Určení vedlejších a hlavních vět

Dobrý den, chtěla bych poradit s určováním vedlejších vět. V následujících větách si vůbec nevím rady. VĚTA: Neměla sice sestřiny proprce, zato byla vyšší; o té když se řeklo, že je to děvče jako obrázek, nebylo to tak v hrubém rozporu s pravdou jako obvykle. VĚTA: Jakmile však rozechvění překonala a uklidnila se, viděla. že je to mladík nejen s dokonalým chováním, ale i upřímný a temperamentní, a když pak ještě slyšela z jeho úst, že nadevše zbožňuje hudbu a tenc, věnovala mu pohled tak nadšený, že si až do konce návštěvy povídal hlavně s ní.
Děkuji velice za odpověď!