Chemie-prosím o pomoc

Anonym Xyceqij04.01.2019 07:02 Nahlásit
238 → 𝐗 + α
1) Pomocí chemické značky a nukleonového čísla identifikujte neznámý nuklid X.
2) Uveďte, kolik α a β částic při těchto rozpadech nuklidu X až na olovo celkem vznikne za
předpokladu, že všechny rozpady jsou pouze typu α a β. Oba výsledky stručně zdůvodněte.
V rámci výzkumu této rozpadové řady se jaderní chemici rozhodli připravit radionuklid Y (poločas rozpadu
3,8 dne, α zářič) vznikající rozpadem 226Ra (poločas rozpadu 1600 let, α zářič).
Na papírový terčík nanesli roztok obsahující přečištěný 226Ra. Po jeho zaschnutí terčík přiložili na citlivý
detektor α záření, v pravidelných intervalech měřili, zda bude kvůli vznikajícímu radionuklidu Y radioaktivita
vzorku narůstat. V prvém experimentu terčík volně ležel na detektoru, avšak zřetelný nárůst aktivity nad
aktivitu matečného 226Ra nebyl zaznamenán. Ve druhém experimentu byl terčík ležící na detektoru překryt
plochou skleněné Petriho misky, která sama aktivitu nevykazuje. Ve druhém experimentu byl zaznamenán
zřetelný nárůst aktivity.
3) Určete identitu neznámého radionuklidu Y a vysvětlete toto podivné chování.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Sifisew19.02.2019 16:21 Nahlásit
Ahoj, přišla jsi na ten úkol 3) ? Nemohl by mi to prosím někdo vysvětlit nebo aspoň nějak napovědět? Vůbec nechápu, jak na tu 3) přijít..
Mezek19.02.2019 16:50 Nahlásit
Když Ra226,88 vyzáří částici α, dostaneme prvek 222,86 což je radon Rn. Patří mezi inertní plyny, takže z nezakrytého terčíku uniká. Aktivita terčíku je pak způdobena jen rozpadem Ra 226. Pokud ovšem terčík přikryjeme skleněnou miskou, nemůže radon unikat a zvyšuje aktivitu sám i jeho rozpadové produkty. Proto aktivita u přikrytého terčíku roste.
Přidat komentář do diskuze ▾