Jakou vzdálenost urazí světlo za rok?

Anonym Cuqelyx01.05.2016 12:04 Nahlásit
Předem díky

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Benynel01.05.2016 13:01 Nahlásit
Vzdálenosti, kterou urazí světlo ve vakuu za rok, se říká světelný rok a je to jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Světlo se ve vakuu šíří zhruba rychlostí 300 000 km/s, takže ta vzdálenost za rok je:
9 460 730 472 580 800 m ≈ 9,46×10na15 m ≈ 10 bilionů km
Anonym Gohyfut01.05.2016 15:19 Nahlásit
To se nediv, vždyť jde o rychlost světla. Tady couralové nemají šanci!
Anonym Gifaden01.05.2016 19:34 Nahlásit
Lenka Filipová to vidí jinak: "...ten okamžik trval celý světelný rok" (žádná vzdálenost ;-)).
mrouba01.05.2016 19:50 Nahlásit
Gifaden - A doprčic, jediná písnička, kterou jsem "od Filipové" znal a teď ji už nebudu moct nikdy poslouchat tak, jako předtím. Ale moje blbost, že jsem se nikdy nesoustředil na slova natolik, abych si všiml toho BS, co tam má. Tak ode dneška to už můžu poslouchat jen v orginále, tam žádné podobné astronomické bludy snad nejsou...
Anonym Gohyfut01.05.2016 20:19 Nahlásit
Ty písňové texty nesmíš brát tak doslova, mroubo. Když Gott zpívá "...ukrutně pršelo, tvůj deštník do sucha zval...", tak to taky není o mluvícím parapleti...
Anonym Gifaden01.05.2016 21:37 Nahlásit
Anonym Gohyfut, to, co uvádíš (Gott) je zdařilá metonymie. Se záměnou jednotek času a vzdálenosti to nemá co dělat.
mrouba: Je to opravdu originál? ...jsem si myslel, že originál je od Lenky Filipové, který je přetextovaný do francouzštiny.
mrouba02.05.2016 09:53 Nahlásit
Gifaden - No jasně, to by fakt dávalo smysl, aby byl originál z roku 1981 a přetextovaná verze byla o 2 roky starší... Navíc fakt neznám moc písniček, které jsou původně české, ale přetextované do francouzštiny či angličtiny a navíc populární v cizině. Snad jen Škoda lásky. A musím říct, že její anglická verze je daleko lepší, než český dechovkový originál.
mrouba02.05.2016 09:54 Nahlásit
Gohyfut - Tvůj příklad je fakt úplně mimo. Jedna věc je básnická licence, jiná věc je ale počítat čas v kilometrech místo v hodinách.
Anonym Gohyfut02.05.2016 16:42 Nahlásit
Gifaden, mrouba: Nikde jsem netvrdil, že úryvek o zvoucím deštníku je další příklad záměny jednotek času a vzdálenosti. Chtěl jsem jenom naznačit, že chytání za slovíčka v písňových textech je nesmysl. Trochu nadhledu, hoši...
Anonym Muzyqor12.05.2016 20:57 Nahlásit
Jakou vzdálenost urazí světlo za rok?

1. záleží na prostředí v němž se daný foton šíří.
2. záleží na intenzitě gravitačního pole co to světlo ohýbá...

Otázka nemá smysl.
Světlo v slunečním nitru směrem k jeho povrchu urazí za roka asi - hmhmhm- 1 centimetr...
mrouba12.05.2016 21:37 (Upr. 12.05.2016 21:38) Nahlásit
To je otázka stylu: "Pokud vlak jede rychlostí 160 km/h, za jak dlouho dojede z Prahy do Košic?" Může se prostě vydělit počet kilometrů mezi Prahou a Košicemi onou rychlostí, což nám jakýsi výsledek dá, ale pokud počítáme, že vlak se musí napřed rozjet a potom brzdit, že jsou po cestě stanice, kde zastavuje, a asi milion dalších věcí, tak potom bude výsledek samozřejmě úplně jiný. Prostě je to jen hypotetická otázka, kdy nebereme žádné další okolnosti ve zřetel. Výsledek sice nebude odpovídat realitě, ale dá nám jakous takous ideu.

PS - S tou rychlostí světla ve středu Slunce mi to přijde dost zajímavé. Odkud to máš? Kde se k tomu dá nastudovat něco víc?
Anonym Zojisyg13.05.2016 00:43 Nahlásit
mroubo, ještě jsi zapomněl na výluku mezi Adamovem a Blanskem :-))
(ale máš samozřejmě pravdu)
Anonym Fezytik13.05.2016 10:04 Nahlásit
Uvnitř slunce se světlo šíří obvyklou rychlostí. Jenomže jsou fotony neustále odráženy (rozptylovány) sluneční hmotou. Záření tedy létá cikcak a cesta k vnějšímu povrchu mu trvá velmi dlouho, třeba desetitisíce let. Ta rychlost v cm/s je jen fiktivní rychlost, není to reálná fyzikální veličina. A už vůbec ne rychlost světla c.
Anonym Fezytik13.05.2016 10:25 Nahlásit
Možná by se dalo ještě zmínit, že původní fotony jsou hodně energetické, "tvrdé". Při cestě k povrchu se setkávají i s těžšími jádry, které občas polapí nějaký ten elektron. ten pak mohou excitovat a při návratu pak elektron vyzařuje fotony méně energetické. Postupně pak z jednoho tvrdého fotonu vznikne třeba tisíc měkkých. To všechno současně rozehřívá sluneční plasmu. U povrchu pak převládá přenos konvekcí, kdy rozžhavené plyny proudí na povrch, kde vyzařují světelné fotony stejným mechanismem, jako svítí třeba horké železo. Ochlazené plyny pak klesají gravitačně zpět do nitra slunce.Takže ta úvaha o cestě fotonu na povrch je hóódně zjednodušená.
Přidat komentář do diskuze ▾