Ideální plyn

Anonym Hefaqut24.11.2013 12:38 Nahlásit
Ahoj měl bych dotaz ohledně ideálního plynu.

Dočel jsem se, že ideální plyn je složen z molekul. Není ale složen z atomů? (Např máme-li kyslík, jenž je složen ze dvou atomů O)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek24.11.2013 13:44 Nahlásit
To je přece úplně jedno. Důležité je, že částice, které plyn tvoří, jsou bodové a nepůsobí na sebe jinak, než jako absolutně pružné koule. Tedy žádné přitažlivé nebo odpudivé síly. Reálné plyny těmto požadavkům neodpovídají, proto pro ně stavová rovnice neplatí přesně. Nepřesnosti jsou tím větší, čím větší jsou částice plynu a čím větší jsou na příklad dipólové momenty molekul.
Anonym Hefaqut24.11.2013 13:48 Nahlásit
Na otázku už jsem si odpověděl sám, plyn je složen z atomů ne z molekul :)

Nicméně mám další otázky ohledně toho ideálního plynu.

Pro ideální plyn je charakteristické, že částice mezi s sebou nevzájem nepůsobí. Co je myšlenou onou částící? Mám-li např CO2, jsou ty částice elektrony těch atomů?

A dále bych potřeboval vysvětlit 1. předpoklad ideálního plynu: "Rozměry ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností zanedbatelně menší" Co znamená střední vzdálenost?

Předem díky za odpvěď!
Mezek24.11.2013 14:34 Nahlásit
Nahoře jsem ti napsal, že představě ideálního plynu vyhovují bodové částice, které se chovají jako absolutně pružné koule. Nejvíc se jim blíží atomy inertních plynů, zejména helia. Ale ideální plyn je idealizovaná představa, aby bylo možné zjednodušit vztahy, popisující jeho chování. Mluvíme o částicích plynu, nikoli o vnitřní struktuře těchto částic. Proto i helium se tomuto ideálu jen blíží. Částice ideálního plynu by na sebe měli působit jen v okamžiku vzájemného kontaktu, zatím co atomy helia se díky zápornému náboji elektronového obalu na sebe působí silami, jejichž velikost klesá úměrně čtverci vzdálenosti dvou částic. A i tahle představa je zjednodušená, protože zejména u lehkých prvků elektronový oblak zcela neodstíní silové působení kladného jádra.
V případě CO2 je touto částicí molekula ve tvaru činky s parciálním kladným nábojem uprostřed a parciálními zápornými náboji na obou koncích. Část její energie bude obsažena v příčné rotaci molekuly a kmitům obou koncových kyslíků vůči středovému atomu uhlíku.
Molekuly plynu nejsou těsně uspořádány jako u kapalných a pevných látek a vzhedem k neexistenci struktury v objemu nemají jejich částice ani přibližně stejnou vzdálenost. Ta je dokonce v okamžiku srážky nulová. Celkový objem plynu má přesto nějakou velikost, závislou mimo jiné na tlaku a látkovém množství. Můžeme si tedy spočítat počet částic, připadajících na jednotku objemu a odtud i střední (průměrnou) vzdálenost dvou částic. Vzhledem k statistickému rozdělení rychlostí jsou nerovnoměrně rozděleny i okamžiné místní nehomogenity. Proto místo průměrných veličin mluvíme raději o středních veličinách.
Přidat komentář do diskuze ▾