Jednotková plocha
Osvětlení definujeme jako: d) světelný tok dopadající rovnoměrně na JEDNOTKOVOU plochu osvětleného tělesa.
Chtěl bych se zeptat, co přesně znamemá "jednotková plocha". Pak je totiž ještě možnost a), kde je napsáno to stejné jen bez slova "jednotková". Vím, že to má přesně citovat definici, takže je správně d), ale kdyby to neměla být přesná definice, dalo by se použít i za a)?
Děkuji za odpověď.
Chtěl bych se zeptat, co přesně znamemá "jednotková plocha". Pak je totiž ještě možnost a), kde je napsáno to stejné jen bez slova "jednotková". Vím, že to má přesně citovat definici, takže je správně d), ale kdyby to neměla být přesná definice, dalo by se použít i za a)?
Děkuji za odpověď.
Odpovědi
Diskuze
Proto dopadající světlo může osvětlovat malé těleso (cm2), stadión (m2) nebo celé město. Proto se zadefinuje JEDNOTKOVÝ údaj - platí i pro jiné jednotky, např. "jednotkový objem" ("metry kubické (m3)") = chmici, lékaři častěji drobné "ml", velké objemy "hl" (hektolitry) atd.
Běháme-li krátkou trať, lépe se nám bude měřit na sekundy a setiny, ale pro dlouhé (vytrvalostní) běhy postačí hodiny, minuty.
Ve vašem případe to znamená, že úroveň osvětlení v luxech je číselně rovna světelnému toku, dopadajícímu na 1m²
Máme i nějaký "neběžný" metr?
Předem děkuji za názory.
Když už mluvíme o zvláštních jednotkách, napadá mě ještě procentní bod. Pokud bylo třeba 1% obyvatelstva nemocné a narostlo to na 2%, je to sice stoprocentní nárůst, ale také nárůst o 1 procentní bod.
Jako "plochu" nakupujeme v rozměrech "šířka x výška" (dřevo, plech,...) a nikdy nepoužijeme u těchto rozměrů "běžná šířka x běžná výška". Proto mi ta první odpověď přišla "lidsky srozumitelná" - zvláště u "jednotky času".
Vím, že kromě látky, koberců apod. se na běžné metry kupuje i jiný materiál. Nikdy by mě nenapadlo vyslovit: "Prosím si dva běžné metry měděného drátu", nebo "Tři běžné metry gumy do spoďárů" :-)
Nikdy jsem nepostřehl termín "běžný kilometr", nebo spojení s jinou délkovou jednotkou. Ja jednoduše "běžně" rozlišuji délkový metr jako "metr", plochu (obsah) jako "čtvereční metr" a objem "kubický metr" - tím je vše jednoznačně dané i bez tajemného slůvka "běžný".
Není to fyzikální jednotka, je to spíš obchodní pomůcka, něco jako pojistka proti chybnému účtování. U jiných délkových jednotek jsem to také neviděl, asi proto, že není žádné zboží, které se prodává třeba na cm² a hrozila by záměna.
Ještě jednou děkuji a přeji krásný den (Anonym Nehizec).