Původ příjmení a co znamenají - Čihulka
Odpovědi
Diskuze
Marek = z osobního jména Marek
Marek je mužské křestní jméno latinského původu, které je odvozené ze jména Martius, tj. „zasvěcený bohu války“ Martovi.
ritter = rytíř, kavalír (jezdec ???)
Frater = z lat., titul, který dávají v klášterech zákoníkům = bratr.
fráter = laický mnich konající v klášteře běžné práce
Hloupý: babrák, baran, bibas, bludár, ha- lama, haraburda, hlupák, hovädo, chuchma (žen. ), chuchmička (žen. ), chumaj, chňupak, jašo, Jano drevený, Kelerová trúba, kôň, krava (žen. ), Kubo sprostý, lanko, mamlas, motoch, motovidlo, mumaj, mumák, našia- listý, netrebý, osol, pochabec, pochábeľ, pletkár, pletniak, sedlakurka (žen. ), somár, sysel, sprosťák, sprostina, Šalo, šalabachter, šaľuga, šašo, šialenec, špalek, taranda, te- livo, telpis, teliar, tetivo, trkvás, trúb, trúba, trubiroh, trulant, truľo, trup, trupák, tru- pavec, ťuťmák, ušiak, vôl, zamotal, zvetrelec. Slov.
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=Trup%E1k&idHeslo=71506&zpusob=heslo&Zvyraznit=Trup%E1k&hledat=fulltext&popis=&heslo=
1. Trup. T. obsahuje krk collum, hrud- ník thorax, břich abdomen a pánev pelvis. Stff. T. vysazený, prohnutý (v tělocv.).
2. Trup. Napi sa, ostaneš blázen; nenapi sa, už si celkom t. (říká opilec). Slov.
2. Trup, u, m. = mrtvola, die Leiche, der Leichnam. Na Ostrav.
3. Trúp, a, m. = samec včelní, vz Troup, 1., Trupec, Výb. I. 248. Vizte, kak jste smyslem hlúpi, že činíte jako trúpi; Trúp zjédá cuzé úsilé libo málo libo vele; Tedy sě zle trúpóm stává, že je včely ven vy- pudie.
Lideň, dně, m., laicus = laik
Lideň, dně, f., Glieden, ves u Kralup v Žatecku.
Ludák, a, m., der Verführer = svůdce
Lidia = Lída, Ludmila
Lidena = Lída, Ludmila.
Lidomil (ne: lidumil; skládáme-li slova, v první části složek bývalé pahlásky rh a b ožívají jakožto o a i: ljudi>mil —lidomil, gost&- vít — hostivít, kdo lid miluje.
Buď od osobního jména začínajícího na Bož-, jako je Božetěch, Božidar, apod.
Božec je jiný název pro psotník = tetanické křeče (velice časté úmrtí novorozenců a kojenců u našich předků).
V polštině jsem to nenašel (ono záleží na zápisu/přepisu) ale našel jsem, že dz se před ċ mění v ś. Pak by to bylo např.:
Bodziesz - w grupie nazwisk pochodzących od bodę, bóść ‘kłuć’, też od imion złożonych Bodzisław, Bogdan, od niemieckiej nazwy osobowej Bodo.
Boszek - od imion na Bo , typu Bogusław, Bolesław
Děkuji za odpověď.
Bene-dico, -dixi, -dictum = 1) správně (dobře) řečnit, 2) blahořečit někomu, někoho chválit. (latina) - bene = dobře
Benedikt = Beneš, Benda, Benata, Beneda, Benák, Ben, Benek.
Mužské vlastní jmého Benedikt pochází z latinského slova benedictus, což znamená „požehnaný, blahoslavený“. Toto jméno je velmi staré, v hebrejské formě je nalezneme již v 6. století př. n. l., kde se Báruch ברוך jmenuje „sekretář“ proroka Jeremjáše. Jméno Benedikt si často volí řeholníci a papežové, historie zná 16 papežů a 3 vzdoropapeže tohoto jména. V Čechách se historicky změnilo na jména Benek, Beneda či Beneš. (wikipedie)
Benda = jalovice. U Černovic v Táborsku.
Benda = tlustý muž. Brt.
Buďar, Budík = malý tlustý člověk. U N. Kdyně.
Budík, vz Budislav
Budislav, a, a Budivoj, e, m., skráceně : Buda, Budan, Buděj, Budek, Budeš, Budeta, Budík, Budiš, Budon, Buch, Buchek.
Budík = vepřový žaludek krví a kroupami naditý.
A. Kotík jej řadí k vzniklým z vnějších znaků, tedy to malý, tlustý
čiha, cziga = trochus, dětská hra, vlk, čili káča.
Dále je to číha-dlo, tedy místo na číhání, čekanou, hlídku; od toho i čižba na ptáky.
číhač = hlídací pes
Také v obec. mluvě : číhati = čouhati
Čiha = kladka, přes kterou se hutní provaz tahá, aby se nestřel.
Číž = pták, čížek
Čiga = kladkostroj. Slov.
Cigert - od něm. Zigert, to od Sigihard.
Čižati = močiti, harnen (v dětské řeči).
Čižánek, nku, m. = penis (v dětské řeči).
Vlach. Mkl. Etym. 393. b. O původu cf. Mus. 1892. 265. Vlaši = kmen keltický. Jméno jejich přeneseno na Latiny. Vz Šf. IIL 17. — V. zvl. obyvatel Italie. Vlaši v Čechách. Vz Wtr. Obr. 794. — V., os. jm. Cf. Vlastislav (dod.), Vladimír (dod.). V. = Vlastislav, Vlastibor, Vlastimír, Vladi- slav, Vladivoj, Vladimír. Mus. 1889. 161. V., vz Arch. VII. 725., VIII. 608. — V. Jos. Vz Ukaz. 113. — V. Jarosl., dr. prof. na Smíchově. Cf. Bačk. Př. 129., Rk. hl.
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=Vlach&idHeslo=374201&zpusob=heslo&Zvyraznit=Vlach&hledat=fulltext&popis=&heslo=