Na příklad oxid uhličitý s vodou reaguje docela dobře. Daleko lépe než oxid křemičitý. Nemám rád dotazy tohoto typu, je to snaha nacpat chemii do několika málo "pouček".
Je to poučka ze skript. Popsané na příkladu tetrachlormethanu a tetrachlorsilanu. Mělo by to souviset asi s polohou těch substituentů. Asi u tetrachlorsilanu jsou mezi orbitaly a u tetrachlormethanu v místě orbitalů, nevím... I tak děkuju za odpověď.
Konkrétně křemík má na rozdíl od uhlíku pro vytvoření vazeb i 2 orbitaly 3d. Pokud jsou prázdné, mohou se na nich zachytit nukleofilní částice a následnými reakcemi molekuly případně krystaly rozbít. Konkrétě u toho křemíku voda působí destrukci, pofdobně jako u fosforu.
