Ontola > Čeština > diskuze
| Nahlásit

Čeština

Jak se v jazyce/ beletrii odborně nazývá jev typu pan Břicháček, což odkazuje na jeho nadváhu.
Témata: český jazyk

3 reakce

| Nahlásit
tlustoprd
(Upraveno 13.09. 21:22) | Nahlásit
Řekl bych, že máte na mysli takzvaná „jména mluvící“, případně „nomen omen“.

https://www.czechency.org/slovnik/LITER%C3%81RN%C3%8D%20ONOMASTIKA

Nomen omen: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nomen_omen
| Nahlásit
Přenesený význam slova, slovního spojení, slovní vazby, morfému nebo jiného prvku jazyka může být projevem spontánního vývoje jazyka, ale i projevem abstraktního myšlení, tvořivého používání, v krajním případě je uměleckým výrazovým prostředkem, zejména jako básnická figura.

Jako trop, tropus (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného (denotátu) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku. Trop je tedy přímým přivoláním konotace, tedy asociativní významové složky. Výraz trop pochází z latinského tropus a řeckého tropos ze slovesa trepo = obracím, měním. Termín tropy je dnes na ústupu, používá se označení básnické obrazy, figurativní výrazy nebo metafory (v širším smyslu).
...
Formy

Obvykle se rozlišují hlavní dva typy přenosu významu:

metafora, přenesení na základě vnitřní nebo vnější podobnosti, například označení chobotnice může být přeneseno na mafii nebo na budovu národní knihovny na Letné
metonymie, přenesení na základě jiné souvislosti než podobnosti, například podle původu, blízkosti atd., například výrazu tramvaj z dopravní cesty na vozidlo, přenesení z nádoby na její obsah, z místa výskytu na věc, z tvůrce na dílo, z jednoho jevu na jiný vyskytující se typicky v jeho blízkosti atd.

Dalšími formami jsou:

alegorie (jinotaj) – obrazné vyjádření myšlenky nebo představy, která má jiný skrytý význam
podobenství
aposiopese – nedokončená výpověď
elipsa (lingvistika) – výpustek nevyjádřené slovo, které náleží do větné konstrukce
eufemismus – zjemňováni (odešel navždy – zemřel)
dysfemismus – vyjádření události hruběji, opak eufemismu (chcípnul – zemřel)
hyperbola – založena na neobvyklém zvětšení určitého jevu (např. „Stokrát jsem tě prosila…“)
litotes – oslabení významu, opak hyperboly, často vyjádřen dvojím záporem (nemohu nepochválit)
ironie – to co bylo řečeno má ve skutečnosti opačný význam (posun postojového vyznění výroku)
onomatopoeia – zvukomalba, určité hlásky ve verši vyvolají dojem reálného zvuku („Vrz“ )
oxymoron – spojení slov, která si protiřečí (např. zdravý nemocný, živá mrtvola…)
perifráze
personifikace (= zosobnění) – znamená, že lidské vlastnosti jsou přisuzovány věcem, zvířatům či abstraktním věcem (stůl pláče nad tím, jak do něj bušíš)
přirovnání – u dvou jevů najdeme jasný společný znak, který se nějak podobá (Jak, jako, zpíval jako slavík). Většinou nelze určit hranici mezi přirovnáním a metaforou
synekdocha – přenesení významu na základě kvalitativních věcných souvislostí, nejčastěji jde o záměnu části za celek, např. jeho noha tam nevkročila
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99enesen%C3%BD_v%C3%BDznam

Podle mě je to synekdocha:

Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je jazyková či rétorická figura, při níž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.

Synekdocha patří mezi tropy a blízce souvisí s metonymií, takže se někdy pokládá za její zvláštní případ. Při přesnějším rozlišování je synekdocha použití názvu části pro celek nebo opačně, použití nadřazeného nebo podřazeného pojmu, kdežto metonymie předpokládá myšlenkové nebo věcné spojení mezi oběma názvy a metafora znamená použití nepříbuzného pojmu z jiné oblasti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Synekdocha
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek