krev). Případné příjmení Rudský pak mohlo znamenat růžné věci, od umouněného až po něco jako pan Červený. Jen pro doplnění, v Rusku je příjmení Ruckoj naprosto běžné.
Anonym Palupog17.10.2020 20:41 Nahlásit
Ještě si umím představit původ ve významu syna židovky Rút (hovorově zdrobněle Rucka). V židovském prostředí se klade větší důraz na dědění (třeba národnosti) po matce.
Anonym Fawozum04.10.2022 20:40 Nahlásit
Dobrý den, jelikož se zabývám svou rodovou linií po matce, ukázala se mi velmi dlouhá rodová linie rodiny Ruckých ze Slezska až do roku 1620. Pátrala jsem, co dělali. Ti úplně nejstarší před rokem 1620 byly starostové a zakládali vesnice - nejposlednější historicky doložené osídlení Valachů (16. stol.) - Goralů, strážili hranice (Jablunkovský průsmyk), a díky lidem, co pátrali po původu všech valachů se odhaduje, že prapůvodně valaši přicházeli od Indie, jelikož jejich vlastní prapůvodní jazyk je indoevropský, pak přecházeli přes Rumunsko, státy bývalé Jugoslávie (v dobách starověkého Říma - to byli jednoduše s přírodou sžití velmi tvrdě manuálně pracující svobodní občané vesnického typu (pásli ovce a starali se o ně celoročně) zakládali vesnice v nepřístupných horách (Karpaty), kteří neměli nijaké staré šlechtické postavení ve společnosti, tzv. plebs a zastávali běžná řemesla nebo služby té doby. Přechodem po hřebenech Karpat měli podle valašského práva specifické výhody přímo od panovníků dané země za to, že vyrubují lesy pro pasení stád dobytka a založení horských vesnic. Byli přizváni osídlit nepřístupné zalesněné území Karpat tehdejšími vládci v Uhersku, tzv. Horní Uhry. Dnes Slovensko, Slovensko - polské pohraničí a dál pak na západ, Slezsko a Morava. Valašsko je doloženo jako nejmladší Valachy založené území, které zbavili lesů, vytvořili tam místo k bydlení. Více informací si googlujte pod pojmy "původ a život Valachů v Evropě".
Anonym Gujukyr05.10.2022 15:52 Nahlásit
Já mám zafixováno, že Valašsko a Valaši jsou v moderních dějinách spojeni s jižním Rumunskem. Například rumunský národní hrdina, Vlad III Napichovač (u nás nazývaný podle členství jeho otce v řádu sv. Jiří "upírem" Drákulou), byl valašský kníže. Severní hranicí rumunského Valašska tvoří oblouk Karpat, po kterém (dodnes) pastevecky žijící Rumuni, typičtí nomádi, migrovali až kam to šlo, tedy do Beskyd. Kvůli chladnějšímu klimatu se ale museli usadit, začít žít v domech, salaších. Někde je vítali a dávali jim různé výhody (jako úlevy na daních, které by z nich ale stejně neuměli dostat), jinde jim nevěnovali valnou pozornost. Do těchto horských hvozdů panovnická moc v raném novověku dosahovala jen velmi omezeně, což vidíme na příkladu přežití protestanství v Beskydech i navzdory protireformaci ve zbytku země. Myslím, že valašská migrace byla primárně spontánní (například kvůli tlaku Osmanů), a formální rámec, kupříkladu uvedené Valašské právo v Uhrách, byl až reakcí místních panovníků, snahou se domluvit na nějakých výhodných pravidlech.

Jinak, Indoevropané jsme všichni, v tom se Valaši od nás neliší.
Přidat komentář do diskuze ▾