Proč, když silno prší, se tvoří na mlákách bubliny?
Odpovědi
Diskuze
česky = kaluž
Bubliny se dělají především při prudké přeháňce (bouřce), po delším období sucha. Důvodem je změna povrchového napětí vlivem náhle spláchnutých nečistot. Dlouhodobý déšť bubliny nedělá, není co "splachovat". Stejně tak po dlouhém suchu je silnice "mazlavá" v první fázi deště, nežli se omyje kluzký "film".
S rostoucí teplotou se povrchové napětí kapaliny vůči danému prostředí snižuje.
Snížení povrchového napětí vody přidáním jiné látky (tzv. smáčedla) nebo zvýšením teploty vody se projevuje např. při praní prádla, mytí nádobí, … Tímto způsobem „upravená“ voda se lépe dostává ke špíně, která lpí na tkaninách, nádobách, …, a špínu rychleji rozpouští a smývá ji.
Tak se sníží povrchové napětí vody, pokud se do louže spláchne okolní nečistota, nebo se zvíří bahno. Pak nemohou vyskakovat po dopadu kapek tzv. "panáčci", kteří jsou profilováni větším povrchovým napětím vody, ale tvoří se pouze bubliny.
Pokud bublifuk naplníš čistou vodou ( dlouhodobý déšť ), tak žádnou bublinu neuděláš. Musíš do té vody přidat něco, co sníží povrchové napětí, a utvořit dost koncentrovaný roztok, pak to jde. Vyschlý jemný prach (po delším období sucha), a ostatní látky se drží na začátku deště na povrchu a snižují povrchové napětí do té doby něž se "namočí" a klesnou ke dnu nebo odtečou, je to vlastně slaboulinká koncentrovaná vrstvička na povrchu, a ta stačí. Prostě se musí utvořit potřebné podmínky po vznik bublin.
PS : Kdybys to chtěl slovensky, tak Rampelník se "nabízí", že to přeloží. :-))))
Rampelníku, znal jsem někoho, kdo neuměl r, šišlal a byl Východňár. Tomu bylo těžké rozumět. :-)
V mládí jsem dost četl a parkrát jsem se přistihl, když jsem narazil na na nezvyklé slovo, že je to slovensky (asi jsem si to automaticky překládal). Kdyby to bylo po pár slovech, ale mě se to stávalo v půlce knihy nebo časopisu. :-)))