Jaká je pravděpodobnost, že je nějaký můj elektron u Měsíce

Anonym Kipowyq24.09.2023 09:24 Nahlásit
Je podle kvantového modelu atomu nějaká pravděpodobnost, že elektron nějakého atomu v mém těle se zrovna vyskytuje u Měsíce? Dá se to vyčíslit?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xuxygis24.09.2023 13:23 Nahlásit
Já to tedy počítat nebudu, ale trochu opravím otázku. Jaká je pravděpodobnost, že elektron (...) bude nalezen na Měsíci. Pokud jej totiž zrovna nepolapíme, žije si jako vlna, je tak nějak všude i nikde. Nejde říct, že se někde konkrétně vyskytuje.

Pro jednotlivý atom by to asi spočítat šlo, třeba pro vodík a nějaká kvantová čísla, ale vyšla by z toho naprostá šílenost, vlnová funkce má pro základní kvantová čísla -r v exponentu a pravděpodobnost nalezení je ještě kvadrát.

Pokud bychom chtěli zkoumat jiné atomy než H a třeba ještě vázané ve sloučeninách, tak už to asi ani nejde spočítat.
Anonym Bulekiv24.09.2023 14:48 Nahlásit
Díky za odpověď. Myslel jsem to jen pro jeden atom, pro zjednodušení klidně třeba jen nikde nevázaný vodík. Kipowyq
Anonym Gagojiq29.09.2023 07:09 Nahlásit
Možný prístup k výpočtu za splnenia určitých ideálnych podmienok.

Pravdepodobnosť = pomer plochy AM/Amz

AM=účinný prierez Mesiaca (plocha ktorou je natočený Mesiac k "vystrelenemu" elektrónu zo stredu Zeme)

Amz=povrch gule o polomere r (r=vzdialenosť medzi Mesiacom a stredom Zeme)
Anonym Xuxygis29.09.2023 11:25 Nahlásit
Myslím, že otázka zněla jinak - pokud máme u vodíku vázaný elektron (nejlépe na orbitalu 1S), může být teoreticky nalezen kdekoli. S největší pravděpodobností jej nalezneme v jakési konkrétní vzdálenosti od jádra (Bohrův poloměr 0,05nm), ale můžeme ho objevit také třeba v desetinásobku, tisícinásobku, milionnásobku této vzdálenosti. Nebo také ve vzdálenosti Měsíce +/- jeho poloměr. Ta pravděpodobnost je naprosto šíleně malá, ale nenulová.
Nejprve bychom si museli ze Schroedingerovy rovnice spočítat vlnovou funkci, logicky v polárních souřadnicích. Ta rovnice má hodně řešení, objevují se v nich konstanty, kterým říkáme kvantová čísla. Ta čísla bychom vzali pro náš případ ta nejnižší, 1,0,0. Pak bychom si spočítali druhou mocninu absolutní hodnoty vlnové funkce, což je námi hledaná hustota pravděpodobnosti. Stačilo by spočítat pro závislost na r (1s je kulově symetrická). Je jasné, že hodnota funkce integrovaná od r=0 do nekonečna musí být 1 (někde tu částici polapit musíme). Pak bychom si tuto funkci zitegrovali jen pro interval mezi nejbližším a nejvdálenějším bodem měsíčního povrchu a vyšlo by nám, s jakou pravděpodobností nalezneme e v tomto mezikoulí. A pak spočítat, jaký zlomek objemu v tom mezikoulí představuje objem Měsíce (tady by asi vznikla drobná chybička, ale zato je to jednoduché) a tím bychom ještě vynásobili tu pravděpodobnost.
Jen pro řádovou představu, oběžná vzdálenost Měsíce měřena v Bohrových poloměrech je tak nějak 10E19, na toto číslo si umocněte e a udělejte převrácenou hodnotu. Pak to ještě umocněte na druhou. To je tak řádově pravděpodobnost, že naleznete elektron 400 000 km daleko. Má to slabinu, číslo si nikdy nezapíšete, tak velký papír ještě nikdo nevyrobil.
Anonym Gagojiq30.09.2023 10:06 Nahlásit
Výpočet pravdepodobnosti.

Vysledok je nula.

Skopirujeme príkaz výpočtu do schránky

Solve (2*a^(-3/2)*exp(-r/a) * (1/(4*pi)^0.5))^2 where a=5.29e-11, r=384400e3

a vložíme do okna stránky

www.wolframalpha.com
Anonym Xuxygis30.09.2023 10:59 Nahlásit
Výsledek není 0, výpočet a zobrazení jsou jen daleko přesahují možnosti počítačů. Ve funkci je jedinou proměnou r, limita funkce pro r→∞ je 0. Výsledek pro velkou, ale konečnou vzdálenost je hrozně malé číslo, za desetinou čárkou by bylo gigantické množství nul (kdybychom to chtěli napsat, potřebovaly bychom papír délky řádově světelné roky) než by nastoupily platné cifry, ale čistá 0 to není.
Pokud odhlédneme od konstant, důležitý je ten činitel e^(-r/a), kde r/a je vzdálenost Měsíce měřená ne v metrech ale v Bohrových poloměrech, což dává astronomické číslo řádu 10^19. Uvedený činitel si také můžeme napsat ve tvaru 1/(e.e.e.e...), kde pod zlomkovou čarou se opakuje součin e.e.e... 10^19 krát, nebo jinak řečeno, pod zlomkovou čarou je 10^19 éček. Je jasné že je to naprosto titěrné číslo, ale není to čistá 0.
Anonym Xuxygis30.09.2023 11:19 Nahlásit
Celé je to ale jen určitá spekulace, klidně může být kvantovaná i ta pravděpodobnost, jen to zatím netušíme a ani nemáme ponětí, kolik by měl být ten nejmenší "Planckův" schodeček na grafu hustoty pravděpodobnosti. Pokud by tomu tak bylo, klidně by mohla být hledaná pravděpodobnost čistá 0.
Anonym Gagojiq01.10.2023 21:55 Nahlásit
Áno, prehnal som to s tou nulou.
Približne nula, ako píšeš Xuxygis 🙂
Skúsim to ešte zlogaritmovat, či nedostaneme niečo iné...
Přidat komentář do diskuze ▾